V poslanecké sněmovně vedou strany debatu o legalizaci manželství pro stejnopohlavní páry. Zatím ale není jisté, zda návrh na novelu občanského zákoníku, podle které by měli v manželství stejná práva, jako mají nyní žena a muž, projde, či nikoliv. Uzákonění sňatků homosexuálních párů ve sněmovně přitom není jedinou cestou, jak práva těchto párů narovnat. Například ve Slovinsku manželství osob stejného pohlaví zlegalizoval Ústavní soud. Čeští politici ale stále věří, že novela projde, a na Ústavní soud se podle slovinského vzoru obracet nechtějí.

Slovinsko zlegalizovalo manželství stejnopohlavních párů jako první postkomunistický stát v Evropě, a to díky rozhodnutí Ústavního soudu. Ten v roce 2022 došel k závěru, že zákon, podle něhož se mohou vzít jen heterosexuální páry, je v rozporu s ústavním zákazem diskriminace.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Podnět Ústavnímu soudu ve Slovinsku podaly dva homosexuální páry, kterým soudy nižší instance nedovolily se vzít ani se kvalifikovat na čekací listinu k adopcím. Diskriminace stejnopohlavních párů nemůže být podle Ústavního soudu ospravedlňovaná tradičním významem manželství coby svazku mezi mužem a ženou. Zároveň soud zdůraznil, že nechce snižovat význam manželství mezi mužem a ženou.

Ke stejnému postupu se na začátku letošního roku rozhodli i poslanci opoziční strany slovenského parlamentu SaS. V březnu se rozhodli, že se s podnětem o diskriminaci obrátí na slovenský Ústavní soud. „Právě ten je instituce, která může politikům nastavit zrcadlo a zaujmout jasné stanovisko, že neschopnost parlamentu přijmout právní úpravu je v rozporu s ústavou,“ vysvětlili svůj krok. V případě nedostatečného počtu hlasů pro legalizaci sňatků stejnopohlavních párů se tak stejný postup nabízí i v České republice.

Politici doufají, že návrh projde

K podání podnětu k Ústavnímu soudu podle českých politiků zatím není důvod. Doufají totiž, že návrh na změnu občanského zákoníku v parlamentu projde. „Já jsem pevně přesvědčena, že naší cestou je uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry a vyrovnání práv. Ostatně právě zákon, jehož jsem spolupředkladatelkou a který toto řeší, se ve sněmovně projednává,“ napsala deníku FORUM 24 předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Situace na Slovensku je podle ní odlišná, jelikož nemá uzákoněné ani registrované partnerství.

Obcházet chybějící většinu ve sněmovně soudní cestou je pro demokracii cesta do pekel.

Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka Listina základních práv a svobod neumožňuje diskriminovat lidi na základě pohlaví či sexuální orientace, pokud k tomu není opravdu dobrý důvod. „Z tohoto pohledu se domnívám, že protiústavní je jak úprava manželství, tak úprava registrovaného partnerství, protože neumožňuje muži a ženě uzavřít stejný druh právního svazku. Zatím jsme nicméně tuto problematiku nediskutovali, pokud jde o návrh na zrušení zákona,“ napsal.

Řešení stejnopohlavních sňatků pomocí Ústavního soudu není cestou ani podle poslankyně Evy Decroix (ODS). „Obcházet chybějící většinu ve sněmovně soudní cestou je pro demokracii cesta do pekel. Co se takto bude řešit příště?“ napsala deníku FORUM 24.

Otázka manželství pro všechny podle ní také úzce souvisí se společenským přijetím dané menšiny. „Jde o symbol uznání a zrovnoprávnění. Vynucením přes soud se symbolika uznání vytrácí. To je špatně. Tu debatu bychom měli umět vést, jakkoliv je složitá a náročná. Pouze tak se to téma a s ním spojené nároky stanou legitimními,“ dodala.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Debata o uzákonění sňatků stejnopohlavních páru se vede v poslanecké sněmovně od středy. Lidé stejného pohlaví by podle novely občanského zákoníku měli v manželství stejná práva, jako nyní mají žena a muž. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové a lesby vstupovat nyní, by jako institut prakticky zaniklo.

Cílem úpravy Listiny základních práv a svobod je podle předkladatelů doplnit ochranu rodiny o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné rodiny, za který pokládají manželství muže a ženy. Nynější vymezení manželství je třeba podle nich chránit před ohrožením ze strany snah o její zpochybnění či přetvoření.