Pavel Novotný (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Překvapuje mě, co lidu to vidí jinak, zapojil se do diskuze o zavedení povinné vojenské služby starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Ten se zároveň nechal slyšet, že by Českou republiku neváhal hájit se zbraní v ruce. Téma spustil náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, který minulý týden prohlásil, že by armáda měla zvýšit počet vojáků, záložáků, a navíc zvážit zavedení povinné nebo dobrovolné vojenské služby.
„Souhlasil bych s povinnou vojenskou službou a neváhal bych hájit Českou republiku se zbraní v ruce. Překvapuje mě, co lidu to vidí jinak. Češi by asi fakt potřebovali válku. Malinkou. Na profackování. Sorry jako,“ vzkázal na sociální síti X starosta Pavel Novotný.
Diskuzi v minulém týdnu otevřel náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj nelze vyloučit válečný konflikt s Ruskem, a proto by česká armáda měla současně s modernizací techniky zvýšit počet vojáků.
„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není,“ řekl v úterý po velitelském shromáždění.
Vůle k diskuzi o zavedení vojenské služby však mezi českými politiky není. Podle Řehky se jí ale nevyhneme. „Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy,“ vzkázal.
Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby, prohlásil v nedělním pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ vzkázal Pavel.
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. „Je nad slunce jasnější, že současný personální model je neudržitelný, armáda není naplněna a stárne,“ varoval Řehka.
Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od 18 do 60 let věku.
O znovuzavedení povinné vojenské služby rozhodli například ve Švédsku a pobaltských státech, uvažují o ní v Polsku nebo Německu. „Na výborech NATO zaznívá: každý k tomu přistupuje jinak, někdo například zavádí zpět vojnu, jak to uděláte, je na vás, ale měli byste to zajistit,“ vzkázal Řehka s tím, že jde o úkol na několik let.
