Řada českých měst v pátek vyvěšuje tibetskou vlajku k uctění památky Tibeťanů, kteří padli při obraně země proti čínským okupačním silám v roce 1959. Letos je to 64 let od události, během které zemřelo asi 86 tisíc občanů Tibetu. Podle spolku Lungta, který v Česku koordinuje akci Vlajka pro Tibet, se letos zapojí 865 měst, obcí, městských částí nebo krajů, 29 z nich se akce zúčastní poprvé.
Česká města, kraje, ministerstva i univerzity v pátek vyvěšují vlajky jako symbol solidarity s Čínou okupovaným Tibetem. Zapojení do mezinárodní kampaně podle organizace Lungta letos avizovalo 865 měst, obcí a městských částí.
Tibetskou vlajku vyvěsila například Ostrava. „Jako každý rok se tak připojujeme k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet,“ napsali představitelé města na twitter. K iniciativě se připojil například také Tábor a Hradec Králové.
Symbol visí také na budově pražského magistrátu. Na jejím vyvěšení v Praze se shodla městská rada a v pátek to oznámil také primátor Bohuslav Svoboda na svém twitteru. „Lidská práva nejsou prázdný pojem, k utlačování národů musíme zaujmout jasný postoj,“ uvedl. Vlajku vyvěšují i další instituce, například Univerzita Karlova nebo ministerstvo kultury.
Společně s kolegy z rady jsme na pražském magistrátu vyvěšením tibetské vlajky uctili zhruba 86 000 mrtvých, které si v roce 1959 vyžádal statečný odpor Tibeťanů proti čínským okupačním silám. Lidská práva nejsou prázdný pojem, k utlačování národů musíme zaujmout jasný postoj. pic.twitter.com/fhBcW3l7Dg
— Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy (@Svoboda_Slavek) March 10, 2023
Vlajka pro Tibet je mezinárodní kampaň, která se koná vždy 10. března v den výročí tibetského národního povstání. Smyslem je poukázat na porušování lidských práv v Tibetu. Celosvětová akce má počátky v devadesátých letech v západní Evropě.
Se zástupci exilové vlády Čínou okupovaného Tibetu se koncem února setkal ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v indickém hlavním městě Dillí. Její zástupci podle Lipavského ocenili podporu České republiky v otázkách dodržování lidských práv a autonomie na Číně.
„Bylo mi potěšením se během návštěvy Indie znovu setkat se zástupci Tibeťanů v exilu. Přátelství mezi Václavem Havlem a Jeho Svátostí dalajlámou žije dál,“ napsal tehdy Lipavský na svůj twitter a připomněl tak setkávání dalajlámy s prvním českým polistopadovým prezidentem. Mluvčí čínského velvyslanectví v Praze krátce po slovech šéfa české diplomacie vyzval Česko, aby se vyvarovalo dalších výtržností ve vztazích mezi oběma zeměmi a respektovalo závazek jedné Číny.
Tibet, který z části sousedí s Indií, z níž zároveň působí exilová vláda, je od padesátých let po násilné anexi Čínou okupován. Přestože má status autonomní oblasti, chování Pekingu v Tibetu je často kritizováno, hlavně kvůli snaze potlačovat kulturu Tibeťanů či porušovat jejich lidská práva.
V čele Tibetu stojí od roku 2021 sikyong neboli premiér Penpa Tsering. Jedná se o druhého přímo zvoleného politického vůdce. Předtím Tibeťany vedl duchovně i politicky dalajláma, ten se ale v roce 2011 politické funkce vzdal a ponechal si pouze titul duchovního vůdce.
Čtrnáctý dalajláma, občanským jménem Tändzin Gjamccho, v minulosti Českou republiku několikrát navštívil. Během éry prezidentování Václava Havla se setkali hned dvakrát a spřátelili se. Naposledy tibetský duchovní vůdce zavítal do Prahy v roce 2016, kdy se potkal s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem, což vyvolalo ostrou reakci Číny.