Česká cizinecká policie zadržela v úterý 30. listopadu v Opavě šéfa Běloruského fotbalového svazu Vladimira Bazanova, věrného souputníka Lukašenkova autoritářského režimu, který figuruje na sankčním seznamu pobaltských zemí. Aktivně se totiž podílí na šíření běloruské státní propagandy a podpoře represí proti občanské společnosti po zfalšovaným prezidentských volbách ze srpna 2020. Bazanov přicestoval do Česka bez vstupního víza na kvalifikační zápas mistrovství světa fotbalistek. Předem byl ministerstvem zahraničních věcí varován, že bude vyhoštěn, což se také 1. prosince stalo. Proti jeho zadržení protestovalo UEFA s tvrzením, že přijel jako sportovní představitel, a nikoliv jako reprezentant Lukašenkova režimu. O tom, co je Bazanov zač, píše pro Novou Orientaci v deníku FORUM 24 běloruský sportovní manažer a aktivista Aliaksandr Apeikin, ředitel Běloruského fondu sportovní solidarity.
Kdo je vlastně Vladimir Bazanov? Ještě za sovětských časů sloužil jako voják v Afghánistánu. Po rozpadu Sovětského svazu se stal důstojníkem běloruské armády, kariéru začínal jako velitel dělostřelecké baterie, a nakonec působil ve funkci velitele raketové brigády. Od roku 1999 byl celých třináct let vojenským komisařem pro Brestskou oblast hraničící na západě Běloruska s Polskem a Ukrajinou. Pro Lukašenkovu prezidentskou administrativu vedl informačně-analytické centrum a byl rovněž poslancem parlamentu. Jeho angažmá v rámci běloruského sportu prozrazuje, že věrně slouží autoritářské státní mašinerii.
Porušování soutěžních pravidel
Existuje množství dokladů o jeho manipulacích s rozhodčími a konkrétními fotbalovými zápasy, například ve prospěch FC Dynamo Brest, jehož majitelem je problematický podnikatel Vladimir Zajcev. Společně s dalšími představiteli Běloruského fotbalového svazu se opakovaně zasazuje o to, aby rozhodčí upřednostňovali FC Dynamo Minsk, který se těší Lukašenkově přízni. Když se 3. září 2021 konalo slavnostní otevření nového stadionu Dynamo-Uni v Minsku, nechal se Lukašenko slyšet, že právě FC Dynamo Minsk by se měl stát národním mistrem, což byla jen jedna z různých forem nátlaku na rozhodčí.
Bazanov také pravidelně po jednotlivých zápasech navštěvuje v doprovodu svých zástupců z Běloruského fotbalového svazu Vergejčika a Botnikova ministra sportu Sergeje Kovalčuka, s nímž řeší postup rozhodčí vůči FC Dynamo Minsk. Následují pak tresty pro rozhodčí, pokud „udělali chybu“.
Jeden příklad za všechny. Tým FC Dynamo Minsk se ve čtvrtfinále Běloruského poháru v sezóně 2019–2020 utkal s FC BATE Borisov. V prvním zápase zvítězili hosté z Borisova 2:1 Před odvetným zápasem dorazil sportovní ředitel Dynama Minsk Jurij Poklad do oddělení rozhodčích a inspekcí Běloruského fotbalového svazu, kde informoval o své schůzce s ministrem sportu Kovalčukem. Přítomným vysvětlil, že příště musí rozhodovat ve prospěch Dynama Minsk. Výše zmíněného setkání u Kovalčuka se kromě Poklada zúčastnili i ředitel Dynama Minsk Andrej Tolmač a jeho hlavní trenér Sergej Gurenko. Na závěr rozhovoru ministr sportu řekl: „Pokud bude tým hrát mizerně, budete na tom všichni zle.“ A ukázal prsty na vězeňské mříže…
Jenže v odvetném zápase FC Dynamo Minsk prohrálo 2:3. Fotbalista z Dynama Bahar sice trefil branku, což by znamenalo remízu, ale čárový rozhodčí gól neuznal kvůli ofsajdu. Hned po skončení utkání telefonoval Bazanov rozhořčeně vedoucímu odboru rozhodčích a inspekcí, stěžoval si, že Dynamo Minsk nepostoupilo, a hrozil, že ministr sportu bude nespokojený. A vzápětí se ozval i Poklad s dotazem, proč nebyl započítán Baharův gól. Postoj k FC BATE Borisov byl zcela opačný. Jakékoli rozhodnutí ve prospěch klubu se ocitlo pod drobnohledem a rozhodčí byly za své „chyby“ přísně potrestáni. Například po finálovém zápase o Běloruský pohár mezi FC BATE Borisov a Dynamem Brest začalo rozsáhlé vyšetřování ze strany Běloruského fotbalového svazu, zejména rozhodčího Kurgkheliho, který v posledních minutách zápasu uznal gól proti Dynamu. Běloruský fotbal je prostředím zastrašování s politickým podtextem s prvky přímého psychického nátlaku na rozhodčí.
Jak zajistit „správné“ výsledky
V roce 2019 se uskutečnilo setkání mezi zástupcem ministerstva vnitra, důstojníkem Andrejem Čepou, který měl v rámci Běloruského fotbalového svazu odpovědnost za boj proti korupci a ovlivňování výsledků zápasů, Bazanovem a jeho zástupci Vergejčikem a Botnikovem. Důstojník je informoval, že existují důkazy o korupci fotbalistů Volkovova z FC BATE Borisov a Pečenina z Dynama Brest, dříve hráčů FC Naftan, a Vadimu Bokačovi z národního týmu plážového fotbalu, které umožňují zahájení trestního řízení. Výsledkem jejich korupčních praktik byla předem dohodnutá skóre jednotlivých zápasů.
Potrestán byl nakonec pouze Volkov, a to diskvalifikací na dva roky. Další dva pachatelé trestu unikli. Pečeninův případ byl zastaven po Bazanově přímém zákroku. Poněvadž se v červnu 2019 konaly v Minsku Evropské hry plážového fotbalu a běloruský tým měl šanci na medaili, Bazanov a Botnikov se s politickou podporou z nejvyšších míst postarali o to, aby zejména Vadim Bokač nebyl potrestán. Jejich hlavním argumentem a pákou bylo, že pokud by se o vyšetřování dozvěděl Lukašenko, pro něhož sport představuje zásadní článek reprezentace režimu, padaly by hlavy.
Politické zneužívání sportu
Zneužívání sportu pro podporu Lukašenkova režimu je běžnou součástí i na běloruské fotbalové scéně. Když byl Vladimir Bazanov v letech 2010–2012 šéfem FC Dynamo Brest, nastoupili fotbalisté roku 2010 v posledním kole běloruského šampionátu proti Belšině v doprovodu dětí, které měly na tričkách portréty Lukašenka. Navíc je zdobil i výmluvný nápis: Lukašenko je náš prezident. A to vše se odehrávalo v předvečer prezidentských voleb v Bělorusku.
Vladimir Bazanov se až příliš často vyskytuje v přítomnosti ministra sportu Sergeje Kovalčuka a také Viktora Lukašenka, „prezidentova“ syna, který je od února 2021 prezidentem Národního olympijského výboru, stejně jako Igora Petrišenka, místopředsedy vlády. Například v srpnu 2020 se všichni společně zúčastnili demonstrativní cyklojízdy na podporu samozvaného běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Z České republiky tak nebyl vyhoštěn jen jakýsi sportovní funkcionář, který se snad náhodou dostal do soukolí mezinárodní politiky, nýbrž jeden z čelných podporovatelů běloruského autoritářského režimu, který i v těchto okamžicích pokračuje v represích proti všem svobodomyslným občanům Republiky Bělorus. Je vlastně nepochopitelné, proč je Bazanov pouze na sankčním seznamu Litvy, Estonska a Lotyšska, a nikoliv i dalších zemí Evropské unie.
Aliaksandr Apeikin (Alexandr Opejkin) je zakladatel a ředitel Běloruského fondu sportovní solidarity, který sdružuje sportovce odmítající reprezentovat Lukašenkův režim, koordinátor házenkářského klubu „Vítěz“ Minsk a marketingový inspektor Evropské házenkářské asociace.