Nejméně důvěryhodnými institucemi jsou pro Čechy politické strany, národní vláda a národní parlament. Vypovídají o tom výsledky průzkumu OECD, který zkoumal míru důvěry lidí ve veřejnou správu v členských zemích. „Co s tím?“ ptá se ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila výsledky pravidelného průzkumu důvěry lidí v různé veřejné instituce v jejich zemích a do jaké míry důvěřují své vládě. Průzkum byl zahájen v roce 2021 a ve 30 členských zemích OECD proveden v říjnu a listopadu 2023.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Česká republika se v míře důvěry ve veřejné instituce a vládu nachází spíše pod průměrem OECD. V roce 2023 uvedlo 19 % Čechů vysokou nebo středně vysokou důvěru v národní vládu, přičemž průměr OECD je 39 %. Míra důvěry v policii (60 %), soudy a soudní systém (50 %) a místní samosprávu (44 %) se blíží odpovídajícím průměrům OECD.

47 % Čechů uvedlo vysokou či středně vysokou důvěru ve druhé lidi a 34 % ve státní službu. Nejméně důvěryhodnými institucemi jsou politické strany (14 %), národní vláda (19 %) a národní parlament (20 %).

„Češi, kteří mají pocit, že současný politický systém neumožňuje lidem, jako jsou oni, mluvit, mají tendenci věřit národní vládě o 36 procentních bodů méně než ti, kteří mají pocit, že mají politický hlas. Tento rozdíl v důvěře je menší než rozdíl 47 procentních bodů v průměru v zemích OECD,“ vysvětluje OECD.

K průzkumu se vyjádřil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Uvedl, že ho důvěra v instituce, jako je Policie ČR, justice nebo místní samosprávy, těší, nedůvěra v politické strany, vládu a parlament ho mrzí a vzájemná nedůvěra mezi lidmi překvapuje. „Co s tím?“ požádal ho radu.

Dále čtěte

Motorista Filip Turek jasně prokázal, že patří k politickému odpadu Evropy

KOMENTÁŘ / Ve čtvrtek 10. července zemřel v Kyjevě pětiletý chlapeček zraněný při pondělním ruském útoku na kyjevskou nemocnici Ochmatdyt,…

Ve všech měřítkách, která souvisí s rozhodováním o složitých politických otázkách, si Česko vede hůře než průměr OECD. 42 % Čechů považuje za pravděpodobné, že je vláda připravena chránit životy občanů v případě nouze, přičemž průměr v zemích OECD přesahuje polovinu (53 %).

Vnímání integrity vlády je ve většině zemí nízké (30 %) a i v Česku méně než třetina občanů (29 %) očekává, že by vláda odmítala žádosti korporací, které poškozují veřejný zájem. Čtvrtina (24 %) Čechů předpokládá, že parlament pohání vládu k odpovědnosti, a 23 % považuje za pravděpodobné, že je parlament objektivní a zohledňuje a vyvažuje různé zájmy.

Co se týče spokojenosti Čechů s každodenní interakcí s veřejnými institucemi, ve většině případů jsou výsledky sice pod průměrem OECD, každopádně stále převažuje spokojenost. 62 % Čechů uvedlo, že jsou spokojeni s administrativními službami, které v poslední době využili. OECD s průměrem 66 % to považuje za důležitý faktor důvěry ve státní službu.

Většina Čechů (59 %) pak také uvedla, že je spokojena se svou čerstvou zkušeností se zdravotnickým systémem.

Češi (44 %) sice považují za pravděpodobnější, než je průměr OECD (41 %), že mají příležitost vyjádřit svůj názor na různé záležitosti, ovšem pouze čtvrtina Čechů (24 %) se domnívá, že by se veřejné služby mohly po stížnostech zlepšit.