F-35 Lightning FOTO: MSgt John Nimmo Sr / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: MSgt John Nimmo Sr / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
ANALÝZA / Česko po letech letargie výrazně zvyšuje výdaje na obranu. Je česká armáda horší než armády ostatních zemí? Jak jsou na tom naši sousedé a kdo je černým pasažérem evropské bezpečnosti?
Armáda sousedního Slovenska patří k nejmenším v regionu. Má něco přes 14 tisíc vojáků, ale Slovensko má také pouze 5,4 milionu obyvatel. Už v devadesátých letech zrušilo povinnou vojenskou službu a zavedlo plně profesionální armádu.
Slováci používají americké letouny F-16 Block 70. Objednali si celkem 14 strojů za 1,6 miliardy dolarů (37 miliard korun). F-16 jsou relativně levné, ale stroje F-35, které objednali mimo jiné i Češi, jsou mnohem modernější.
Problémem slovenské armády jsou velmi zastaralé tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1 a 2 vyráběné ještě v Československu. Plánují proto nakoupit švédské pásové obrněnce CV90 a zhruba stovku tanků. Patrně půjde o německé Leopardy, jihokorejské K2 Black Panther nebo o americké M1A2 Abrams. Přesto hodlá vláda zachovat výdaje na obranu zhruba okolo 2,3 procent HDP. Pořád je to ale výrazná změna proti letům 2012–2017, kdy se výdaje pohybovaly kolem 1 procenta HDP.
Rakušané jako největší skrblíci
Rakousko nikdy nezrušilo základní vojenskou službu, která ale trvá jen půl roku. Jak uvádí Spolkové ministerstvo obrany, pro muže je vojna povinná, ženy mohou výcvik absolvovat dobrovolně. Kdo má hlubší zájem, může nastoupit na podrobnější 12měsíční kurz.
Aktivních vojáků má rakouská armáda jen 14 tisíc, ale k tomu je třeba připočítat zhruba 25 tisíc vycvičených Rakušanů v takzvaných milicích. To jsou běžní rezervisté, občané, kteří vykonávají civilní povolání a pravidelně se účastní vojenských cvičení.
Rakousko disponuje bojovými letouny Eurofighter EF 2000 či vrtulníky S-70 Black Hawk a Agusta Bell 212. Mají také moderní německé Leopardy 2A4 nebo obrněná vozidla Pandur v různých úpravách.
Vojenské výdaje našeho jižního souseda jsou velice skromné. V roce 2023 dělaly přes 4 miliardy eur, což je ale výrazný nárůst proti letům 2022, kdy šlo jen o 3,4 miliardy, a 2021, kdy Rakušané podle serveru bundesheer.at investovali 3,5 miliardy eur. Přesto jde ve vztahu k HDP o pouhých 0,84 procenta. V nadsázce se dá říci, že Rakousko je, pokud jde o obranu, tak trochu černý pasažér. Jde o jedinou středoevropskou zemi, která není členem NATO. K žádnému konkrétnímu procentu výdajů na obranu se tedy nezavázalo.
Česko výrazně posiluje investice
Česká armáda má aktuálně kolem 28 tisíc vojáků a přes 4 tisíce záložníků. Je plně profesionální, základní vojenskou službu jsme zrušili před dvaceti lety. Vláda v současnosti neuvažuje o zavedení povinné vojny, ale chce výrazně zvýšit počet vojáků i záložníků.
Česká armáda byla dlouhá léta podfinancována, nyní se ale výrazně modernizuje, má například německé tanky Leopard či vozidla Pandur a objednala nejmodernější americké letouny F-35. První by měly být vyrobeny v roce 2029, poté se bude školit personál a v roce 2031 by měly dorazit do Česka. Dosažení plných operačních schopností se předpokládá v roce 2035. Letouny samozřejmě provozuschopné již dorazí, ale síla letounů 5. generace je především v možnostech jejich propojení s dalšími systémy.
V roce 2024 vyčerpala Česká republika na obranu 166,8 miliardy Kč, což je 2,09 procent HDP. Ve srovnání s rokem 2023 jde o více než 1,5násobné čerpání. Začátkem března vláda oznámila, že bude postupně zvyšovat výdaje na obranu státu o minimálně 0,2 procenta HDP až do roku 2030, kdy bude vydávat 3 procenta HDP. Od roku 2005 do současnosti žádná vláda neplnila závazek dávat 2 procenta HDP.
Německo: Spící obr se budí
Německo armádu v minulosti silně podcenilo a politici to nijak neskrývají. Bundeswehr je podfinancovaný a chybí mu lidi. Aktuálně má asi 180 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc lidí vykonává dobrovolně základní vojenskou službu. Dále je tu 60 tisíc rezervistů. Povinná vojenská služba v současnosti nefunguje, ale už se o tom velmi živě diskutuje. Od roku 2000 počet vojáků neustále klesá, německé armádě tak chybí asi 20 tisíc lidí.
Podle serveru Deutschlandfunk má Bundeswehr stále málo houfnic, raketových systémů i munice. Vlastní sice moderní tanky Leopard a objednalo si i letouny F-35, ale podle kritiků příliš málo a pozdě. Dohromady objednali 35 nových bojových letounů, které mají nahradit zastaralý typ Tornado.
Němci dlouhá léta neplnili požadavek NATO na výdaje, stejně jako Češi. Teprve v roce 2024 Německo ohlásilo dosažení 2 procent HDP. V úterý ale poslanci německého Spolkového sněmu schválili gigantický balík peněz na obranu a obnovu infrastruktury. Jde o 500 miliard eur. Investice musí schválit ještě druhá parlamentní komora, Spolková rada. Strany se shodly, že musí odblokovat tzv. dluhovou brzdu, opatření, které má bránit přehnanému zadlužování Německa.
Polsko má náskok před všemi
Polská armáda je nejsilnější ve středoevropském prostoru. Poláci byli jediní, kdo dlouhodobě systematicky investoval do armády. Skládá se z profesionálů a dobrovolníků, dohromady má zhruba 200 tisíc vojáků a v budoucnu by jich chtěla více.
Polský premiér Donald Tusk vyhlásil v březnu 2023 velmi ambiciózní plán na výcvikový program pro dobrovolníky. Chtěl by vycvičit až 100 tisíc lidí za rok. Připustil, že to bude velmi těžké, ale zvládnout se to dá. Nejedná se o povinnou základní vojenskou službu.
„V roce 2027 dosáhneme schopnosti vycvičit 100 tisíc dobrovolníků za rok. Vedle profesionální armády a teritoriální obrany musíme postavit armádu rezervistů,“ řekl médiím.
Polsko by v budoucnu chtělo poskytnout možnost výcviku všem dospělým mužům. Armáda by mohla mít k dispozici až 500 tisíc mužů. Hovoří ale o dobrovolnících, ne o plošné povinné vojenské službě. Jako bonus by chtěl Tusk lidem nabídnout třeba možnost získat v rámci vojenského výcviku řidičský průkaz na nákladní vozidla.
Poláci sázejí na americké tanky Abrams a letouny F-35. Prezident Andrzej Duda navíc podle listu Financial Times vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku. Země už teď vydává na obranu rekordních 4,7 procenta HDP a polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz podpořil návrh pěti procent.
