Miloš Zeman obvinil Českou televizi, že je hlásnou troubou TOP 09, že by měla být zestátněna a financována ze státního rozpočtu. Podobný názor – totiž pokud jde o postátnění ČT – má prý i Andrej Babiš, oba to řekli Parlamentním listům.

Zemanův výrok vzbudil velké pohoršení, jeho skutečná váha je ovšem minimální. Nikdo to nechce, mimo jiné i proto, že k tomu, aby bylo možné Českou televizi (a kterékoli veřejnoprávní médium) držet na uzdě, zvláště za Babišovských „Nových pořádků“, není, jak vidno, vůbec nutné ji postátňovat.

Andrej Babiš sice navrhl postátnění, ale zároveň dodal, že v radách veřejnoprávních médií by neměly být zastoupeny „tradiční strany“, ale „pouze nezávislé osoby jako v Německu“. Problém je tom, že nezávislých osob (ba přímo osobností) je u nás obrovité kvantum, i když nejspíš zatím ne takových jako v Německu. Jenže pan Babiš, řekl bych, s nimi udělal tu zásadní zkušenost, že se všechny dají docela dobře uplatit. Všechno tomu nasvědčuje.

Takže, jaký je smysl Miloše Zemana v našem politickém systému? Navrhne nějakou obrovitou pobuřující pitomost, která vzbudí zejména v intelektuálních (pravdoláskařských, i když často nejen těch) kruzích nesmírné pobouření. Všichni se bouří, bouří a bouří, a v tom bouření přehlédnou, že mezitím někdo navrhl a prosadil něco daleko nebezpečnějšího a škodlivějšího, jen potichu, nenápadně a tak, že si toho nikdo ani nevšiml. Jediná otázka je, zda to tak funguje spontánně, samo od sebe, nebo zda je to tak předem naprojektováno.

Na Zemanově návrhu se okamžitě vyprofiloval jako zastánce mediální svobody Babišův expert přes média Martin Komárek. Je zásadně, zásadně proti tomu. I kdyby Zemanův návrh způsobil jenom tohle, už tím nadělal škody dost.

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.