Český astronaut Aleš Svoboda by měl navštívit Mezinárodní kosmickou stanici koncem roku 2027. Ministerstvo dopravy vybralo ve spolupráci s dalšími resorty 14 experimentů, které bude na ISS obsluhovat. 

Astronaut a armádní bojový pilot Svoboda zahájil první fázi svého výcviku už v roce 2024. Jak informoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, seznam doporučených experimentů spolu s řadou doplňujících podmínek zašle Ministerstvo dopravy do Evropské kosmické agentury (ESA) tento týden. ESA pak podle českých instrukcí povede jednání s předkladateli projektů o konkrétních smlouvách.

„Na výrobě experimentů je potřeba začít pracovat co nejdříve, aby první z přístrojů byly připraveny k vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici ISS již v roce 2027. Měly by být připraveny ještě před misí českého astronauta Aleše Svobody, kterou očekáváme na přelomu let 2027 a 2028,“ sdělil ministr dopravy Martin Kupka.  

Dále čtěte

Rusko chce rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru. NATO je plánem znepokojené

Rusko zvažuje možnost rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je Aliance tímto scénářem znepokojená. Eurokomisař…

Loni se sešlo více než sedmdesát nápadů na činnosti, které by český astronaut měl dělat. V druhém kole prošlo pětadvacet projektových žádostí. Nejprve je hodnotili experti ESA a vydali ke každému technické stanovisko a sadu doporučení. V úvahu se musela brát omezení jako dostupná infrastruktura, hmotnost, objem a omezený čas.

„Vše se musí vejít do cca 50 litrů objemu a 15 kilogramů váhy. Je tedy pravděpodobné, že doporučené projekty nebudou realizované přesně tak, jak byly navržené, a že u řady z nich dojde během příprav s ESA k zásadním změnám,“ dodal Jemelka.

„Nejlépe hodnocený byl dozimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru. Experiment tak dláždí cestu k Marsu, při které je radiace naším největším nepřítelem a největším nevyřešeným problémem. Hned několik experimentů má ambice zdokonalit systémy podpory života budoucích kosmických lodí a další zkoumají vliv kosmického prostředí, zejména mikrogravitace, laicky stavu beztíže, a radiace na lidské tělo,“ vysvětlil předseda výboru a koordinátor národního projektu Česká cesta do vesmíru Václav Kobera.

Další experimenty přispějí k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatické změně.  

Mikrořasy i lidská imunita

„Čistě fyzikální a inženýrské experimenty jsou pro obsluhu astronauta typicky méně vhodné, což se projevilo i při tomto výběru. Jejich realizace byla jak ESA, tak Výborem doporučena prostřednictvím externí platformy Bartolomeo, pro kterou se plánuje na přelomu roku specifická výzva ESA právě pro tento typ projektů. Tím se tyto experimenty paradoxně mohou na ISS dostat dokonce dříve než s Alešem Svobodou,“ říká manažer programu Ondřej Rohlík.  

Svoboda bude konkrétně zkoumat třeba extremofilní mikrořasu a její odolnost vůči chloristanům a schopnost akumulovat těžké kovy, pohyb i svalové aktivity astronautů, chování imunitního systému a reaktivaci virů v souvislosti s rakovinou, krátkodobé účinky mikrogravitace na růst, produkci metabolitů a genovou expresi mikrořas, testovat magnetické nano a mikroroboty nebo zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz vesmírných fotobioreaktorů.

Speciálním dozimetrem v hodinkách má měřit dávku záření od neutronů zpomalených vodou v těle astronauta, a bude také zkoumat, zda se během embryonálního vývoje v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření vytvoří plodný jedinec.