Ruská lobby působící v České republice sice dostala od tisíců Čechů pořádný výprask, ale to neznamená, že je s ní konec. Musí teď jen na chvilku změnit taktiku.
Otevřené lži, s nimiž v posledních letech tato lobby pracovala, na Čechy nefungují. To se nyní ukázalo. Přitom ještě minulý týden se zdálo, že by mohlo jít o účinné propagandistické zbraně. Báli jsme se, že tisíckrát opakovaná lež by se mohla stát pravdou. Dnes je to jen prázdné haraburdí, které lidé neberou vážně.
Otevřené proruské lži jsou kupříkladu tyto:
- Rusko Krym neanektovalo, bylo tam řádné referendum. (Vyvadil)
- Rusko neútočí na Ukrajinu, je to jen občanská válka. (Zeman)
- Za válku na Ukrajině může Západ. (Klaus)
- Ukrajinu ovládají fašisté. (Mládek)
- Kam přijde americká armáda, umírají ženy a děti. (Semelová)
Lidé, kteří hlásají tyto otevřené a jasné lži, jsou také otevřenými a jasnými agenty Putinova Ruska. Otázka, zda podepsali nějaký vázací akt ruské tajné službě, není vůbec podstatná. Pracují proti zájmům země. Pokud neporušují zákony, mají právo šířit své názory. Ale rozsah jejich mocenského vlivu je zarážející. Protože českým státním zájmem není podporovat autoritativní a rozpínavou moc na Východě.
Ta část ruské lobby, která pracuje pro Rusko otevřeně, se na nějaký čas poněkud zesměšnila. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že drzost obou našich posledních prezidentů v lobbování pro Rusko je zcela nestydatá a oni se ke svým lžím opět brzy vrátí. Budou opět rozkládat morálku společnosti. Oba už sice mají z ostudy kabát, ale nevadí jim to.
Je tu ovšem ještě jiná část ruské lobby. Není tak jasně vidět. Nešíří tak zřetelné nesmysly. Jen posouvá obraz reality a vytváří chaos.
Tak třeba nejčtenější zpravodajský server Novinky přinesl v neděli odpoledne zásadní zprávu, že nějaký pán vystrčil na americké vojáky holý zadek. Tato informace byla přímo v titulku hlavní zprávy, a měla by tudíž vyjadřovat podstatu události. Zatímco tisíce lidí vítaly konvoj, tak redaktorům Práva, kteří připravují obsah Novinek, přišel nejdůležitější ten vystrčený zadek. Oficiální server České tiskové kanceláře České noviny v tu samou dobu přinesl jako hlavní zprávu, že „Americký konvoj přivítali odpůrci i příznivci“. Zpráva zamlžila skutečnost, že mezi těmi dvěma skupinami byl poměr asi 1 : 100. Neumím si dost dobře představit, že obě lumpárny člověk provede nevědomky. Dělá je buď na základě svého přání, jak by měla realita vypadat, anebo jej k tomu vede jiná motivace. Takoví novináři a publicisté jsou skrytou součástí ruské lobby a je třeba o nich vědět. Ne abychom je pranýřovali, ale abychom se mohli bránit před plíživou lží a manipulací.
Proruské lobby u nás ovšem ještě mocně nahrává prázdnota mysli. Je to rozšířený nihilismus značné části novinářů. A není žádným překvapením, že to jsou obvykle ti, kteří pracují pro oligarchu Andreje Babiše. Ten se dokáže i zcela otevřeně vytahovat, že v zahraniční politice nemá žádný názor. Takový postoj je v době, kdy se vede vážný střet mezi západní liberální demokracií a východním autoritářstvím, víceméně jasný. Babiš není liberál, protože je zcela ryzí autoritář. Vstup Andreje Babiše do novin způsobil viditelné omezení vlivu těch publicistů a novinářů, kteří měli demokratické ideály a stáli na straně západního konceptu občanských svobod a lidských práv. A naopak zvýšil vliv cyniků, kteří jsou pro cokoli, jen když jsou u koryta.
Postmoderní žurnalistika a publicistika se přestává ptát, jak jsou věci doopravdy, protože pravda se cynikům a pragmatikům jeví jako víceméně náboženský pojem. Víra v nutnost hájení pravdy je pro ně jen a jen nesmyslnou a psychopatickou zvláštností. To je jejich osobitý příspěvek k blížícímu se výročí Jana Husa. Proč si pálit prsty pro nějakou pravdu? Jejich „pravda“ je jen otázkou síly. Být na straně těch, co právě vyhrávají. Tím vytvářejí prostředí, které je hodnotově zcela pusté. Jejich nejslavnějším mluvčím je u nás Václav Bělohradský, který třeba hlásal, že Stalin provedl v Rusku „rychlou modernizaci“. Jistě. A pak ještě zabil několik milionů lidí. To sice Bělohradský nepopře, ale také neřekne. Protože ta krása Stalinovy modernizace by vedle těch mrtvých poněkud vybledla.
Z té celé plejády sil, které v české politické a mediální elitě otevřeně či skrytě pracují pro ruské mocenské ambice, jde trochu strach. Jejich moc je velká a až opadne nadšení lidí z amerických vojáků, tak se otřepou a budou dále „pracovat“ na změně zahraničněpolitické orientace státu. Ale k nim je třeba ještě přičíst ty, kteří z cynismu a nihilismu zatemňují podstatu a vážnost sporu mezi liberálním a autoritářským modelem společnosti.
Když srovnám cynického novináře s běžným antiamerickým aktivistou, tak si více vážím toho druhého.
