V médiích se minulý týden objevila zpráva o tom, že státní podnik Česká pošta k 1. březnu příštího roku zruší 2 371 pracovních míst, což znamená propuštění asi 1 500 lidí. Do roku 2025 pak podnik počítá se zrušením 7 000 pracovních míst. Ministr vnitra Jan Hamáček, pod kterého Česká pošta spadá, hned přispěchal s ujištěním, že se žádné masivní propouštění nechystá. Oblast, ve které podnik působí, přitom v letošním roce zaznamenala velký růst a všichni, kdo mají něco společného s doručováním a rozvozem, nabírají lidi a jejich obrat roste; jen Česká pošta hlásí ztráty a když se rozhodne propouštět, je kolem toho haló, jako kdyby měl nastat konec světa.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček na zprávu o propouštění v České poště okamžitě zareagoval na svém profilu na twitteru slovy: „Budu chtít vysvětlení, protože v současné covidové situaci se ukázala nezbytnost pošty. Proto jsem na čtvrtek pozval generálního ředitele, šéfa dozorčí rady i zástupce odborů.“
O několik dnů později po zmiňovaném jednání Hamáček prohlásil: „Děkuji zaměstnancům pošty za to, jak zvládli zajistit poštovní služby během krize. Ujišťuji, že žádné masivní propouštění pošta nechystá. Přesto je nutné pokračovat v restrukturalizaci podniku,“ zdůraznil ministr vnitra a dodal: „Nejcennější, co pošta má, jsou lidé. Těch je dnes 27 tisíc. Budu chtít, aby vláda poště kompenzovala 750 milionů, které pošta musela vynaložit navíc kvůli covidu-19. Úsporu chceme použít na zvýšení platů pošťáků o 5 %.“
Zmínka o tom, že nejcennější, co pošta má, jsou lidé, zní trochu jako klišé. Skutečnost je taková, že Česká pošta má sice velké množství zaměstanců, ale přesto jí dochází dech a konkurence ji postupně vytlačuje z rostoucího trhu a krok za krokem dokazuje, že se bez tohoto podniku půjde jednoho dne docela dobře obejít.
Situace České pošty je pozoruhodná. Podnik provozuje 3 200 vlastních či partnerských poboček a měl v tomto ohledu obrovskou výhodu před svými konkurenty, jeho obrat je 18,8 miliardy korun, ovšem v loňském roce i bez koronaviru vykázal ztrátu 363 milionů korun. Žádný div, že se management podniku snaží hledat cestu, jak Českou poštu zmodernizovat, zefektivnit a snížit její výdaje.
Hluboký nesouhlas
Předseda ČSSD Jan Hamáček svými vyjádřeními jen vaří mlhu, kterou se snaží zklidnit atmosféru, je však jasné, že stav, v němž se Česká pošta nachází, je neudržitelný. A Hamáček s tím mnoho nezmůže (kromě toho, že bude prosazovat, aby se poště přidaly finanční prostředky ze státního rozpočtu). Snaží se tedy aspoň tvářit, že se toho tolik zase neděje a vše probíhá sociálně citlivě.
„Ministr vnitra upozornil, že počty 2 300 propuštěných pošťáků, které se v minulých dnech objevily v médiích, jsou nepřesné. Reálně se dle České pošty uvažuje o čísle 1 500. V tom je započítáno 200 odchodů do důchodu, 200 administrativních pracovníků a 400 nepoštovních zaměstnanců. Ze 700 poštovních doručovatelů, kterých se restrukturalizace v jarních měsících příštího roku má týkat, dostane navíc 400 nabídku na přechod do segmentu balíkoven, který na rozdíl od listovních zásilek roste. Propouštění se nebude týkat samoživitelek ani dalších zaměstnanců, pro které by to znamenalo sociální otřes. Pošta se bude podílet i na přípravě rekvalifikačních programů,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva s tím, že podle Hamáčka se tak nutná restrukturalizace dotkne maximálně několika set doručovatelů.
Ve všech médiích se přitom jasně uvádělo, že pošta sice zruší 2 371 pracovních míst, propustí však 1 500 lidí. Bohužel zprávy o propouštění ve státním podniku jsou citlivá věc a leckdo se jich rád chytí ve snaze uhrát na tom nějaké ty body, a nejde jen o Hamáčka.
Na webových stránkách KSČM se objevilo stanovisko Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, které s uvedeným záměrem vyjadřuje „hluboký nesouhlas“, ovšem neobsahuje jediný argument, proč by se tak dít nemělo, případně nějaký návrh, co by státní podnik měl dělat jiného, aby propouštět nemusel.
Pouze se zde uvádí: „Zaměstnanci České pošty, zejména pěší doručovatelé listovních zakázek či pracovníci za poštovními přepážkami, patří k těm, již zdaleka nedosahují průměrné ani mediánové mzdy v České republice. Plat zaměstnanců České pošty se pohybuje od 18 686,- Kč do 31 313,- Kč. Jestliže Česká pošta v roce 219 vykázala ztrátu 363 milionů korun a chce-li se do roku 2021 podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč, nesmí to být za cenu propouštění celkem téměř 10 tisíc zaměstnanců. Je třeba ostře protestovat proti chystanému propouštění u České pošty. Ministr vnitra ani vedení České pošty nezvládají řízení České pošty a měli by odstoupit ze svých funkcí. Připravit a spustit jedno z největších propuštění v posledních letech v České republice jen dokazuje jejich neodpovědnost.“
Lépe a levněji
Vskutku konstruktivní postoj, ze kterého jasně plyne, že vedení České pošty by mělo nejenom upustit od propouštění, ale asi ještě navíc svým zaměstnancům zvýšit mzdy. Z čeho to má udělat, už se tady ovšem nepíše. Zřejmě to má zaplatit stát. Hlavní problém však není ve zmíněné ztrátě, nýbrž v tom, o čem tato ztráta vypovídá: Česká pošta je neefektivním kolosem, který není schopný poskytovat služby v takové kvalitě, aby o ně lidé stáli, proto tam, kde alespoň trochu mohou, přecházejí ke konkurenci.
Ke zprávám o propouštění v @Ceska_posta_cz. Budu chtít vysvětlení, protože v současné covidové situaci se ukázala nezbytnost pošty. Proto jsem na čtvrtek pozval generálního ředitele, šéfa dozorčí rady i zástupce odborů.
— Jan Hamáček (@jhamacek) November 23, 2020
Nabízí se tak srovnat situaci státního podniku se Zásilkovnou a skupinou Packeta, do které patří. Zásilkovna poskytuje komplexní logistické služby pro internetové obchody a provozuje také službu Mezi námi pro doručování zásilek mezi fyzickými osobami. Podle vyjádření zakladatelky Zásilkovny Simony Kijonkové pro FORUM 24 by měl celkový počet zásilek, které Packeta v roce 2020 přepraví, dosáhnout 42 milionů a obrat 2,5 miliardy korun. Celá skupina roste meziročně o více než 100 procent a nyní v předvánočním období dokonce o více než 120 procent. V běžných měsících přepraví přibližně 150 000 zásilek denně, nyní je to kolem 400 000 a v týdnu od 14. prosince očekávají až 550 000 přepravených zásilek za den.
Aktuálně se Packeta ubírá právě opačnou cestou než Česká pošta – v letošním roce přijali a stále přijímají nové zaměstnance a brigádníky. Podle Simony Kijonkové jde přibližně o 400 lidí. Výrazně navýšili také počet dep a všechny provozy a řidiče vybavili novými online čtečkami. A co je zvlášť důležité – Zásilkovna disponuje hustou sítí výdejních míst, v Česku jich má téměř 4 000, takže tato velká konkurenční výhoda státního podniku už neplatí. Se Zásilkovnou dnes rovněž spolupracuje více než 30 000 e-shopů.
Na otázku, zda si dovede představit, že Českou poštu jednou zcela nahradí soukromá doručovatelská firma, Simona Kijonková pro FORUM 24 odpověděla: „Umíme si to představit, ale ve státní sféře se obvykle věci nemění příliš rychle a podle mé zkušenosti není ani kladen důraz na efektivitu nákladů. Z tohoto hlediska si nemyslím, že by vyvstala vůle na současné situaci s poskytovatelem základních poštovních služeb cokoli měnit.“
Zakladatelka Zásilkovny k tomu dodává: „Místo dopisů posíláme e-maily, místo front s balíkem na poště využíváme výdejní místa a výdejní boxy, máme aplikace, které umožňují podání zásilek z pohodlí domova, využíváme internetové bankovnictví v mobilu, platby přes platební brány. Proč bychom tedy měli trávit náš čas na pobočce kvůli věcem, které zvládáme z domova? Jsme přesvědčení o tom, že v blízké budoucnosti nebude jediná služba České pošty, kterou by trh nenabídl lépe a levněji. Včetně všech základních služeb. A to samozřejmě bez potřeby čerpat dotace či kompenzace ze státní kasy.“
Co k tomu dodat? Člověk si říká, proč to, co jde v případě Zásilkovny, není možné také v případě České pošty. Určitě to ale nepůjde bez zásadních změn, které souvisí i s tím, že pošta má takové množství zaměstnanců, které už zkrátka neodpovídá současným možnostem a technologiím. Za zmínku stojí i to, že podle Indexu korupčního rizika na webové stránce Hlídač státu, který je spojovaný s rizikem korupce a nehospodárným nakládáním s veřejnými penězi, patří Česká pošta k nejhůře hodnoceným úřadům a organizacím.
S tím vším by bylo potřeba něco udělat. Otázka je, zda si někdo troufne na to státní podnik skutečně zachránit, což by znamenalo učinit jeho služby konkurenceschopné (pokud to vůbec jde). Anebo zda se půjde cestou, že dokud bude vůle, bude se Česká pošta zachraňovat ze státních peněz, a až nebude, státní podnik zanikne, protože na trhu nepřežije.
