V souvislosti s náboženskými svobodami panovaly v komunistickém Československu smutné poměry. Patřily k nejhorším v celém východním bloku. Zvláštní případ byla Albánie, která se rozhodla náboženství úplně zrušit, a potom SSSR, kde probíhaly různé vlny perzekucí a ateistických kampaní, přičemž zároveň někteří straničtí tajemníci nechávali tajně křtít své děti. Každopádně co se týká tuzemské katolické církve, následky poměrů v komunismu jsou na ní patrné dodnes.

K pochopení toho, co se u nás dělo, je třeba znát rozdíl mezi náboženskou svobodou a „svobodou kultu“. Komunisté ponechali jistou „řízenou“ svobodu kultu, to znamená možnost vykonávat náboženské obřady, ale snažili se vytěsnit vliv církví ze všech oblastí života společnosti. Pokud jde o katolickou církev, deformace jejího života poznamenala vývoj této církve v celé druhé polovině minulého století a některé následky jsou patrné dodnes. Zmínit je třeba přinejmenším dva momenty. Jedním byla brutální likvidace katolické inteligence, duchovní i laické v 50. letech, tím druhým „rituali­zace“ a „klerikalizace“ církevního života.

Oficiální církev a solitéři

Katolíci se samozřejmě desítky let snažili tlaku čelit a existovala řada neveřejných aktivit, kterým se ne příliš výstižně říkalo „podzemní církev“. Patří k jistému neštěstí církve, že v 90. letech se nepovedlo mnoho lidí, především tajně vysvěcených duchovních, integrovat do oficiálních struktur. Celá desetiletí tak hlavní slovo měli ti, kdo patřili k šedé zóně. Významní teologové z disentu, jako Josef Zvěřina (který bohužel záhy po revoluci zemřel), Oto Mádr či Bonaventura Bouše nebyli přizváni na teologickou fakultu. Řada tajně vysvěcených duchovních musela buď podstoupit ponižující nové (podmínečné) svěcení, nebo jim nebylo dovoleno ani to, protože na kněze byli vysvěceni ženatí muži.

Celkový obraz je samozřejmě složitější, protože na druhé straně se biskupského úřadu mohl konečně po desítkách let ujmout politický vězeň Karel Otčenášek, pražským arcibiskupem se stal kněz zbavený státního souhlasu Miloslav Vlk a jeho pomocným biskupem chartista Václav Malý. Oto Mádr pečlivě vedl časopis Teologické texty a navazoval na svou činnost z doby…