„Nechápu, proč jsou tady lidé tak negativní. Máme krásnou zemi. Po týdnu od návratu se mi chce zpět do Londýna,“ říká pětadvacetiletá Petra S. O pocitech po návratu do ČR ze zahraničního pracovního pobytu promluvila po slibu zachování anonymity. Poslední dva roky pracovala v Londýně jako baristka a vedoucí kavárny.
Kdy jste se vrátila?
Před týdnem. Kvůli dokončení studia. Chybí mi půl roku k dokončení vysoké školy. Domů jsem se dost těšila. Na rodinu, na naši krajinu a tak dále. Už mě to ale celkem přešlo.
Co se stalo?
Asi jsem si to dříve neuvědomovala, až teď po návratu z Británie. Lidé jsou tady hodně negativní. Hodně všechno řeší, neusmívají se a stále se jen hádají o politice. V Londýně se lidé více usmívají, zajímají se jeden o druhého. Když vidí, že nejste úplně fit, zajímají se, co se děje a jestli mohou nějak pomoci.
Pokud máte pravé přátele, tak to funguje i v České republice, nemyslíte?
No, možná. Nevím. Po návratu každého zajímala jen jedna věc. Co prý ty útoky. A že Londýn je plný teroristů. To je samozřejmě hloupost. Britové tohle skoro vůbec neřeší. Nenechají se vykolejit. Ano, samozřejmě, teroristické útoky jsou děsivé a je velikou tragédií, pokud při nich někdo zemře nebo je zraněný. Ovšem obyvatelé Londýna tím žijí půl dne a potom se jejich život vrací do původních kolejí.
Možná to souvisí s tím, co Londýn postihlo během druhé světové války, kdy se jeho obyvatelé nenechali zlomit zničujícími nálety…
Nevím, možná. Obyvatelé města věří policii a armádě. Nemají potřebu vyřešit u piva to, co má řešit tajná služba.
Jak na vás v Londýně nahlíželi?
Normálně. S respektem. Pracovali jsme s přítelem v kavárně a v recepci hotelu. Myslím, že si nás zaměstnavatel vážil. Měli jsme tam pár přátel, někteří jsou z České republiky, někteří ze Slovenska. Kamarádce tam volal před několika týdny její otec, který má v Čechách malou vinotéku. Byl naštvaný a zároveň smutný z toho, že ho nějaké zákaznice udaly, že jim nedal účtenku. Kontrola mu dala pět tisíc pokutu, a že prý příště dostane dvacet tisíc a jestli přijde udání potřetí, zavřou mu provozovnu. Pár dní po tom, co tu pokutu dostal, mu na víno přišly ty udavačky a ptaly se ho, jak kontrola dopadla, a jen tak mezi řečí se mu přiznaly, že ho udaly. To není úplně normální přece.
Bohužel je to tak, že porušil zákon…
Jistě, ale není normální udávat. Je to malinký podnik, má to jen pro zábavu. Živí ho něco jiného. Tohle má jen pro kamarády a občas mu tam zabloudí nějaký normální zákazník. EET má, jen těm holkám zapomněl vydat účtenku na dvě skleničky vína.
V Londýně se podniká svobodněji?
Samozřejmě. V České republice se podmínky v posledních letech šíleně zhoršily. Například otevřít si kavárnu je v Británii nesrovnatelně jednodušší než u nás.
Chystáte se otevřít tady kavárnu?
Moc jsme chtěli, ale asi do toho nepůjdeme. Zjistili jsme, že na nás může přijít asi třicet různých kontrol. Z takového podnikání bychom fakt radost neměli. Nejspíše si najdeme práci na několik měsíců a v létě odjedeme pracovat někam ven.
Říkala jste, že se tu lidé hodně hádají o politice. Nemyslíte, že k tomu mají důvod? Nadcházející volby budou zřejmě dost přelomové. Půjdete volit?
Jasně, jsou důležité. Ale nevím, proč mají všichni takovou potřebu přesvědčovat okolí o své pravdě. Volit půjdu, jednu z pravicových stran. Myslím skutečnou pravici, ne ANO.
