Česká národní banka na svém čtvrtečním měnověpolitickém zasedání znovu zvýšila základní úrokovou sazbu. Jednalo se o naprosto nevídaný a nečekaný tah, jelikož tento nárůst je nejvyšší od roku 1997. Zmíněná základní úroková sazba se posunula o 125 bazických bodů z 1,5 % na 2,75 %, lombardní sazbu členové bankovní rady zvedli z 2,75 % na 3,5 % a diskontní sazba zaznamenala posun z 0,5 % na 1,75 %.
ČNB ve zvyšování měr není minimálně ve svém regionu osamocená – Polská centrální banka tento týden zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů a Maďarská centrální banka je v procesu úrokové normalizace. Naopak se zvyšováním vyčkává Bank of England, která v pátek ponechala základní úrokovou sazbu na 0,1 % místo očekávaného zvýšení na 0,25 %. Americký Federal Reserve zase oznámil snížení tempa nákupu aktiv.
Připomeňme si mechanismus, kterým ČNB dostává pomocí úrokových sazeb inflaci k 2% cíli:
Zdroj: Česká národní banka
Proč se ČNB uchýlila k tak razantnímu kroku?
Bezprecedentní zvýšení úrokových sazeb ze strany tuzemské centrální banky je racionálně zdůvodnitelným krokem. Inflace se má totiž podle nové prognózy ČNB v zimě dotknout sedmiprocentní hranice. Vezmeme-li v potaz, že index spotřebitelských cen v září dosáhl hodnoty 4,9 %, Česká národní banka musí zasáhnout. Její toleranční pásmo v rozmezí 1–3 % totiž bylo výrazně pokořeno.
Zdroj: Česká národní banka
Část inflace je způsobena poptávkovými tlaky v podobě přehřátého trhu práce či rozpínavé fiskální politiky vlády a na tyto faktory umí centrální banky z podstaty dobře reagovat právě vyššími sazbami (samozřejmě na horizontu měnové politiky). Navíc výrazný růst úrokových měr je silným fundamentem pro pevnější korunu. Tento faktor pomůže zlevnit importy. Koruna sice nebude posilovat takovým způsobem, jako by zpevňovala při normální situaci na trzích. Avšak alespoň nebude výrazně oslabovat v důsledku špatné tržní nálady kvůli narůstajícím novým případům koronaviru. Zpravidla totiž tyto nepředvídatelné situace nenahrávají rizikovým a volatilitním měnám, jako je koruna či například maďarský forint. Na grafu můžeme vidět, že v pátek koruna pokořila 25,3 za euro. Další vývoj je ale nejistý.
Zdroj: Investing. com
Další argument pro vyšší sazby spočívá v inflačním očekávání, které chce centrální banka snižovat. V případě vyčkávací holubičí taktiky by se totiž mohla v ekonomice ukotvit očekávání obyvatelstva ohledně vyššího růstu cen, což by mohlo reálnou inflaci skutečně roztočit.
Zdražující hypotéky
Podle místopředsedy představenstva Hypoteční banky Vlastimila Nigrina budou sazby hypotečních úvěrů pod vlivem čtvrtečního kroku ČNB do konce roku začínat čtyřkou. Se zdražujícími cenami energie se pro domácnosti mající úvěr na bydlení bude jednat o nepříjemnou směsici faktorů, která nepochybně razantně zvýší jejich výdaje. Avšak předpandemické míry byly na vyšších úrovních a domácnosti rozhodně musely počítat s postupným utahováním měnové politiky.
Při nízké nabídce bytů a vysoké poptávce po nich, způsobené mimo jiné monetárním impulsem ze strany centrální banky v podobě nižších sazeb, jejich cena roste vysokým tempem. Nyní po významných utaženích by ale ceny mohly zpomalovat, ne však klesat. Centrální banka totiž omezí poptávku, jelikož zdraží hypotéky. Nedostatek nemovitostí, tedy nabídka, však zůstane stejná a ČNB ji nijak neovlivní. Důležitým faktorem pro výši cen nemovitostí budou také ceny stavebních materiálů či cena práce.
Oponentura zvýšení sazeb
Odpůrci zvyšování sazeb argumentují tranzitorní inflací způsobenou přetrvávajícími problémy v globálních odběratelsko-dodavatelských řetězcích či neschopností centrální banky ovlivňovat ceny elektřiny nebo čipů. Jejich myšlenky nejsou mylné, avšak Česká republika netrpí pouze celosvětovými proinflačními tlaky, ale též těmi domácími.
Profesor Jan Švejnar tvrdí, že vyšší sazby mohou zhoršit konkurenceschopnost domácích výrobců z důvodu vzrůstajícího úrokového diferenciálu mezi eurozónou a Českem. ECB totiž stále drží svou základní sazbu na nule a podporuje ekonomiku levnými penězi. Investice velkých firem by však tyto kroky neměly ohrozit, jelikož se mohou rozhodnout pro financování v eurech. Horší to může být pro střední a malé podniky, které jsou závislé na korunových zdrojích. Musíme si však připomenout, že hlavním cílem ČNB je ze zákona pečovat o cenovou stabilitu.
Jistota centrální banky
Centrální banka se odhodlala k poměrně odvážnému kroku. Její jistotu v tomto rozhodnutí však dokumentuje hlasování členů bankovní rady v poměru 5 : 2 pro zvyšování sazeb o 125 bazických bodů. Zbývající dva členové – Aleš Michl a Oldřich Dědek – hlasovali již tradičně pro ponechání úrokových měr. Na horizontu měnové politiky (12–18 měsíců) se opatření projeví, což bude podporovat návrat cen k přijatelným úrovním. V roce 2023 by dle České národní banky inflace měla směřovat k 2% cíli.
Takto vysoké úrokové sazby by nebyly nutné, kdyby přišlo „utažení opasků“ na fiskální straně. To ale rozhodně nepřišlo a vláda z hlediska růstu cen ještě přilévala olej do ohně. V takové situaci se musela ČNB proti tomuto vývoji jasně vymezit a zabránit tak fiskální dominanci, jež se projevuje například v eurozóně. Za tento krok tedy sice zaplatíme, ale v nynější době je nanejvýš potřebný.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
