Americký globální magazín Foreign Policy píše nelichotivě o politickém vývoji v České republice. V titulku se táže, jestli Česká republika padá pod Putinův stín, a na obrázku k článku ukazuje Andreje Babiše. V článku dále poměrně detailně rozvádí politickou situaci v Česku, přičemž se zaměřuje především právě na provýchodní tendence, které na zdejší politické scéně vřou.
Hned v první řadě magazín upozorňuje na očekávané volby a připomíná, že podle průzkumů ANO přesvědčivě zvítězí. Na dalších řádcích nešetří chválou, aby později varoval před nebezpečnými proruskými sklony. „Česká republika je už léta prozápadní, liberální, tolerantní, kosmopolitní a pluralitní země. Pražské jaro 1968 napadlo sovětskou nadvládu a sametová revoluce v roce 1989 ji ukončila,“ připomíná klíčové momenty naší novodobé historie.
Dále však hovoří o tom, jak Rusko v posledních dvaceti letech sofistikovaně oslabuje důvěru veřejnosti ve státní instituce a snaží se ukončit sen o sjednocené Evropě. Kreml podle magazínu dosáhl ohromných úspěchů, od brexitu až po katalánské hnutí za nezávislost. A magazín se nebojí pouštět i do velmi kritických formulací.
Česká republika se prý může letos stát nejnovějším členem ve stále se rozšiřujícím klubu oligarchistických režimů, které hrají do karet Putinovi. Časopis zmiňuje, že populismus Andreje Babiše může Českou republiku posunout k oslabení Západu zevnitř. Babišovi pak věnuje dostatek prostoru, aby připomněl, kým je a z čeho je v současnosti obviněn.
Americký autor článku, který se situaci v Česku věnuje ‒ což je poměrně nezvyklé, většinou v zahraničních médiích o České republice píší čeští autoři píšící v zahraničí ‒, se zmiňuje také o úzkém propojení mezi Babišem a Zemanem a připomíná Zemanovy proruské sklony včetně podpory Putinových intervencí v Sýrii či ruských akcí na Ukrajině. Tvrdí, že Zemanovy vztahy s Kremlem nejsou tajemstvím, a stručně mluví také o Martinovi Nejedlém, Zemanově poradci a generálním řediteli české pobočky ruského Lukoilu.
Česká republika prý nebezpečně podléhá nové podobě projekce ruské moci. V posledních odstavcích se autor věnuje obecně ruskému vlivu v Evropě a píše, že střední Evropa a Balkán pomalu ale jistě sklouzávají pryč od západního pojetí. Magazín vyzývá i Spojené státy americké, aby v tomto ohledu nezůstávaly pasivní a čelily společně s Evropou jakožto svým spojencem tomuto nebezpečí. Ruku v ruce by prý měly oba kontinenty odolat obnovení sovětské sféry vlivu.