Zatímco v Praze probíhaly vzpomínkové akce na zesnulého disidenta Liou Siao-po, do nichž se opatrně zapojili i někteří politici vládních stran, jiní čeští představitelé v Bukurešti opěvovali iniciativu Pás a stezka na setkání politických stran organizovaném Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny. O akci informovala čínská média. Česká nikoliv.

Pouhé dva dny po smrti nositele Nobelovy ceny míru a spoluautora čínské Charty 08 inspirované československým protikomunistickým disentem se v Bukurešti konal „Dialog politických stran střední a východní Evropy s Čínou“, pořádaný Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny. (Tento zajímavý orgán je ve výročních zprávách BIS charakterizován jako „specificky čínská zpravodajská organizace“).

V českých médiích překvapivě neproběhly o této akci žádné zprávy, byť se ho zúčastnil přinejmenším jeden vrcholný český ústavní činitel, předseda poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Jan Hamáček.

Ten byl vedle rumunských pořadatelů také na celé akci nejvýše postaveným představitelem. Spolu s Hamáčkem se setkání podle zpráv v čínském tisku účastnil také místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Setkání vybraných východoevropských stran s čínskými představiteli bylo již druhé v pořadí; první se konalo loni v říjnu v Budapešti. Letos proběhlo pod mottem „Prosazovat nový koncept, nové myšlení a nové činy pro budování Pásu a stezky“.

Celá akce byla skutečně zasvěcena „prohlubování“ a „rozvíjení“ čínské geostrategické iniciativy, k níž se podle čínských médií všichni účastníci vehementně hlásí.

Zrodila se Čínevropa…

Jan Hamáček na setkání podle agentury Nová Čína prohlásil, že „je pyšný na to, že se Česká republika stala lídrem, který razí iniciativu Pásu a stezky ve střední a východní Evropě“. Česká republika podle jeho slov chystá založení „Centra pro česko-čínskou spolupráci“. Z jiných zdrojů zatím o takovém Centru není žádných zpráv.

V Srbsku nicméně nedávno vznikl speciální vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou (Kancelarija za saradnju s Rusijom i Kinom) pod vedením bývalého prezidenta Tomislava Nikolice. Možná se myšlenka šíří celým blokem 16+1 v rámci výměny zkušeností s budováním Pásu a stezky a eurasijské integrace (dříve „družba národů“).

Jan Hamáček již jednou výroky, které mu přičítal web Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny, dementoval – v listopadu loňského roku. Sinopsis proto zaslal jeho tiskovému tajemníku dotaz, zda jsou citovaná prohlášení ze setkání v Bukurešti autentická. Do uzávěrky článku jsme neobdrželi odpověď.

V rétorických cvičeních na oslavu Pásu a stezky nicméně všechny přítomné překonal tajemník polské malorolnické Lidové strany Piotr Zgorzelski, který doslova prohlásil, alespoň podle citací v čínském tisku:

Jejím pilířem je pozemní dopravní koridor spojující Čínu s Evropou přes Rusko a Polsko. Zrodila se Čínevropa (Chineurope), nejmocnější ekonomická struktura, jaká byla kdy vytvořena.

Šarm velmocenské diplomacie s čínskými rysy

Podle čínské tiskové zprávy se všichni účastníci shodli, že „Iniciativa Pás a stezka navržená čínským prezidentem Si Ťin-pchingem je nejvýznamnější rozvojovou strategií pro 21. století“.

Z čínské strany se setkání zúčastnili vedoucí (ministr) Zahraničního oddělení ÚV Sung Tchao 宋涛 a člen Stálého výboru Politbyra a bývalý dlouholetý vedoucí Oddělení propagandy Liu Jün-šan. Sung Tchao prý přednesl zásadní projev; čínský tisk ho však pouze parafrázuje. Zpravodajský portál Sina.com shrnuje setkání následovně:

Volba data setkání v červenci byla vynikajícím podnětem čínské strany. Proč? Protože se tento dialog odehrál v době mezi summitem iniciativy Pás a stezka v Pekingu a nadcházejícím 19. sjezdem Komunistické strany Číny. A proč se měl „dialog“ konat před 19. sjezdem KS Číny? Protože tak může dále propagovat nové myšlení a nové strategie stranického centra se soudruhem Si Ťin-pchingem jako jeho jádrem v období od 18. sjezdu a předvést kvality a šarm velmocenské diplomacie s čínskými rysy. Může tak připravit příznivou mezinárodní atmosféru pro vítězné konání 19. sjezdu.

Sina.com také objasňuje k čemu jsou taková setkání s představiteli politických stran dobrá:

Ať už jde o strany vládnoucí či opoziční, hrají důležitou ne-li rozhodující úlohu při tvorbě politických linií, a dialog s představiteli politických stran tak napomáhá porozumění Číny pod vedením komunistické strany a efektivnímu uplatňování iniciativy Pás a stezka.

Tutlané fórum

Druhý vysoce postavený účastník setkání soudruh Liou Jün-šan pokračoval z Bukurešti do Prahy, kde se zúčastní dalšího kola Čínského investičního fóra, vrcholné akce Tvrdíkovy smíšené česko-čínské komory.

Liou je ve stranické hierarchii pátým nejmocnějším mužem Číny. Je proto trochu zvláštní, že se o jeho návštěvě v Praze dozvídá česká veřejnost až po jeho příletu, zřejmě v neděli 16. července – v pondělí se (opět podle čínského tisku) setkal s Hamáčkem v Mladé Boleslavi.

Nereferují o ní ani stránky Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, která Investiční fórum pořádá. Na svých stránkách přijetí nezmiňuje v kalendáři akcí ani Jan Hamáček, ani poslanecká sněmovna a chybí i v aktualitách na stránkách ČSSD. O návštěvě mlčí i webové stránky českého velvyslanectví v Pekingu a čínského velvyslanectví v Praze.

Liou se má v úterý setkat na pražském Hradě s prezidentem Zemanem. Podle mluvčího Ovčáčka bude prý debata zaměřena na ekonomická témata. To ovšem není Liuova profesní devíza. Liou je především ideolog.

V letech 2002 až 2102 působil jako vedoucí oddělení propagandy, které zahrnuje i cenzurní aparát. V současnosti je šéfem mocné Vedoucí skupiny pro ideologii a propagandu a také rektorem Vysoké školy stranické.

Jeho účast na fórech spojených s Pásem a stezkou se zdá potvrzovat slova přední odbornice na čínskou ideologii Anne Marie Bradyové, že tato iniciativa je do velké míry, ne-li především, obrovskou propagandistickou kampaní.

Nejen Liouva návštěva, ale i samotné investiční fórum probíhá  letos na rozdíl od předchozích ročníků v nezvyklé tichosti. V českých médiích se objevilo až na poslední chvíli v souvislosti s nyní již pravidelným zabíráním prominentních prostranství v Praze neznámými ohlašovateli na jeho údajnou podporu.

Tvrdíkova smíšená komora se tak jako loni k těmto záborům nezná; jedná se nepochybně o ryze spontánní akce nadšených Pražanů. Člověku jen vrtá hlavou, jak se tito podporovatelé o tutlaném fóru vůbec dozvěděli.

Minulé ročníky investičního fóra byly předem vyhlašované s velkou pompou. Souvisí letošní ticho po pěšině se smrtí Liou Siao-poa nebo spíše s tím, že donekonečna vytrubované investice se ne a ne dostavit?

Vyšlo na webu Hlídacípes.org.