Češi se v souvislosti s pandemií obávají zhoršení ekonomické situace. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). O své zdraví se lidé bojí čím dál méně, naopak k vládní komunikaci jsou mnohem více kritičtí. Přes změnu na postu ministra zdravotnictví a zavedení protiepidemického systému PES, není podle nich kabinet Andreje Babiše (ANO) schopen občanům poskytovat informace v krizové situaci. 

Listopadový průzkum CVVM zjišťoval, jak vláda Andreje Babiše zvládá boj s pandemii koronaviru. Jednoznačně nejkritičtější jsou Češi k trasování nakažených osob. „Zde si jen 30 % dotázaných myslí, že Česká republika je na trasování připravená,“ popsal autor výzkumu Milan Tuček.

Hodnocení připravenosti České republiky na šíření koronaviru (listopad 2020):

Jen o trochu lépe je na tom distanční vzdělávání. Pouze 40 % dotázaných uvedlo, že Česko je na zavření škol připraveno. Opačný názor pak mělo 47 % občanů. Dramaticky stoupl také počet lidí, kteří si myslí, že Česká republika zvládá zásobování zdravotnickými pomůckami. V červnu mělo takový názor pouze 17 % oslovených, v listopadu už je to 60 % populace.

„Oproti květnovému šetření se výrazně zvýšila obava z nedostatku kapacit v nemocnicích,“ vysvětlil Tuček. Zatímco v květnu se kolapsu nemocnic obávalo 30 % obyvatel, na podzim už 56 % populace. „Je jasné, že tento nárůst souvisí s kritickou situací spojenou s prudkým nástupem druhé vlny pandemie,“ doplnil autor výzkumu.

Největší obavy pak vyvolává omezení zdravotní péče u jiných onemocnění, než je covid-19 (78 %) a zhoršení ekonomické situace v Česku, kdy obavy mají čtyři pětiny dotázaných (79 %). Následuje zhoršení ekonomické situace v Evropě a ve světě, kde jde o necelých 70 % populace.

O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávala v listopadu necelá polovina (49 %) českých občanů, což je pokles oproti září o osm procentních bodů a otočení vzestupného trendu, který trval od června letošního roku. Naopak se veřejnost stále hodně obává o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťují čtyři pětiny české populace (77 %).

„Rozdíly v obavách o vlastní zdraví i o zdraví svých blízkých v souvislosti s šířením nového typu koronaviru panovaly mezi muži a ženami. Ženy se k obavám o vlastní zdraví přiznávaly výrazně častěji a rovněž častěji uváděly, že se obávají o zdraví svých blízkých. Více se o vlastní zdraví i o zdraví blízkých osob obávají lidé starší 60 let a důchodci,“ vysvětluje autor výzkumu s tím, že obavy o vlastní zdraví pak také postupně rostou se zhoršujícím se hodnocením vlastního zdraví.

V aktuálním listopadovém šetření také výrazně ubylo těch, kteří si myslí, že je vláda schopna poskytovat informace v krizové situaci. „K poklesu kladného hodnocení o třináct procentních bodů oproti červnu došlo u poskytování informací o krizové situaci. Zjištěné posuny dokládají, v jaké míře je komunikace vlády s veřejností, přes všechny změny na postu ministra zdravotnictví a zavedení PES, stále více předmětem kritiky,“ tvrdí Tuček z CVVM.