Opakovaně jsem zde psal o sprostotě Bc. Lubomíra Veselého, radního ČT, k ženám. Je zcela nepřijatelné, aby člověk v tomto postavení tvrdil o nějaké ženě, že patří do kuchyně, je „svině a zrůda“, nebo se vysmíval invalidům za jejich nemoc. Stejně tak jsem ostře kritizoval novináře Tomáše Etzlera, který byl k ženě podobně sprostý jako Bc. Veselý. Jeho sprostota se však chytla a zlidověla. Takže jsem se musel, abych si nepřipadal jako úplný idiot a pokrytec, na facebookové zdi Jany Bobošíkové zastávat Hany Lipovské, ačkoli je obě opakovaně kritizuji.
Integrita je někdy těžká. Když jsem, což dělám jen výjimečně, vstoupil do diskuse na zdi Jany Bobošíkové, připadal jsem si trochu jako bojovník s větrnými mlýny. A když jsem se pak zastával slečny Lipovské, tak se těm mlýnům prodloužily lopatky. Ale prostě k jistým věcem není možné mlčet. Pan Tomáš Etzler nazval nedávno slečnu Lipovskou „špinavou čubkou“.
Popravdě řečeno splňuje všechna kritéria, jimiž se obvykle vyznačují muži sprostě nadávající ženám: Je v postandropauzálním věku (andropauza je „mužský přechod“, kdy dochází k poklesu hladiny testosteronu, mužského hormonu), má trochu nadváhu (ženský hormon estrogen se usazuje v tuku) a ví, že mladý a pohledný už nebude. A tak si jde na facebook plivnout na ženu. A jak je české pivnictví, na jehož ambasadora se svým výrokem pasoval, rozšířené, stal se jeho sprosťácký výrok celointernetově oblíbeným mezi jinými sprosťáky. O „špinavé čubce“ Haně Lipovské si tak nyní můžeme přečíst v desítkách internetových diskusí. Nenechme tento jev rozlézt ve společnosti!
Případ Václav Klaus ml.
Měl jsem, dokud byl v politice, velmi nerad Václava Klause mladšího, a velmi tvrdě jsem na něm kritizoval kdeco. Zároveň jsem musel několika hlupákům vysvětlovat, že jsem je na facebooku zablokoval proto, že se Klausovi vysmívali pro jeho tvář. S několika takovými jedinci jsem si vyměnil i pár emailů, když mi po blokaci napsali. Jen abych se dozvěděl, co jsou zač – pak jsem zablokoval i jejich email.
Byli to takoví obvyklí facebookoví upocenci, vcelku k nerozeznání od tehdejších fanoušků Václava Klause mladšího. Osoby, které se z podstaty svých psychických problémů realizují nadáváním na facebooku. Jenom si – v podstatě shodou náhod – vybrali jako terč své kritiky Václava Klause mladšího. Člověka, který facebookový úpadek komunikace sám symbolizuje a kterého by takoví lidé měli z logiky věci spíše podporovat. Je jako oni. Jeho sebeztrapňování, když se bál říct do očí Miroslavu Kalouskovi urážky, které o něm předtím slinil na facebooku, je celonárodně známé.
Opakovaně jsem o Klausovi mladším psal, tihleti lidičkové mu začali nadávat a zesměšňovat jej kvůli ochrnuté půlce obličeje, a činili tak – protože z podstaty své rabské duše potřebují někoho následovat – na mé zdi. Pod mnou sdílenými a napsanými články proti jeho politickým výrokům. A nešlo jim pak do hlavy, že je banuju a že i k člověku, kterého nemáme rádi, se nesmíme chovat sprostě. Alespoň ne v mé sociální bublině – na Pražském hradě to patří k bontonu.
České sprosťáctvo z obou stran
První z novinářů, který začal v posledních letech plnit mediální prostor sprostotou k ženám, je radní České televize Bc. Lubomír Veselý, vystupující pod uměleckým jménem Xaver. Počastoval novinářku Johanu Hovorkovou tituly „svině“ a „zrůda“. Soudní řízení ve věci probíhá. Doktorandce Univerzity Palackého Veronice Krátké Špalkové na sociální síti napsal: „Už se nebojím o naši budoucnost… ach jo, kdybys šla raději na kuchařku.“ Univerzita reagovala na facebooku: „Kromě absence džentlmenského přístupu ze strany pana Xavera Veselého upozorňuje vedení Univerzity Palackého rovněž na pravděpodobné porušení etického kodexu, kterým je pan Lubomír Xaver Veselý jako novinář vázán.“
Veselý na to konto před kamerou ostře vyčinil rektorovi Univerzity Palackého a ve svém studiu do kamery vykládal, že se „jeho magnificence vyblinkala na facebook“. Křičel do kamery „TY PROFESŮRKU JEDEN“. Připomínám, že prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., ve studiu nebyl, takže se pan Veselý nebál. V dopise, který rektorovi poslal, už Xaver poněkud zkrotl. „Vaše magnificence, proč Vám vadí má, možná přízemní, leč nikoliv vulgární poznámka k životopisu doktorandky Vaší univerzity natolik, že se jako rektor cítíte potřebu k ní vyjádřit? Daleko horších statusů jsou každý den na sociálních sítích tisíce a v nemalé míře jsem jejich příjemcem já sám.“ Považuje se pan Veselý za ženu, když urážení paní Špalkové srovnává s urážením své osoby?
V části své odpovědi, v níž upozorňuje, že k ženám bývají sprostí i jiní, a konkrétně připomíná sprostotu Tomáše Etzlera, má však pravdu. Ano, Veselý i Etzler jsou hulváti, jak Veselého, tak Etzlerovy výroky jsou zcela nepřijatelné, a mají-li oba pánové takovou potřebu urážet ženy a nadávat jim, měli by to probrat se sexuologem. Jeden rozdíl tu přesto je, Etzler – na rozdíl od Veselého – není členem Rady veřejnoprávní ČT.
Podobné lidi je třeba nahlásit!
Pak jsem v rámci pravidelného monitoringu procházel facebookovou zeď Jany Bobošíkové, a najednou jsem získal pocit, že je třeba, abych něco řekl. A tak jsem napsal:
„Nemám ve zvyku zasahovat do internetových diskusí, ale pokud vidím tak neuvěřitelnou sprostotu k ženě, jakou jste předvedl, nezbývá než tak učinit: Entito „Vasil Vokresenskij“ – jste (cenzurováno) (cenzurováno) ubožák, který si kvůli svému (cenzurováno) kompenzuje (cenzurováno) flusáním na ženu. Jako psycholog to chápu – když nemůžete (cenzurováno), tak alespoň plivete, tělesná tekutina jako tělesná tekutina. Ale jako uživateli Facebooku mi nezbývá, než Váš profil nahlásit pro porušování pravidel komunity. Prosím všechny čtenáře tohoto postu, aby toho (cenzurováno) nahlásili Facebooku také, tenhle hnůj má být u popelnic, ne na internetu!“
A myslím, že by se z toho měl stát zvyk. Na sítích se dnes odehrává možná padesát nebo šedesát procent sociální komunikace. A když každý, kdo narazí na podobný hnůj, sprosťáka nahlásí s tím, že „zveřejňuje nevhodný obsah“, tak budou účty těchto sprostých chudáčků mizet jak tající sníh.