Ilustrační foto FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
Češi začali úderem páteční 14. hodiny rozhodovat o tom, kdo je příští čtyři roky bude zastupovat v krajských zastupitelstvech. Na části území republiky probíhají také volby do senátu. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o členech horní parlamentní komory rozhodují i voliči ze čtyř pražských senátních obvodů. Podle posledních informací organizuje v pěti obcích postižených záplavami hlasování ministerstvo vnitra.
Do večera hlasovala v krajských a senátních volbách asi pětina voličů, což je méně než před čtyřmi lety. Tehdy byla účast mezi 20 a 30 procenty. Účast se ale v jednotlivých okrscích výrazně liší. Někde přišlo kolem 15 procent voličů, jinde až třetina. Velmi nízký zájem provází volby v mnoha obcích na Jesenicku, které zpustošila ničivá povodeň. Lidé tam odstraňují škody a na volby nemají náladu. Volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu budou pokračovat v sobotu, volební místnosti se uzavřou ve 14:00.
Na Jesenicku, které se potýká s následky ničivých povodní, chodí lidé podle zástupců volebních komisí k volbám sporadicky. Často až nyní navečer, kdy skončili doma s úklidem povodňových škod. Například v Kobylé nad Vidnavkou odvolilo k 20:00 zhruba pět procent voličů, v nedaleké Velké Kraši jich bylo šest procent. O něco lépe jsou na tom v části Bělé pod Pradědem v Domašově, kde se volební účast pohybuje mezi osmi až 12 procenty. Před čtyřmi lety se v těchto obcích účast pohybovala kolem 30 procent. V krajském městě je účast vyšší. Například na Gymnáziu Čajkovského v Olomouci podle předsedy volební komise již nyní mají účast 23,5 procenta.
V Opavě, kterou povodeň také výrazně zasáhla, odevzdalo hlas zhruba hodinu před uzavřením volebních místností v průměru okolo 20 procent voličů. Ve volebních okrscích, které musely být přesunuty, je účast poloviční, tedy deset procent. V dalším z povodněmi zasažených měst, Bohumíně na Karvinsku, dorazilo necelých 13 procent voličů. V Karviné, kterou povodně výrazně nepostihly, zatím k urnám přišlo k 20:30 téměř 16 procent voličů. Údaje za celý kraj nejsou kvůli záplavám k dispozici.
V Libereckém kraji se dvě hodiny před uzavřením volebních místností účast pohybovala od 16 do 22 procent. Zájem je na řadě míst menší, než byl v červnových volbách do Evropského parlamentu. Záplavy přitom účast zásadně neovlivnily. Ve Višňové, která byla v Libereckém kraji nejvíc poškozena povodněmi, přišlo zatím v největším okrsku do přesunuté volební místnosti 74 lidí, to je 16 procent zapsaných voličů. Místo na obecním úřadě se tam hlasuje v knihovně.
V Ústeckém kraji odhadovali večer volební účast na 17 procent, vyplývá z informací, které poskytla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. V 19:00 činil průměr účasti v Děčíně 15,37 procenta. Mluvčí radnice Luděk Stínil uvedl, že v místní části Dolní Žleb byla účast 17,2 procenta. Lokalita je dostupná pouze vlakem, silnici zatopila voda. Volební komisi poveze do Děčína, kde její členové bydlí, speciální pohotovostní vlak. Po uzavření místnosti ve 22:00 jede běžný vlak až čtyři minuty po půlnoci.
Pardubický kraj hlásil kolem 20 procent. Například do jedné z volebních místností v Luži na Chrudimsku přišlo okolo 30 procent voličů. Podle členky volební komise se záplavy, které postihly město, na zájmu lidí o volby neprojevily. Chodili stejně jako kdykoliv jindy.
V Mladé Boleslavi, kde lidé volí do krajského zastupitelstva a zároveň do senátu, přišlo do 20:00 k urnám zhruba 27 procent voličů. V Benešově dosáhla volební účast zatím 19 procent voličů, stejný podíl měli také v Nymburce. O něco víc voličů odevzdalo hlas v Kolíně a Kutné Hoře, kde zaznamenali účast 20 a 21 procent. Přes 17 procent voličů dorazilo do volebních místností v Mělníku, Příbrami a Rakovníku. V největším středočeském městě Kladně to bylo 16,7 procenta voličů.
Okolo pětiny se volební účast pohybuje v Plzeňském kraji, řekl Jan Nový z krajského úřadu. „Někde je to 16, někde 18, ale třeba také 27 procent,“ uvedl.
V oslovených okrscích v krajské Jihlavě přišlo před 21:00 nejčastěji okolo 20 procent voličů, v jednom okrsku odevzdala hlas i čtvrtina voličů. V jiných obcích na Vysočině je účast různá, někde přišlo 30 procent voličů, jinde byla účast naopak pod 20 procenty.
V krajském městě Zlíně přišlo k dnešním 20:30 volit 23 procent voličů. Při volbách v roce 2020 byla ve stejnou dobu volební účast 28,5 procenta. Naopak vyšší účast než před čtyřmi lety hlásí Uherské Hradiště. Tehdy tam k pátečnímu večeru odvolilo 16,7 procenta voličů, nyní průměrně 20,9 procenta.
V Jihočeském kraji se volební účast pohybuje od 23 do 33 procent, v Plzeňském kraji do 20 procent, v Královéhradeckém kraji podle odhadů hejtmanství 15 až 18 procent a v Karlovarském okolo 15 procent. V hlavním městě, kde se volí ve čtyřech senátních obvodech, se účast po půl deváté pohybovala mezi 15 až 20 procenty.
V prvních dvou hodinách přišlo hlasovat v krajských a senátních volbách většinou do deseti procent voličů, před čtyřmi roky to bylo kolem desetiny. Údaje se ale v jednotlivých okrscích liší. Někde zatím odvolila jen dvě procenta voličů, jinde zhruba 14 procent. K volbám chodí i lidé v obcích, které v minulých dnech zasáhla ničivá povodeň a nyní se tam volí například v provizorních stanech a přesunutých volebních místnostech.
Odhady volební účasti v Moravskoslezském kraji, který výrazně zasáhly povodně, nejsou tentokrát k dispozici. Region totiž objíždí pouze jedna krajská kontrolní komise a odhady pouze od ní by nebyly relevantní. Úředníky bylo nutné využít při přípravě mobilních volebních místností nebo ve volebních komisích. V mobilních stanech vybudovaných hasiči se volí v Karlovicích a Široké Nivě na Bruntálsku. Krajští úředníci zasedli ve volebních komisích v obcích Zátor, Široká Niva, Nové Heřminovy a Brantice.
Do provizorní volební místnosti v Litovli na Olomoucku, vytvořené v unimobuňce u hasičské zbrojnice, si zatím našlo cestu jen několik voličů. Po dvou hodinách od zahájení voleb byla účast zhruba tři procenta. Lidé podle zapisovatelky volební komise Petry Lacioné využili pěkného počasí a uklízeli po povodních nebo sušili. „Zájem není skoro žádný. Každý uklízí, využívá pěkného počasí. Lidé vyhazují, co se dá, suší, co se dá, a mají jiné starosti,“ řekla ČTK před 17:00 Lacinová. Malá účast je také v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Obec zasažená záplavami organizaci voleb nezvládala, dojet do severního cípu proto museli úředníci z vnitra a katastrálních úřadů. Během první hodiny v Kobylé přišli odevzdat hlas dva voliči. Větší účast v Olomouckém kraji je v oblastech, které záplavy ušetřily. Například na Základní škole Táboritů v Olomouci odvolila už pětina lidí.
Volby se považují za největší průzkum voličské přízně před sněmovními volbami, které se uskuteční za rok. Mezi první voliče mají tradičně patřit představitelé stran i prezident Petr Pavel s manželkou.
V krajských volbách lidé rozhodnou především o tom, kdo bude příští čtyři roky řídit jejich region a bude mít vliv na dostupnost zdravotní péče nebo stav silnic. V senátních volbách pak určí, jak silnou většinu budou mít v horní parlamentní komoře frakce vládních stran a zda nejsilnějším klubem s právem nominovat předsedu senátu zůstane klub ODS a TOP 09.
Volební místnosti se otevřely tradičně ve 14:00, poslední voliči v pátek mohli odevzdat svůj hlas před 22:00. Další budou mít šanci ještě v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči si do volebních místností musí vzít platný občanský průkaz nebo cestovní pas, aby volební komisaři mohli ověřit jejich totožnost a právo volit.
V případě krajských voleb lidé mohou na vybraném hlasovacím lístku preferované strany podpořit zvolení nejvýše čtyř kandidátů, a to zakroužkováním pořadového čísla před jejich jménem. Kandidátům bude stačit k dosažení mandátu pouze pět procent preferenčních hlasů. Lístek pak před vhozením do volební urny musí voliči zasunout do hlasovací obálky k tomu určené, kterou dostanou od volební komise.
Při senátních volbách musí voliči vložit vybraný hlasovací lístek se jménem kandidáta do jiné obálky, kterou také dostanou od komise. Tento lístek se nijak neupravuje. Pokud to lidé spletou. jejich hlasy budou neplatné.
Spolu s volbami i referenda
V 15 obcích probíhají spolu s volbami do krajských zastupitelstev a do senátu také referenda o místních záležitostech. Nejčastěji v nich lidé budou do sobotních 14:00 hlasovat o výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren. Vedle toho je tématem plebiscitů stavba domova pro seniory, společenského domu či silničního obchvatu nebo těžba nerostů.
Aby bylo referendum platné, musí se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné je pak v případě, že konkrétní odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících v referendu a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.
Po třech referendech se uskuteční v Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Konkrétně v Cerekvici nad Bystřicí na Jičínsku, obcích Nový Ples a Rasošky na Náchodsku a v Dalečíně a Radňovicích na Žďársku a v Jamné u Jihlavy. Ve většině případů budou občané odpovídat na otázky ohledně stavby elektráren, zatímco v Cerekvici nad Bystřicí je důvodem referenda obnova střechy věže tamní kaple.
V Karlovarském kraji se lidé v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku vysloví ke stavbě a provozu větrné elektrárny a v obci Potůčky na Karlovarsku k těžbě živce a živcových nerostů.
Dvě referenda jsou naplánovaná také ve Zlínském a Libereckém kraji. V Lačnově a Horní Lidči na Vsetínsku budou lidé rozhodovat o domově důchodců nebo společenském domu a v Křižanech a Bulovce na Liberecku o výstavbě elektráren.
Obyvatele Žitenic na Litoměřicku čeká hlasování o koupi zámku, v Rohozné na Svitavsku o umístění větrné elektrárny a v Mirovicích na Písecku o stavbě solární elektrárny.
