NÁZOR / Petr Pavel spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyrazili do ukrajinského Kyjeva. Napadenou zemi zde jasně jménem svých zemí podpořili. Pro každého, kdo posledních deset let žil v České republice, je to skutečně neuvěřitelný pohled. Prezident je normální. Kdo by to byl čekal?
Ano, máme problémy. Ano, vláda není právě akční, neškrtá a nedělá změny, které by dělat měla, přestože na ně má sílu ve sněmovně i v senátu. Ale stejně. Co takhle se pro jednou soustředit na doopravdy dobrou zprávu? Jako jsme loni mohli být opravdu hrdí na statečného Petra Fialu, který mezi prvními jel vyjádřit Ukrajině naši solidaritu, teď nezklamal ani Petr Pavel. Naopak.
Věčně opilý Miloš Zeman, který se choval jako hulvát. Neschopný ničeho jiného než rozeštvávání, nadávání, hrubostí, lží a podpory totalitních zemí v čele s Ruskem a Čínou. Deset let se člověk nemohl podívat na to nádherné panorama Pražského hradu, aby si nevzpomněl na ostudu, kterou naše země musí snášet.
A teď si takhle ráno otevřete zprávy a zjistíte, že Pavel je v Kyjevě, setkal se s Volodymyrem Zelenským, podpořil vstup Ukrajiny do Evropské unie a že Česká republika je ústy všech svých představitelů skutečně solidární zemí, se zahraniční politikou, na jakou jsme tu už dávno nebyli zvyklí.
Česká republika nyní ve srovnání se svými sousedy skutečně vyniká. A nic na tom nemění pár křiklounů na náměstích a jejich krysařové, prolhaní obchodníci s nenávistí, kteří chtějí moc a hlavně peníze, které mohou dostat, pokud jejich uskupení ve volbách dosáhne nějakých těch procent.
Dnes můžeme naši novou hlavu státu doopravdy ocenit. Ve srovnání s tím, v čem jsme tu museli žít, je Pavlova cesta na Ukrajinu opravdu velká věc. Jen tak dál.