Existuje úsilí o šíření ruských dezinformací v regionech strategické hodnoty pro Kreml, ukázala nová studie Centra pro informace, demokracii a občanství při Americké univerzitě v Bulharsku. Podle ní jsou cíli dezinformací především bývalé sovětské státy a balkánské země. Česká republika je desátým nejzasaženějším státem v Evropě.

Centrum pro informace, demokracii a občanství prozkoumalo od prosince 2024 do března 2025 více než 640 000 publikací v dezinformační síti Pravda, což je soubor webových stránek vytvořených pro šíření proruské propagandy v desítkách jazyků, včetně češtiny.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Studie zjistila, že bývalé sovětské a balkánské země tvoří 52 procent všech publikací, přestože představují neúměrně malý zlomek populace zkoumaných zemí. Konkrétně mezi první tři země, na které se dezinformace Pravdy neúměrně zaměřují, patří Moldavsko, Lotyšsko a Estonsko, přičemž do první pětice se dostaly také Srbsko a Arménie. První desítku uzavírá Litva, Gruzie, Slovensko, Bulharsko a Česká republika.

Vzájemná blízkost těchto zemí a statistiky ukazují, že existuje sofistikovaná snaha šířit dezinformace v oblastech strategické hodnoty pro Kreml, uvádí studie. „Šest z deseti největších cílových zemí hostí kritickou energetickou infrastrukturu spojující evropské trhy s ruskými dodávkami, což naznačuje potenciální strategický zájem v regionech s významem pro energetickou bezpečnost,“ uvedla.

„Vzor zacílení Pravdy je v souladu s dokumentovanými strategiemi využívání informací jako nástroje pro rozšíření vlivu v regionech považovaných za strategicky cenné,“ upozornila. „Systematická povaha distribuce naznačuje spíše koordinovanou kampaň než nezávislou mediální aktivitu nebo organický zájem publika,“ dodává.

Většina Čechů si myslí, že se s dezinformacemi nesetkává

Středoevropská observatoř digitálních médií CEDMO nedávno v dubnovém průzkumu zjistila, že 78 procent Čechů si myslí, že dezinformacím spíše nejsou nebo vůbec nejsou vystaveni. Více se dezinformacím cítí být vystaveni muži (26 procent) než ženy (19 procent). Z hlediska rozdělení podle ekonomického statusu jsou pak skupinou, která se dezinformacím cítí být vystavena nejčastěji, důchodci (26 procent). Naopak nejméně vystaveni se cítí být podnikatelé a OSVČ (17 procent).

Dále čtěte

Proruská pátá kolona v Česku vypadla z konceptu. Straší lidi tím, o čem ruská holčička sní

GLOSA / Naoko vyděšená rodina, jejíž idylku při grilování na zahradě naruší výbuch atomové bomby. Ne bombám! stojí na fotomontáži…

Dvě třetiny respondentů průzkumu věří, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky. Tento názor nejčastěji zastávají mladí lidé – ve věkové kategorii 16 až 24 let je to 82 procent, voliči Petra Pavla v posledních prezidentských volbách (80 procent) a mírně častěji také lidé, kteří se na internetu pohybují několikrát denně (69 procent).

Celkem 71 procent respondentů se domnívá, že by stát měl omezovat média šířící dezinformace. Spíše se k tomu přiklánějí ženy.

Podle průzkumu stejné organizace z loňského roku si také 41 procent Čechů myslí, že „informační válka je pouze záminkou pro západní vlády k omezování svobody slova a nepohodlných médií“. Naopak s názorem, že oblast zemí ve skupině V4 je „arénou informační války, kterou vede Ruská federace proti západním zemím“, souhlasí jen 39 procent Čechů.

Zbylých 20 procent má podle průzkumu za to, že informační válka včetně dezinformací nemá žádný dopad.