Češi, kteří zažili testování na nemoc covid-19 ve Švýcarsku nebo v Rakousku, popisují diametrálně odlišnou zkušenost, než je ta, kterou prošli jejich krajané ve vlasti.
Zatímco se Český premiér chválí za údajně příkladně zvládnuté krizové řízení, odběrová místa v Česku ani zdaleka nestíhají odbavit všechny zájemce o test, kteří se navíc v těchto zařízeních potkávají a mohou se tedy vzájemně nakazit. S těmito poměry kontrastuje zkušenost Čechů ve Švýcarsku, které testuje bezplatně a jehož ministerstvo zdravotnictví vybízí ke státem hrazenému testování i lidi s jen minimálními příznaky. Na následující výpovědi upozornil twitterový účet Poslední Skaut.
Jsem na skok ve Švýcarsku. Ministerstvo zdravotnictví vyzývá aby se lidé testovali i s minimálními příznaky. Kapacita dosahuje 25000 testů denně a bude se dále zvyšovat. Jo a všechny testy platí stát.
— Jan Kadanik (@JKadanik) September 14, 2020
V Rakousku zdravotník s odběrovou sadou přijede až domů…
1/2 Náš synek ve Vídni měl horečku, kašlal, bolest v krku. Zavolal na hygienickou stanici. Za DVĚ HODINY u něj doma byl člověk s testem. Mají centrálu jak taxislužba. Zavoláš a přijede ten, co je nejblíž a je volný. Udělali mu stěr a řekli, že je v karanténě, dokud
— Multitaskova 🇨🇿🇦🇹 (@multitaskova) September 14, 2020
Bývalý majitel jedné pražské restaurace Vojtěch Jílek s manželkou a dítětem se podrobil odběru vzorků v pražské Revoluční ulici. Navzdory vážným výhradám k uspořádání a organizaci zmíněného odběrového místa měl v podstatě štěstí. „Lidé si tam chodili, jak chtěli… jeden vchod, jeden stůl… tam se to nacpat, tak to taky bude slušná katastrofa. Nebyla tam dezinfekce a nebyl tam nikdo vyčleněný k tomu, aby usměrňoval případnou frontu,“ popsal deníku FORUM 24 své důvody k obavám z místa, kde se však podle vlastních slov jen minul s dvojicí jiných testovaných a za 20 minut byl venku.
Test u Jílků potvrdil nákazu u obou dospělých. Příznaky Jílek pocítil čtvrtý den po rozlučkovém večírku, který uspořádal ve své restauraci v pražských Vršovicích, kde mu pronajímatel neprodloužil smlouvu. Z těch, kdo na večírku byli, se nákaza potvrdila u 8 lidí.
O poznání horší zkušenost udělal hudebník Martin Buchta, který na předmětném večírku hrál na piano a testem chtěl vyloučit možnost, že by byl po kolegovi kytaristovi dalším z nakažených. Během čekání před pražskou nemocnicí Na Bulovce nabyl dojmu, že pokud snad k odběrovému místu přicházel zdravý, vracet se už bude určitě nakažený. „Problém byl s lidmi, kteří nedají na doporučení, aby udržovali dvoumetrové rozestupy,“ postěžoval si na hlouček potenciálně nakažených, který se na něj tlačil. „No tak to asi mám, moje holka to taky má,“ vyslechl si telefonát muže, který mu ve frontě dýchal na záda. „Tlačí se na vás z obavy, že se nedostanou na řadu,“ vysvětluje Martin Buchta. Chaos u odběrového místa připisuje neexistenci vyvolávacího zařízení i tomu, že frontu dostatečně neinstruoval nikdo z jinak vstřícného personálu. Sestry podle něj měly sice snahu, ale nestačily na to a potřebovaly by někoho k sobě. „Nechci tam chodit znovu, jsou tam nakažení lidé,“ namítal následně lékaři, který mu ale odvětil, že bez druhého negativního testu mu státem nařízenou karanténu neukončí.
Původně se chtěl objednat na odběrové místo obsluhující zájemce přímo v autech, první volný termín u toho nejbližšího při pražské Vinohradské nemocnici byl ale až za 4 dny, což by předpokládalo prodloužit o ně dobu, po kterou nebude smět vycházet z domu.
Pro návštěvu odběrového místa zformulovaly úřady následující pravidla.