Ministr financí Zbyněk Stanjura předstoupil před občany 6. ledna se zprávou, kterou veřejnost očekávala – Česká republika v minulém roce hospodařila s rekordním deficitem. Ten se vyšplhal až na alarmujících 419,7 miliard korun. Není tedy divu, že si nastupující vládní koalice dala za cíl schodky státních rozpočtů snižovat. Bývalá vláda jim v tom však nepomohla, jelikož předložila návrh rozpočtu na tento rok se schodkem 376,7 miliard korun.
Nová vládní koalice se tak rozhodla jít do rozpočtového provizoria, aby deficit snížila pod 300 miliard korun. To má podle ministra Stanjury trvat nejdéle do konce března. Na konci volebního období podle programového prohlášení vlády plánuje koalice snížit deficit veřejných financí z loňských 7 % na 3 % HDP. Dluh České republiky se za dva roky zvýšil o více než polovinu a hypoteticky na každého obyvatele připadá částka 234 038 Kč. Příjmy státního rozpočtu se sice zvýšily oproti minulému roku z 1475,5 miliard Kč na 1487,2 miliard Kč, ale výdaje vzrostly z 1842,9 miliard Kč na 1906,9 miliard Kč.
Katastrofa, nebo dobrý výsledek?
Plánovaný deficit byl odhadován na 500 miliard. Za nenaplněním této prognózy stojí především daňové příjmy, které překročily plány ministerstva financí o 96,1 miliardy korun. Exministryně Alena Schillerová tento rozpočet označuje za úspěch. Je to však pravda? Šéf největšího zaměstnavatelského svazu Jaroslav Hanák tvrdí, že solidní země Evropské unie má splňovat maastrichtské kritérium zadluženosti pod 60 % vůči HDP, při tomto tempu zadlužování bychom na tuto hranici mohli brzy narazit. Hanák označil též předešlé dva roky za nezodpovědnost a populismus.
Výdaje podle ministra Stanjury narostly o 830 miliard korun za dva roky, přičemž 350 miliard šlo na covidovou pomoc. Z toho však můžeme odečíst ještě staré dluhy nemocnic (-6,6 mld.), rouškovné (-15 mld.), potravinovou soběstačnost (-1 mld.) či OKD (-1,3 mld.). Zbytek těchto výdajů nám tak jednoznačně pomohl roztočit inflační spirálu, na kterou nyní musí centrální banka reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Investice se loni zvýšily jen o 4,8 miliard korun, běžné výdaje však o 59 miliard.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti nás stálo 25 miliard, rouškovné 15 miliard, neinvestiční transfery firmám 19 miliard. Na schodku se jednoznačně podílelo také zrušení superhrubé mzdy. Odhady jeho dopadu na rozpočet se liší, ale předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla, že se jedná zhruba o 100-120 miliard Kč. Bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma hovoří o 90 miliardách. Je tedy jasné, že investice za schodek nemohou.
Důvěra trhů – to je, oč tu běží
Česká republika hospodaří od nového roku v rozpočtovém provizoriu. Krátké provizorium nemusí znamenat pro naši zemi problém, ale delší by na trzích mohlo vyvolat pocit politické nestability, což by nám mohlo prodražit dluh. Vezmeme-li však v potaz astronomické schodky státních rozpočtů, je nutné začít s konsolidací veřejných financí, a tedy v tomto případě s přepracováním rozpočtu. Například Německo předložilo návrh rozpočtu s dvakrát nižším deficitem po přepočtu na velikost ekonomiky.
Cílem nové vlády je dostat schodek rozpočtu na 300 miliard. To se jeví jako velmi těžký úkol, ale směrem k veřejnosti i na finanční trhy to vyšle signál, že nová vláda myslí stabilizaci veřejných financí po letech bezbřehého populismu vážně. Kumulující se rozpočtové deficity by navíc znamenaly vyšší výnosy ze státních dluhopisů – dražší obsluhu státního dluhu. Musíme si uvědomit, že nejsme uvnitř eurozóny, kde by nás zachraňovala Evropská centrální banka pomocí kvantitativního uvolňování.
Na příkladu Lotyšska můžeme vidět, co může způsobit nedůvěra finančních trhů.
Vývoj dluhu vůči HDP v Lotyšsku, zdroj: Tradingeconomics.com
Je v zájmu nás všech, aby vláda v době rozpočtového provizoria našla kýžených 80 miliard a dokázala dostat schodek minimálně na 300 miliard. Musí nám však být jasné, že to nebude bezbolestné.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
