Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
Předseda maďarské vlády se rozhodl hrát tvrdou hru. V úterý jeho kabinet zablokoval dohodu o balíčku pomoci Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Česká republika, jako předsednická země, teď musí přijít s novým řešením, které by maďarské veto obešlo. „Hodnota V4 klesá každým maďarským vetem či prodlužováním přijetí rozhodnutí na pomoc Ukrajině,“ okomentoval pro deník FORUM 24 rozhodnutí Maďarska ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (Piráti).
Zdá se, že na stole jsou dvě varianty, jak přesvědčit Maďarsko ke schválení balíčku pomoci či jeho veto přímo obejít. První možností je to, že Evropská komise Maďarsku odblokuje výplatu 7,5 miliardy eur ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování financí, nejsou podle komise dostatečné. Tuto variantu deníku FORUM 24 potvrdil i ministr Bek: „Sankci navrhla Evropská komise a uvidíme brzy, zda ji podpoří kvalifikovaná většina zemí.“
Hledáme řešení podporované 26 státy
Druhou variantou je, že finanční pomoc Ukrajině poskytnou členské státy bez Maďarska a jeho veto tím obejdou. „Znamená to, že budeme hledat řešení podporované 26 členskými státy,“ prohlásil Stanjura na zasedání ministrů financí členských států.
„Jednání intenzivně pokračují. Prioritním cílem je samozřejmě poskytnout Ukrajině půjčky ve výši 18 miliard eur dle původního plánu, to je společnou zárukou všech členských států prostřednictvím rozpočtu Evropské unie. Pokud Maďarsko nebude moci návrh podpořit, je české předsednictví připraveno realizovat půjčku prostřednictvím bilaterálních záruk 26 členských států, aby Ukrajina obdržela finanční prostředky v lednu podle plánu,“ uvedlo na dotaz deníku FORUM 24 ministerstvo financí.
Finanční pomoc, kterou Ukrajině Evropská unie chce poskytnou příští rok v lednu, je pro zemi, kterou v únoru napadlo Rusko, životně důležitá. Vláda v Kyjevě kvůli invazi žádá sedmadvacítku o co nejrychlejší poskytnutí finanční pomoci a ta chce od začátku příštího roku posílat zemi pravidelné částky.
Podle českého ministra pro evropské záležitosti musí rozuzlení přijít v řádu dnů. „Jedná se nyní každý den, mimo jiné o možném řešení finanční pomoci Ukrajině bez účasti Maďarska,“ uvedl.
České předsednictví nyní musí rozhodnout o dalším postupu. Na stole je varianta, že se ministři financí sejdou v prosinci znovu, nebo o přenesení této otázky na zasedání lídrů unie v polovině prosince. Vlády členských států mají také do 19. prosince zaujmout stanovisko ke zmrazení finančních prostředků Evropské unie pro Maďarsko.
Hodnota V4 klesá každým maďarským vetem
O finanční pomoci pro Ukrajinu jednali také lídři zemí Visegrádské skupiny na nedávném zasedání v Košicích. Premiéři se na něm shodli na vojenské i humanitární podpoře Ukrajiny. „Válka na Ukrajině ohrožuje i bezpečnost V4. Shodujeme se, že je potřeba pomoci i příští rok,“ řekl na tiskové konferenci slovenský předseda vlády Eduard Heger.
Podle premiéra Fialy se do přímé podpory Ukrajiny mělo zapojit i Maďarsko. „Premiér Orbán nás přesvědčil, že Maďarsko bude Ukrajinu podporovat i finančně,“ doplnil. S tím na tiskové konferenci souhlasil i maďarský premiér. „Podporujeme finanční pomoc pro Ukrajinu, považujeme to za správné a potřebné. Maďarsko ale už svou část vyčlenilo z vlastního rozpočtu.“
Lídři zemí Visegrádské čtyřky se v Košicích ve stejném formátu sešli po půl roce. „Z mého pohledu hodnota V4 klesá každým maďarským vetem či prodlužováním přijetí rozhodnutí na pomoc Ukrajině,“ okomentoval pro deník FORUM 24 přínos účasti v alianci čtyř států střední Evropy ministr Bek.
České republika už podle něj ale není, na rozdíl od dob premiérování Andreje Babiše, vnímána jako periferní satelit Orbánova Maďarska. Naopak je prý v Evropské unii vnímána „jako země v centru evropského dění, která aktivně přispívá k hledání zásadních problémů, jimž společně čelíme. Například v oblasti zahraničních politiky a bezpečnosti, energetiky nebo podpory rozšiřování Evropské unie.“
