Vláda Petra Fialy zajistila další peníze na nákup munice pro Ukrajinu. Podle premiéra se do této akce zapojilo už 20 zemí, v nejbližší době se hodlají připojit Dánsko a Nizozemí. Původní plán počítal s nákupem 800 tisíc kusů dělostřeleckých nábojů, nyní se mluví o 1,5 milionech kusů, přičemž toto číslo nemusí být konečné.

To je moc dobrá zpráva, už proto, že munice včetně dělostřeleckých nábojů patří k tomu nejdůležitějšímu, co nyní Ukrajina bránící se brutální ruské agresi potřebuje. Jsem hrdý na svoji vlast, která stojí na straně oběti čelící surovému násilníkovi, který se dopouští mnoha válečných zločinů včetně vražd nevinných civilistů.

Nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že tímto způsobem Česká republika prodlužuje válku a utrpení lidí. To je nehorázné zkreslování skutečnosti. Rusko v rozporu s mezinárodním právem napadlo sousední zemi. Viníkem konfliktu je jednoznačně ono a oběti je třeba pomáhat. Ti, co odmítají pomoc napadenému, legitimizují násilí. Připomíná to situaci, když násilník někoho napadne a druzí místo pomoci začnou spekulovat, jestli si za to náhodou dotyčný nemůže sám.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

Pomoc napadenému má ovšem více rovin, nejen tu, že je mravní povinností civilizované společnosti tak činit. Další je také fakt, že ustupováním agresorovi se míru nedosáhne. Sami o tom víme po zkušenostech z roku 1938 svoje a historie, jak se říká, se opakuje. Lidé jako ruský prezident Vladimir Putin berou ústupky jako slabost druhé strany, a nikoliv jako projev dobré vůle. A podle toho se chovají. Varování těch, kteří říkají, že pokud Rusko zvítězí na Ukrajině, může zaútočit i na další evropské státy – v ohrožení je zvláště Pobaltí – je třeba brát vážně.

Válku opravdu neukončíme tím, že přestaneme rozlišovat mezi útočníkem a napadeným, a budeme se o ukončení snažit za každou cenu. Naopak účinnější cestou je dát agresivní mocnosti najevo, že se jí nebojíme, a investovat do zbrojení. Tím posilujeme i vlastní bezpečnost. Cesta ke skutečnému míru vede přes odstrašení násilníka, nikoliv přes kapitulaci před ním.         

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.