Pořad Devadesátka, který pravidelně vysílá ČT24, se věnoval problematice samotné České televize. Hlavním hostem byl její generální ředitel Petr Dvořák. Ač byli pozváni někteří poslanci (např. Martin Kolovratník nebo Jiří Zimola), odmítli. Stejně jako šéf kritiků a hlavní konkurent veřejnoprávní televize Jaromír Soukup, ředitel prohradní TV Barrandov. Dorazili ale exposlanec Martin Komárek, senátor Václav Hampl, režisér Václav Marhoul a Erik Best, který definitivně ukázal, že jej už nikdo nemůže nazývat analytikem.

První část pořadu byla věnována inauguračnímu projevu prezidenta republiky, který se v něm právě do ČT (ale i do dalších médií) opřel. “Věřím tomu, že poslanecká sněmovna je samostatná a sebevědomá instituce,” uvedl k tomu Dvořák.

Podivná analýza

Součástí soustavné kritiky ČT je analýza, kterou zpracoval Jan Křeček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „K té analýze bych chtěl říci, že jejím zadavatelem byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která ji poté, co si ji zadala, vyhodnotila jako netransparentní a vůbec ji nepoužila,” sdělil Dvořák s tím, že například měření délky promluv je naprosto irelevantní mechanismus, jak vyváženost měřit.

S tím, že analýza nebyla zpracována odborně, souhlasil i bývalý rektor UK Hampl. “Umím si představit analýzu UK, ale ta by vypadala dost jinak. Tohle byla analýza jednoho pracovníka a shodou okolností zaměstnance univerzity,” říká Hampl s tím, že bylo jednoduché ji zpochybnit. “Pokud ta analýza má pravdu, znamená to, že televize je neefektivní,” zažertoval Komárek, který prohlásil, že pokud měla ČT pomáhat Miroslavu Kalouskovi, moc se to nedařilo. Jinak ale exposlanec příliš debatu neobohatil.

Dvořák dostal také otázku, zda přijme pozvání na TV Barrandov, která se do ČT neustále naváží. “Pokud bych měl někde vystupovat a obhajovat Českou televizi, rád bych to dělal v diskuzi, která bude relevantní,” odpověděl. “Čelit výmyslům, lžím a dezinformacím? To se strašně špatně dělá, pokud si člověk chce udržet svoji integritu,” dodal.

Generální ředitel se vyjádřil i k problematice údajného nezveřejňování některých smluv, což jako argument používá právě Jaromír Soukup. “To, že některé části zveřejňujeme, není náš výmysl. To se týká dohody obou dvou stran a obchodního tajemství,” vysvětlil Dvořák s tím, že se jedná pouze o informace, jejichž zveřejnění zákon nevyžaduje. Připomněl, že je dobré číst také výroční zprávy.

V otázce zevřejňování platů moderátorů proti sobě podle něj stojí právo na transparentnost a právo na ochranu osobních údajů. “Mohu každého ujistit, že nikdo v České televizi nemá vyšší plat než generální ředitel,” doplnil Dvořák, jehož plat je znám. “Já si nejsem jist, že je česká společnost na toto připravena,” dodal.

Komárek později odmítl, že by někdo chtěl zestátňovat ČT, ač o tom hovořil například šéf SPD Tomio Okamura. Podle něj by případné zrušení koncesionářských prostředků nic neznamenalo, kromě většího komfortu.

Poplatky, poplatky, poplatky

Velmi důležité bylo vysvětlení toho, kam míří 135 korun, což je částka představující výši koncesionářského poplatku, a opět byly připomenuty barrandovské lži Jaromíra Soukupa. Komárek přesto hospodaření kritizoval a odmítl, že by se jeho slova týkala něčeho jiného. “Do obsahu České televize nemají politici co mluvit,” prohlásil někdejší zaměstnanec Andreje Babiše. Vzápětí použil naprosto bizarní příklad a rozhovořil se o tom, že kdyby se své ženy ptal na to, kolik stály její šaty, a ona by jej na policii udala kvůl znásilnění, bylo by to stejné jako reakce České televize na kritiku.

Dvořák poměrně podrobně hospodaření ČT vysvětlil a zdůraznil fakt, že posledních devět let se kritizované koncesionářské poplatky nezvýšily a ani se to neplánuje – a to ani o inflaci.

Není to pravda, ale mohla by být

Do studia dorazil také proruský Američan Erik Best, který svou kompetenci týkající se hodnocení ČT shrnul odpovědí na otázku diváka, který se ptal, zda je ČT skutečně veřejnoprávní: “Nevím přesně, co to znamená.”

Best si myslí, že veřejnoprávní média (například v Německu) běžně slouží tomu, kdo je u moci. “V České republice je často naopak a není úplně jasné proč,” blábolil. “Já často říkám, že jsou to děti OKD a ČEZu,” zopakoval soukupovskou tezi. „Analytik“ ovšem ve svých pocitech a dojmech pokročil k tomu, že se Česká televize v objektivitě zlepšuje. To se dle jeho slov pozná podle toho, že do studia pozvala právě jeho.

Naopak Marhoul oponoval, že ČT jednoznačně veřejnoprávní je – a ze zákona také být musí. “Já bych to viděl naopak, podle mě jsou na ČT24 neustále okamurovci nebo komunisté,” doplnil s tím, že to je jeho osobní pocit a že ČT24 je objektivní. Best s tím nesouhlasil, ale na dotaz moderátora, zda má nějaká tvrdá data, odpověděl: “Není potřeba nějaký důkaz.” Dvořák tento přístup označil za dojmologii.

Debata na jedničku

Českou televizi kritizuje celý kontingent politiků: Miloš Zeman, zástupci SPD v čele s Tomiem Okamurou, část ČSSD, KSČM nebo různí pseudonovináři z Parlamentních listů. Těm pomáhají lidé typu Erika Besta, kteří přilévají olej do ohně, do něhož zároveň fouká Jaromír Soukup.

To všechno je pro vlivné veřejnoprávní médium velice těžká situace. A těžké jistě bylo uspořádat i podobnou debatu. Sluší se proto pochválit řeitele Dvořáka, který jednoznačně odpověděl na všechny otázky. Tu největší pochvalu si ale zaslouží moderátor Tomáš Drahoňovský – vedl vyvážený rozhovor s vlastním šéfem, což se jiným novinářům vůbec nedaří, můžeme to sledovat dnes a denně například ve vydavatelství Mafra. A podařilo se také ukázat, že kritici buď nemají opravdové argumenty, nebo nedorazí, aby nebyli konfrontováni a mohli se dál v klidu obracet na svoje diváky a posluchače.

Česká televize tak opět ukázala svou největší přednost: Profesionalitu.

Právě v této době je nutné bránit nezávislou žurnalistiku. Předplaťte si Revue FORUM ZDE. Děkujeme!