Náš veřejný život vidí občané dost temně. Všude je to samá korupce. Plyne to z výzkumu CVVM za měsíc březen.
„Pouze 5 procent respondentů se domnívá, že velice málo veřejných činitelů je zkorumpováno. O zapojení téměř všech těchto činitelů do korupce je přesvědčeno 21 procent dotázaných.
Srovnání s výsledky z minulých šetření ukazuje, že česká veřejnost je k míře korupce dlouhodobě skeptická.“
O tom, že je většina veřejných činitelů zkorumpovaná, je přesvědčeno skoro 64 procent respondentů. Pětadvacet procent soudí, že zkorumpována je jich méně než polovina a jenom 5 procent, že jen velice málo veřejných činitelů je zkorumpováno.
Za poslední roky (sledováno od roku 2004) se rozložení ohledně těchto názorů příliš nemění. Je to dost pochmurná vize, s kterou většina občanů žije. Pesimistický pohled na veřejné činitele ale není překvapivý, O korupci od nejnižších po nejvyšší kruhy se píše pořád, takže člověk musí nabýt dojmu, že nezkorumpovaný jedinec je spíš jakousi drobnou odchylkou.
Jak odpovídá tento názor realitě, na to se odpovídá těžko, protože korupce ze své podstaty je těžko zjistitelná takovým způsobem, aby se dala převést do statistických tabulek. Korumpování pochopitelně většinou probíhá ve skrytosti a přijde se nejspíš jen na menšinu případů.
Je třeba se také podívat na to, co se myslí pojmem veřejný činitel. Nejsou to totiž jenom politici, ačkoli možná lidé mysleli často právě na ně. Podle další části tázání vidíme, že sem patří také oblasti jako soudy, armáda a školství.
O zkorumpovanosti politických stran je přesvědčeno 71 procent občanů, u rozdělování evropských dotací 68 procent, na ministerstvech a centrálních úřadech čeká korupci 58 procent občanů a tak dále. Nejlépe z celého výčtu dopadá školství, kde korupci čeká 16 procent, a v bankách a peněžních ústavech 21 procent a v armádě 26 procent.
Vysoký podíl těch, kteří si o politicích a dalších činovnících myslí to nejhorší, nesouvisí s momentální antikorupční vlnou, protože od roku 2004 vycházejí výsledky v zásadě dost podobné. Spíše to ukazuje, že český občan má prostě nedůvěru vůči veřejným činitelům v krvi.
Je dost paradoxní, že jsou lidé tak nedůvěřiví, když politiky do jejich funkcí svobodně volí. Pak by tato odpovědnost ležela na voličích. Ti mají přece dost velký výběr a i v rámci jedné kandidátky mohou pomocí malého množství preferenčních hlasů prosadit svého kandidáta a jiné tak vyřadit. (Babiš nic neriskuje, když se dá na poslední místo kandidátky. Aby skočil na první, stačí mu pět procent preferenčních hlasů.) Navíc se lidé stále pokoušejí volit různé mesiášské útvary, které slibují, že zatočí se zlořády, což se samozřejmě nikdy nic nestane.
Pro srovnání, podle spiegel.de si třetina Němců myslí, že manažeři jsou zkorumpovaní (33 procent). To je skupina, která dopadla nejhůř. Politici dopadli mnohem lépe než v Česku. První číslo udává, že jsou zkorumpovaní všichni, druhá že někteří. Angela Merkelová a její spolupracovníci (7 procent/24 procent). Poslanci (6 procent/36 procent). Vládní úředníci (6 procent/41 procent). Zdrojem je Transparency International (2016).
Musíme mít na paměti, že jde o to, co si lidé myslí, a nikoli to, jak to doopravdy je.
Proč jsme u nás tak kritičtí? Je situace tak zlá? Je za tím tradiční česká nedůvěra k takzvané vrchnosti? Je situace skutečně tak mizerná, že si musíme připadat jako v nějaké východní satrapii? Na to nemůžeme odpovědět a zřejmě nikdy ani schopni nebudeme. Jisté je jen to, že jsme velmi podezřívavý národ.
