Otevření škol v Německu po letních prázdninách pandemii koronaviru neurychlilo, ale oproti očekávání naopak zpomalilo. V aktuálním výzkumu k tomu dospěli vědci z Institute of Labor Economics (IZA) v Bonnu.

Otevření škol po letních prázdninách v Německu provázela ostrá kritika. Z předmětné studie, kterou má k dispozici deník Süddeutsche Zeitung, ovšem i k překvapení tamních epidemiologů vyplývá, že ve spolkových zemích, v nichž se školy znovu otevřely, zaznamenávali tři týdny poté v průměru o 0,55 nového případu nákazy denně na 100 000 obyvatel méně než v těch spolkových zemích, kde školy buď právě otevřely, nebo tam ještě zůstávaly zavřené.

Zvláště výrazně se tento účinek projevil u dětí a mladistvých do 14 let. V této věkové kategorii se počet nově infikovaných snížil dokonce o 1,4 případu nákazy denně na 100 000 obyvatel. Přitom na skupině lidí starších 60 let se to, že děti opět začaly chodit do školy, vůbec neprojevilo. Vědci z bonnského Institutu ekonomiky práce vycházeli ve své studii z čísel Institutu Roberta Kocha, přičemž porovnávali data za poslední dva týdny prázdnin a za první tři týdny nového školního roku. Školy v celém Německu byly kvůli pandemii koronaviru zavřené od poloviny března a otevřely až po letních prázdninách za přísných hygienických opatření.

Zmíněný nečekaný efekt provozu škol na vývoj pandemie koronaviru má podle ekonoma zaměřujícího se na oblast vzdělávání Ingo Isphordinga dva důvody. Za prvé se rodiče dětí docházejících do školy chovají zodpovědněji ve snaze nevystavit je vyššímu riziku nákazy a karantény. A za druhé pomohla i ta již zmíněná přísná hygienická opatření na školách, kde žáci musí nosit roušky na chodbách a někdy dokonce i ve třídách.