Atmosféra v českých médiích rozhodně není přiměřená realitě. Česko znovu stojí jen kousek od propasti, ale většina novinářů to nezaznamenala. Signálem, že se v souvislosti s prezidentskou volbou chystá něco nesmírně hnusného, byla přitom ta zvláštní idyla u vánočky, kterou na návštěvu k prezidentovi přinesl náš největší pekař Andrej Babiš. Mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem bylo zřejmě nastoleno nové účelové spojenectví a to nevěstí nic dobrého. První dny ledna tak mohou proběhnout v atmosféře kulturní války, v níž se bude Babiš snažit oslovit zemanovský voličský elektorát.
Většina médií včetně veřejnoprávních dosud stereotypně omílá, že se nacházíme v děsivé krizi a inflaci. Takřka vůbec se nemluví o tom, že Česko má téměř nejhorší inflaci v Evropě mimo jiné i proto, že bývalý premiér Andrej Babiš značně znehodnotil peníze, když jimi tak důkladně korumpoval voliče.
Jakkoli je situace s energiemi a inflací pro část Čechů složitá, tak ve skutečnosti právě vrcholí předvánoční nakupování. Vybírání dárků je pro většinu lidí důležitější než vybírání prezidenta. To lze jistě pochopit. Navíc průzkumy stále hlásí, že Babiš spíše nevyhraje. Takže vlastně pohoda.
Zatím vlastně takřka o nic nejde. Témata i úroveň veřejné debaty před prezidentskou volbou připomínají spíše soutěž krásy než osudové rozhodnutí národa, kde chce stát v tomto nebezpečném světě. Přitom se schyluje k souboji, v němž má nejvíce nabito ten, kdo je nejvíce protivládní a kdo má nejlepší přístup do médií.
Ve skutečnosti je situace naprosto hrozná. Babiš má účast ve druhém kole volby nadosah a pak ve druhém kole půjde jen o to, zda dokáže vyrobit zemanovský koncept souboje naštvaného lidu s městskou kavárnou. Danuše Nerudová je jistě pro Babiše mnohem výhodnějším soupeřem do druhého kola, protože na ni snadnějším způsobem poštve rozzuřený lid, než by ho dokázal poštvat na důstojníka Petra Pavla. Tato logika plyne z aktuálního Babišova marketingu, který se zcela soustředil na Pavlovu likvidaci, na čemž ochotně spolupracují novináři, kteří omílají prefabrikovanou špinavost o Pavlově údajně problematické dávné minulosti. Zatímco u Babiše není problémem jen jeho minulost, nýbrž zejména jeho přítomnost.
Babišova přítomnost by měla být pro něj v normální zemi zcela zdrcující. Soud pro podvod, zneužívání médií, zneužívání dotací. Ale optikou českých médií zdrcující není. Ve veřejnoprávních médiích jde jen o stydlivé a řídké zmínky. Normální chování, které je k Babišovi jasně kritické, dostává prostor na webu Seznam Zprávy, kde s nahou pravdou o Babišovi vystupuje Jaroslav Kmenta. Jinak je situace v českých médiích v podstatě strašná. Řada svobodomyslných a slušných novinářů propadla sugesci, že není salonfähig dělat veřejně antibabiše. Pak tu jsou ještě ti neslušní, kterým nepřipadá nevkusné pro Babiše pracovat.
Publicisté se takřka předhánějí v ujišťování, že nás žádná osudová volba nečeká. Babiš je podle řady z komentátorů „legitimní politik“ a žádné ohrožení demokracie nám „vážně nehrozí“. Celá řada redakcí včetně Echa a Insideru už vedla s Babišem přátelskou debatu. Vždyť je to přeci legitimní politik! Aby ne, když ho tak vesele legitimizují.
Je třeba, aby tu zněl i jiný hlas a jiný postoj. Demokracie v Česku je opravdu v ohrožení. Vedle kumpánů z ruské páté kolony ji na prvním místě ohrožuje Andrej Babiš. Už třeba tím, že zalehl třetinu printových médií, vlastní nejsilnější komerční rozhlasovou stranici, třetí nejsledovanější zpravodajský server a přitom dělá vrcholného politika. Navíc mu komerční televize takřka zobou z ruky.
Není to náhodou tak, že se Češi dočista zbláznili? Rozhodně se tu zbláznila celá čtvrtina voličů, která se chystá volit Babiše už v prvním kole, ačkoli je to ukázkový tunelář a podnikatelský mafián velkého formátu. Navíc stojí právě před soudem kvůli podvodu. Zejména se tu ale zbláznila značná část mediální scény, která opět předstírá, že se nic neděje. A řada těch nejserióznějších novinářů zakrývá či zlehčuje skutečnost, že zdejší dezinformační scéna vždycky nakonec Babiše podpořila, protože dokáže rozkládat demokratický systém a pohrdá pravidly.
Situace je vážná a měli bychom přestat ji podceňovat.
Účelové spojenectví Andreje Babiše s Milošem Zemanem může opět nastolit bipolaritu přímé volby, která je pro českou demokracii téměř smrtící: Kulturní válka, která má postavit lid proti lidem, vesnici proti městu, méně vzdělané proti vzdělanějším a starší proti mladším. To je to nejhorší rozdělení společnosti, jaké si umíme představit. A můžeme si být takřka jisti, že právě o toto hanebné rozdělení půjde Babišovým amorálním marketérům, aby vytěžili antiliberální voličský rezervoár. Celá série posledních voleb za více než deset let ukazuje, že je to možné.
Kdyby čeští demokraté měli všech pět pohromadě, uznají za svého kandidáta osobnost, která tuto fatální bipolaritu kulturní války dokáže přemostit. A hlavně nastolí takovou veřejnou atmosféru, že volit slovenského mafiána by bylo pod důstojnost českého národa. Copak by si Slováci zvolili prezidentem českého tuneláře? Jistě, že ne. Jenže starším generacím Čechů posunul jejich normy přijatelnosti letitý návyk na Gustáva Husáka. Jinak jde totiž o naprostou absurditu. A už jen to, že je ta absurdita zcela reálná, by mělo být pro Čechy zcela ponižující.