Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou. Částku vypočítanou Rakušanem ale nezpochybnil.
Migrační pakt, který schválili europoslanci, zavádí mimo jiné to, že členské státy budou muset od roku 2026 přijmout svůj díl uprchlíků, nebo se z této povinnosti vyplatit. Moderátor debaty Václav Moravec v ČT řekl, že by to vycházelo na 15 miliard korun ročně. Rakušan to označil za špatný propočet.
„Pokud se podíváme na procenta, kterými by se Česká republika podílela, tak nám to vychází přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně. Jsme u nějakých 480 milionů korun, takže zhruba půl miliardy,“ uvedl ministr. „Ta částka je indikativní a každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ pokračoval.
Pro porovnání připomněl, že jen kontroly na česko-slovenské hranici, které skončily v únoru, vyšly Česko na 180 milionů korun. „Museli jsme hlídat vnitřní hranici schengenského prostoru, protože vnější nefunguje,“ podotkl. Vyjádřil také přesvědčení, že do roku 2026 budou kontroly na vnitrostátních hranicích pokračovat. „Obávám se, že Německo od toho neustoupí,“ řekl. Migrační situace je nyní podle něj klidnější než v loňském roce, nejvytíženější ale bývají letní měsíce. „Zatím to není potřeba a neplánujeme to, ale kdyby se situace výrazně zhoršila, musíme k tomu přistoupit,“ poznamenal.
Místopředseda ANO Vondráček ministrovi vyčetl, že si při informování o paktu vymýšlí ohledně údajné výjimky pro Česko. Rakušan trvá na tom, že výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, se Česka samozřejmě bude týkat vzhledem k přítomným statisícům uprchlíků z Ukrajiny. Státy si podle paktu mohou každý rok znovu zažádat o vyjmutí z nastaveného principu solidarity.
„Když budeme ve vládě, uděláme všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit,“ zopakoval za opoziční hnutí ANO Vondráček. „Tímhle paktem jste poslal část naší suverenity Evropské komisi, nikým nevolené, nekontrolované,“ řekl Rakušanovi. Česko se podle něj stalo „vazalským státem“.
„Je zázrak, že se podařilo najít takový kompromis. Pokud chce někdo hledat blokační menšinu, ať není členem Evropské unie, protože neumí spolupracovat, neumí fungovat v rámci EU,“ reagoval další účastník debaty, senátor Václav Láska (SEN 21). Pakt podle něj není dokonalý, ale je akceptovatelný a jako celek je zpřísněním migrační politiky. S principem, že Česko buď přijme kulturně blízké uprchlíky, nebo pošle peníze zemi, která přijme uprchlíky kulturně vzdálené, Láska souhlasí. „Je to věc, která nás může při určitém tragickém souběhu okolností zachránit, a najednou to budeme my, kdo se bude dovolávat toho, aby byl pakt dodržován,“ doplnil k případnému scénáři, kdy by se zhroutila ukrajinská fronta a do Česka by dorazily dva až tři miliony ukrajinských uprchlíků.
Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů, ve středu 10. dubna. Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté 8. února zdrželo hlasování, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje se možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.