Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to ve středu Hrad na webu. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala. Novelu možná napadnou u Ústavního soudu.

Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastech, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad. Oponenti zpochybňovali soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) novela zákona o správě voleb u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí.

Pavel v úterý v projevu před českými velvyslanci působícími v zahraničí označil novelu za výrazné ulehčení pro Čechy žijící v cizině, kteří mají zájem o dění v ČR.

Korespondenční formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si voliči vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Naopak Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Hlasy z ciziny se budou započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Češi v zahraničí mohou dosud hlasovat v cizině pouze na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14.000 volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18.800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28.700 Čechů, využilo toho 23.000. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600.000 českých občanů.