Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odcházejí do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně. 

Pohraničí, vnitřní periferie, ale i velká města, kde je hodně dětí, dražší náklady a široká nabídka jiných pracovních míst. To jsou místa, kde se ředitelé potýkají s největšími problémy při hledání učitelů. V současnosti situaci ještě komplikuje populační vlna silných ročníků. Kvůli ní je potřeba otevírat více tříd s více učiteli. Pomoci by měla novela zákona, která jednak fixuje průměrné učitelské platy na 130 procent průměrné hrubé mzdy, ale také zavádí podporu v podobě mentoringu pro začínající učitele a studenty pedagogických fakult skrze provázející a uvádějící učitele.

Dále čtěte

Česká národní banka přestala bojovat s inflací. Její postup je zcela chybný, tvrdí ekonom Marek

Postup České národní banky je zcela chybný. Potřebovali bychom slabší korunu a vyšší úrokové sazby, zatímco ČNB postupuje naopak, říká…

Právě na začátku praxe čelí pedagogové velkému tlaku a podle Hřebeckého to mnoho z nich během prvního roku až dvou vzdá.

„Když už absolvent peďáku nastoupí opravdu do školy, nikdo mu často nepodá pomocnou ruku ve chvíli, kdy čelí největší krizi, než se naučí určité pedagogické postupy, aby ho děti braly. Než se naučí, jak si efektivně připravit výuku tak, aby mu příprava jedné hodiny netrvala deset hodin a podobně,“ vysvětlil na dotaz deníku FORUM 24 Hřebecký. Novému učiteli by nově měl pomáhat zkušenější kolega, takzvaný „uvádějící učitel“. Na mnoha školách již tento post existuje, ale novelou zákona by se ukotvilo i jeho odměňování.

Podle Hřebeckého chybí například čím dál tím více učitelů přírodovědných oborů. „Dlouho jsme tady měli špatně placené učitele, takže prestiž povolání velmi poklesla. Zároveň aby člověk mohl učit, potřebuje magisterské vzdělání, takže vstupní práh je poměrně vysoko,“ zdůvodňuje expert důvod, proč je učitelů stále nedostatek. „Nelze se divit, že učitel, vystudovaný magistr chemikář, nám místo do školy uteče do chemičky, když má hypotéku a staví dům,“ dodal.

Vedle toho změna zákona rozšíří řady učitelů tím, že umožní učit vysokoškolákům – nepedagogům. Magistři jiných oborů budou moci učit jako kvalifikovaní tři roky s tím, že během dané doby si budou muset dodělat pedagogické vzdělání. Nyní mohou učit na výjimku i nepedagogové, třeba středoškoláci, novela tedy dá situaci jasnější pravidla.

Vládní novela o pedagogických pracovnících koncem minulého týdne prošla v poslanecké sněmovně do třetího čtení. V předchozích letech ale podobná novela prošla všemi třemi čteními poslanecké sněmovny a posléze byla vrácena senátem.