Michal Dvořák FOTO: Archiv ÚV
FOTO: Archiv ÚV
Českou iniciativu za zachování činnosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) už podpořilo 12 zemí. Na síti X to v úterý uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nově se k iniciativě podle něj přidaly Finsko a Dánsko. Rádio mělo uzavřenou dohodu o financování se Spojenými státy americkými a americký kongres už stanici přislíbil peníze na provoz do konce fiskálního roku. Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ale 15. března oznámila, že dohodu ruší, a odmítá uvolnit slíbené peníze.
Dvořák po oznámení USA o zrušení financování RFE/RL oslovil s iniciativou na podporu stanice, která sídlí v Praze, další evropské ministry a mluvil o tom také na jednání rady EU pro obecné záležitosti. „Dále probíhá řada jednání na různých místech a úrovních. Vypadá to nadějně,“ uvedl.
Rádio kvůli ukončení financování zažalovalo USAGM. V pondělí se u amerického soudu ve federálním okrsku District of Columbia konalo slyšení ve věci žádosti RFE/RL o uvolnění 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Pro činnost stanice je v březnu vyčlenil americký kongres, nicméně USAGM finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům rádia na dobu dvou týdnů. RFE/RL u soudu také žádá o uvolnění dalších asi 77 milionů dolarů, které kongres vyčlenil pro činnost stanice do konce fiskálního roku.
K ukončení činnosti RFE/RL a také rozhlasové stanice Hlas Ameriky vyzval miliardář a prezidentský poradce Elon Musk, hlavní postava snah prezidenta USA Donalda Trumpa o omezení státního aparátu a federálních výdajů. Podle listu Financial Times Musk označil RFE/RL za „radikálně levicové šílené lidi, kteří mluví sami pro sebe a zároveň vyhazují miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků“.
Stanice Svobodná Evropa (Radio Free Europe) zahájila pravidelný provoz v roce 1951 a stanice Rádio Svoboda (Radio Liberty) funguje od roku 1953. Vznikly z podnětu USA za účasti exilových politiků a novinářů z Československa či Polska a zahajovaly vysílání z původního sídla v Mnichově v češtině. Postupně se pak přidávalo vysílání v dalších jazycích. Stanice si od svého vzniku kladou za cíl prosazování demokratických hodnot a lidských práv prostřednictvím informování v zemích, kde svobodná média nefungují, nebo jsou dokonce zakázána. Nyní RFE/RL uvádí, že je každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.
