Ukrajinští civilisté se ukrývají před ruským bombardováním. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
GLOSA / Musím pochválit českou vládu i prezidenta za velkou a vytrvalou pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Bohužel však nepochválím naši vládu za to, co schválila s platností od 1. září 2024 pro zranitelné osoby mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku.
Ve třetím roce války Ruska proti Ukrajině se u nás situace změnila. Ukrajinští uprchlíci odevzdávají na odvodech více peněz, než dostávají v humanitárních dávkách. Zranitelné osoby jsou ti z uprchlíků, kteří jsou handicapovaní, senioři nad 65 let, děti, studenti, těhotné ženy, zdravotně postižení. Pokud tyto osoby bydlely na ubytovnách, tak ubytovatel dostával od státu 350 Kč za osobu a noc. Od 1. 9. si budou muset toto nouzové ubytování hradit zranitelné osoby samy.
Jako příklad uvedu seniorku, které je 73 let, je vdova a lituje toho, že si pro fyzické handicapy nemůže přivydělávat nějakou brigádou. Ubytovna pro ni byla jistota, kterou v celkové nejistotě války velmi potřebovala.
Je hrdá, nerada si říká o pomoc. Ale potřebuje si kupovat léky, telefonovat své rodině, pokud možno jim poslat balíček, třeba k narozeninám. Cítí i velkou potřebu nějakou formou pomáhat krvácející Ukrajině. Také samozřejmě musí jíst, mít prostředky na hygienu. A to už vůbec nemluvím o tom, že bych jí velmi přála, aby si občas mohla udělat nějakou radost a koupit si třeba lístky do divadla.
Od českého státu bude dostávat jako zranitelná osoba 6 tisíc Kč na ubytování a 7290 Kč humanitární dávku (je to 1,5 násobek základní humanitární dávky). Protože dostává nepravidelně z Ukrajiny penzi v hodnotě 3300 Kč, tak se jí tato humanitární dávka zkrátí na 6360 Kč. Dohromady bude tedy dostávat 12 360 Kč od státu a ubytovatel po ní chce od září 9600 za osobu a měsíc. I s penzí z Ukrajiny jí tedy celkově zbývá 6060 korun na veškerou měsíční útratu.
Nemůže spát. Neví, co bude s Ukrajinou, co bude s ní. Pochází ze Záporoží, 30 km odtud vede fronta. Domů se vrátit nemůže. Zdají se jí sny o raketách, které Rusové poslali na dětskou nemocnici v Kyjevě. Nemůže plánovat žádné sebemenší kroky ve svém životě. Už třetím rokem žije každodenními zprávami z Ukrajiny, občas od synovce, který bojuje. Elektřiny je na Ukrajině čím dál tím méně a teď v těch vedrech nefungují ani ledničky, ani jiná chlazení.
Naprosto nechápu, proč naše vláda zrovna těmto zranitelným osobám jejich situaci ještě ztížila. A dopadlo by to ještě mnohem hůře, kdyby se nevládní organizace i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková nesnažily vyjednáváním původní podmínky zlepšit.
Jako kdyby šlo jen o ekonomiku, o peníze. Ale uprchlíci jsou lidé ve velmi složité situaci, v ohromné nejistotě, a jak mi říkají, potřebují hlavně důstojný přístup ke svým životům. Opatření týkající se zranitelných osob (Lex Ukrajina VI) jsou pro naši republiku ostudou.
Věra Roubalová Kostlánová je psychoterapeutka a supervizorka, zakladatelka ženských skupin v uprchlických táborech v Česku, zakladatelka TEP (terapie příchozích) ve spolku InBáze, kde se sdružují psychoterapeuti-dobrovolníci, členka Rafael institutu, signatářka Charty 77.
