To, že Česká televize soupeří s komerčními televizemi o to, kdo bude mít nejvyšší sledovanost, nepovažuji za vhodnou věc. Patřím mezi ty, kteří si myslí, že Peče celé Česko a podobné pořady nejsou formáty, které by nutně musely být ve veřejnoprávním médiu, popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 politolog a nový člen Rady České televize Ladislav Mrklas.
Vládní poslanci si ve středu odhlasovali, že volba nových radních České televize nebude probíhat tajným hlasováním, ale veřejně. Opoziční poslanci na protest odešli z jednacího sálu a o nových radních nehlasovali. Jaký na to máte jako nový radní a politolog názor?
Situace okolo České televize je už dost vyhrocená. Je evidentní, že jde o hodně. Opozice cítí, že její pozice vůči veřejnoprávní televizi slábne, takže se to snažila nějakým způsobem obstruovat. Na druhé straně ani vládní koalice nebyla při minulých hlasováních úplně jednotná, takže se zvolilo takové dost nestandardní řešení.
Myslím si, že by ho mělo být jako šafránu, protože pro volby nejrůznějších orgánů je vždy lepší, když probíhají tajně. Je to výsada demokracie a osobní věci by se do toho neměly zatahovat. Chápu, že vyhrocenost situace a nutnost volby vedla vládní koalici k tomuto ne úplně standardnímu kroku.
Ministerstvo kultury chystá nový zákon o České televizi. Část radních by měli nově volit senátoři. Mluvilo se také o tom, že by stávající rada zanikla a zvolena by by byla zcela nová, nebo o novém způsobu navrhování kandidátů do Rady České televize. Jak se díváte na tyto pokusy o změnu zákona?
Myslím si, že není čas na to, aby se měnila celá mediální legislativa. Když nějakým zásadnějším způsobem sáhnete do jednoho zákona, tak musíte sáhnout i do dalších, do vysílacího zákona a tak dále. Momentálně ve společnosti neexistuje konsenzus nad tím, jak by to nové mediální zákonodárství mělo vypadat. Považuji to za trochu nebezpečnou záležitost.
Co se týče toho jiného způsobu navrhování radních, tak dobře víme, proč to v tom zákoně je. Je to výsledek takzvané televizní krize z přelomu století, kdy je do té doby navrhovali poslanci. Tímto se tomu mělo zamezit, což se do určité míry stalo. Na druhou stranu nad tím poslanecké kluby drží nějakou kontrolu. V zákoně asi lze upravit, že by to neměly být spolky, které vznikly ad hoc, aby někoho navrhly, ale aby to byly instituce, korporace a spolky, které mají nějakou váhu ve společnosti, které existují delší dobu, prokazatelně vykonávají nějakou významnou činnost pro společnost a podobně.
Výše televizních poplatků se nezměnila od roku 2008. Jaký máte názor na jejich zvýšení, o kterém se v poslední době mluví?
Financování České televize je komplexní záležitost, o které je potřeba diskutovat jako o celku. Já se kloním k tomu, aby nejprve byla všechna veřejnoprávní média podrobena kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, k čemuž bude potřeba exekuční novela ústavy. Ať se následně otevře diskuze o celkovém konceptu financování, kde nepochybně bude poplatek jednou z podstatných věcí, protože ten se skutečně dlouho nezvyšoval.
Druhá rovina problému je samozřejmě to, že si musíme vydefinovat, co očekáváme od veřejnoprávní televize. Myslím si, že to bude těžká diskuze. Názory se totiž velmi různí. Kdybyste si udělali nějaký průzkum mezi lidmi, tak jedni by tam vrátili více sportu, jiní by sport úplně vyhodili, další chtějí původní tvorbu, jiní by ji upozadili, jiní si myslí, že tam patří pořady jako Peče celá země a StarDance, ostatní si myslí, že to jsou formáty pro komerční televize, otázka reklamy a tak dále. Je to mnohavrstevnatý problém, takže myslím, že diskuze a cesta k nějakému řešení bude hodně dlouhá.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák tvrdí, že její financování je neudržitelné. Máte nějakou vlastní vizi, jak by se financování veřejnoprávního média mělo změnit?
Jsem přesvědčen, že by se Česká televize neměla honit za sledovaností. Už jsem to říkal při veřejném slyšení na volebním výboru. Na jedné straně by televize neměla být minoritním médiem, protože mimo jiné potřebuje lidi dostat k obrazovkám, aby sledovali její kvalitní zpravodajství a vzdělávací pořady. K tomu musí mít určitou prestiž a postavení na televizním trhu.
To, že Česká televize soupeří s komerčními televizemi o to, kdo bude mít nejvyšší sledovanost, nepovažuji za vhodnou věc. Tomu by mělo být adekvátní její financování. Patřím mezi ty, kteří si myslí, že Peče celá země a podobné pořady nejsou formáty, které by nutně musely být ve veřejnoprávním médiu. Měla by tam být kvalitní vlastní tvorba. Česká televize hraje naprosto zásadní roli v něčem, čemu říkám občanské vzdělávání. Tam vidím to její zásadní postavení a na to by peníze být rozhodně měly.
Vy jste už zmínil sport na obrazovkách ČT. Kvůli finančním úsporám dojde k omezení počtu přímých přenosů. Pokud by ale byl jejich počet nižší, jaký smysl má mít samostatný sportovní kanál?
V okamžiku, kdy tam nebude živý sport a nebudou tam ty nejatraktivnější soutěže, které už tam nejsou ani dnes, tak to určitě oslabí sledovanost. Je otázka, jestli nejatraktivnější pořady mají být na veřejnoprávní televizi. Je potřeba hledat vyvážený model. Dokážu si představit, že Česká televize bude mít exkluzivně práva na vysílání nejvrcholnějších věcí, jako je olympiáda, mistrovství světa ve fotbale, v hokeji, a zbytek bude na placených kanálech nebo na komerčních televizích. Je to náročná diskuze a hledání konsenzu, protože každý člověk má svůj názor.
Mluví se také o tom, že areál na Kavčích horách je zastaralý a na částečné omezení vysílání mají vliv také zvyšující se ceny energií. Nepomohlo by České televizi přestěhování se do jiných novějších prostor?
Na zdražující se energie bude muset reagovat úplně každý. U zamyšlení se nad tím, jestli prostory, které ČT obývá, a způsob jejich využití – určitě nějaké rezervy existují. Nechci se pouštět do nějaké hluboké diskuze. Tohle jsou zrovna věci, které očekávám, že se budou řešit. Potřebuji se s nimi seznámit a slyšet názory ostatních členů rady. Bude to velmi třaskavé téma.
Vy jste ve svém projevu na volebním výboru poslanecké sněmovny řekl, že v některých etapách covidové krize nebyla Česká televize úplně vyvážená. Co jste tím myslel?
Myslel jsem tím to, že na můj vkus dost často přilévala olej do ohně takového covidového šílenství, což si myslím, že je ve veřejnoprávní televizi poměrně diskutabilní věc. Někdy její alarmismus ve směru nechat zaznívat jen nejtvrdší názory z hlediska lockdownu nebyly úplně správné.
Koneckonců teď se ukazuje, že celá covidová krize nadělala obrovskou paseku ve společnosti. Přístupy byly různé a výsledky do značné míry podobné. Je velká otázka, jestli i Česká televize nepřispěla k tomu, že se za covidu děly věci, které se dít nemusely, včetně zadlužování státu do obrovské míry a tak dále. Všechno bylo pod pláštíkem toho, že situace je tak kritická, že musíme zavést ta nejpřísnější opatření.
Po epidemii covidu-19 v podstatě začala válka na Ukrajině. Jak podle váš Česká televize zvládá informování o ruské agresi?
Myslím, že dobře. Od začátku se snažila na rozdíl od covidu nevyvolávat hysterii. Její pozice byla dost jednoznačná a v souladu s většinovým míněním. Zároveň se snažila hodně informovat a pronikat do problému, ukazovat ho z různých úhlů pohledu. V tomto směru je její role nezastupitelná.
Krátce po začátku ruské invaze ČT odvysílala přímý přenos projevu ruského prezidenta Putina. Následně se vedly debaty o tom, jestli to bylo správné rozhodnutí. Jaký na to máte názor vy?
Je vždy diskutabilní záležitost, jestli dopřávat sluchu i někomu, kdo prokazatelně lže. Na druhou stanu, kdo jiný než veřejnoprávní televize by to měl dělat, třeba i s tím, že hned potom se bude konat diskuze, která ukáže na to, kde ten politik lhal. V okamžiku, kdy bychom to nechali komerčním televizím, které by to rády vysílaly, protože by jim to zvýšilo sledovanost, strčily by to mezi reklamy a nějaké sitcomy, takže by to lidé vzali tak, že to, co Putin říká, je pravda. Nadělalo by to víc škody, než když je to v České televizi položeno do diskuzního prostředí.