Češi letos přestanou pracovat na stát o dva dny později než v loňském roce. Takzvaný den daňové svobody připadá letos podle výpočtů poradenské společnosti Deloitte na 20. června. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho veškerý příjem připadá státu.
Češi tak letos budou na stát pracovat 172 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu či Řecku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna) a Bulharsku (2. května). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Lucembursku (do 23. září) či Dánsku (do 5. srpna).
Vliv na den daňové svobody má letos několik změn v daňovém systému. Zvýšily se například sazby spotřební daně u tabákových výrobků nebo vzrostly částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. „Z pohledu celkového inkasa daní by ovšem nejvýznamnější změnou letošního roku mělo být zavedení kontrolního hlášení. Právě toto opatření by mělo posunout den daňové svobody na pozdější termín,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU. „Podle našich průzkumů mezi obchodními korporacemi je v ČR stále poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit. Daňové zákony se poměrně často mění, výklady jsou v řadě případů nejednoznačné,“ říká Mašková.
Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 5. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přesněji z jejích odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
Metodika Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
