Vláda se na středeční schůzi zabývala strategií rozvoje energetiky a klimatických opatření, která reaguje na evropský Green Deal. Představují ji tři dokumenty, o kterých se v posledních dnech začalo mluvit jako o „českém Green Dealu“. Počítá se v nich například s přechodem na obnovitelné zdroje, dekarbonizací budov nebo změnami v dopravě. Proti návrhům se ale zvedla vlna kritiky a objevily se obavy, že způsobí velké zdražování. To vláda vylučuje.

Green Deal neboli Zelená dohoda je soubor politických iniciativ, který má EU nasměrovat na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Evropská rada ho přijala jednomyslně už v prosinci 2019. Za Česko ho schválil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO).

Dále čtěte

Vláda rozhodla. Jadernou elektrárnu v Dukovanech dostaví korejská firma KHNP

Vláda rozhodla o vítězném uchazeči na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Na jaře podali závazné nabídky na stavbu až čtyř…

V polovině ledna 2020 potom opatření na ochranu klimatu podpořili europoslanci jasnou většinou. Pro hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byla ODS, SPD a KSČM. Lidovci se zdrželi.

V prosinci 2020 odsouhlasila Evropská rada cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Za Česko s tím opět souhlasil Babiš. Ve stejném měsíci závazek schválili ministři členských států na Radě pro životní prostředí. V červenci 2021 dohodu posvětil Evropský parlament. Tehdy Babišova vláda Green Deal definitivně odsouhlasila.

Jak vypadá „český Green Deal“

Na splnění klimatických cílů bude mít Česko k dispozici bilion korun. Vláda má na stole tři dokumenty, které mají klimatické cíle splnit. Jde o Státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je to „konkrétní roadmapa, jak snížit nejen emise, ale dekarbonizovat 50 největších firem do roku 2030“.

Tyto dokumenty přinesou zřejmě několik změn. Jednou z nich je odklon od uhlí. To bude kvůli systému emisních povolenek stále dražší, přestane tedy být v porovnání s ostatními zdroji výhodné. Emisní povolenky budou navíc od roku 2027 zohledněny i v cenách pohonných hmot. Reálně to bude znamenat růst minimálně o 2 koruny za litr benzinu a nafty.

Dále čtěte

Stratég Freedman: Putin na Ukrajině nemůže vyhrát. Když měl největší příležitost, nevyužil ji

ROZHOVOR / Mám podezření, že Vladimir Putin skutečně věří tomu, že na Ukrajině bojuje se Západem, říká v exkluzivním rozhovoru…

Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by měly postupně převzít obnovitelné zdroje a jádro. Podíl jaderné energie by měl do poloviny století vzrůst z 37 procent na 46 procent, což má zajistit výstavba nových jaderných zdrojů. Obnovitelné zdroje mají pokrýt do roku 2030 30,1 procenta.

Součástí plánů je také postupná dekarbonizace budov a od roku 2028 pak budou povinně bezemisní všechny novostavby. Do roku 2050 mají být klimaticky neutrální všechny budovy v EU s výjimkou například kostelů nebo historických staveb.

Dokumenty se týkají také změn v dopravě. Počítají i s tím, že města budou zvýhodňovat MHD na úkor aut. Zvýší se poplatky za parkování a rozšíří se zóny s maximální rychlostí 30 km/h. Od roku 2035 bude platit konec aut se spalovacími motory.

Kritika

Kvůli návrhům, které média a veřejnost začaly označovat jako „český Green Deal“, se vznesla vlna kritiky. Někteří analytici a ekonomové přišli s odhady, že kvůli tomu pohonné hmoty zdraží víc než o 2 koruny na litr. Někteří dokonce strašili, že zdraží až o deset korun.

Opozice kvůli tomu obvinila vládu, že je „aktivistická“ a že způsobí zdražení pohonných hmot, energií a bydlení. Tvrdila také, že si vláda dává emisní cíle, které jdou nad rámec požadavků Evropské unie.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

„Všechno to bude stát tisíce miliard a zdraží v podstatě všechno. Lidé zchudnou a globální klima to bohužel nespasí,“ tvrdil poslanec ANO Richard Brabec.

Navrženou podobu energetické koncepce kritizuje také Hospodářská komora ČR, podle které v materiálu chybí vyhodnocení jeho dopadů do koncových cen energií, včetně mezinárodního srovnání. „Dokumenty postrádají zejména prioritizaci jednotlivých opatření nebo nástrojů pro zvládnutí krizových scénářů. Jejich zapracování do projednávaných materiálů hodnotí Komora jako významně nedostatečné, stejně jako včasnou informovanost podnikatelů,“ uvedla v tiskové zprávě.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v úterý po jednání tripartity upozorňoval, že dokument musí nastavit podmínky pro zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. „V dokumentu ale chybí analýza dopadů cen energie pro koncové spotřebitele – budoucí ceny energie spolu s mezinárodním srovnáním, tedy vyhodnocení dopadů na konkurenceschopnost firem v ČR,“ připomněl ředitel svazu Jan Rafaj.

Vláda dokumenty hájí

Předložené návrhy ale hájí ministři. „Cílem těchto dokumentů je stanovit budoucí priority státu v oblasti energetiky, nesmyslně se ale začaly vydávat za český Green Deal, který všem zdraží život,“ uvedl ještě před jednáním vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Dále čtěte

Evropané nad 30 let mají lepší znalosti o změnách klimatu než mladší generace. Nejlépe dopadli Finové

Obyvatelé Evropské unie starší 30 let rozumí změnám klimatu lépe než mladší generace. Ukázal to průzkum…

„Tyto dokumenty tedy opravdu nejsou ani český Green Deal, ani nepřinesou vlnu zdražování. Reflektují pouze realitu a cíle, ke kterým nás zavázal Andrej Babiš. A na základě detailní analýzy rozvoje české i evropské ekonomiky a energetiky nám ukazují, na co je třeba se zaměřit, abychom jejich splnění dosáhli způsobem, který bude ekonomicky nejvíce efektivní,“ vzkázal.

Podobně se ke kritice ve středu vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „Žádný nový Green Deal schvalovat nebudeme. Nepřijmeme závazky nad rámec toho, co díky své nekompetenci už odsouhlasila Babišova vláda. Naopak je zmírníme všude, kde to ještě půjde. Žádné zbytečné zdražování nepřipustíme,“ ujistil.

„Ochrana životního prostředí je důležitá, ale nesmí zhoršit životní úroveň lidí a konkurenceschopnost firem. Takto budeme přistupovat ke třem materiálům, které se týkají české energetiky a plnění klimatických závazků,“ dodal.

Ministři zatím nerozhodli

Vláda ve středu zahájila debatu o návrzích, k žádným závěrům ale na základě rozhodnutí premiéra zatím nedospěla. Podle ministrů je ještě třeba vyjasnit jejich dopady. Na odhady, jak se plány vlády v oblasti energií finančně projeví pro domácnosti, je podle nich brzy.

Dále čtěte

Putin už zase vytáhl atomovou šavličku. Jaderné vyhrožování střední Evropě je průhledný strašák

KOMENTÁŘ / Rusko hrozí použitím jaderných zbraní rádo a často. Poté, kdy se proti tomu ohradila Čína, přestal to dělat…

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že sám bude chtít znát zejména to, jaké zvýšení cen by naplnění strategií mohlo přinést. Upozornil ale, že varování před razantním zdražením benzinu až ke stu korun za litr zaznívaly i v minulosti, ale nikdy se nenaplnily.

„Všechna ta čísla, co tady jsou, jsou čísla vymyšlená, virtuální. Jenom jeden příklad. Pan Kovanda před několika lety psal o tom, že bude benzin stát sto korun, kolik dneska stojí? Čili je to potřeba zasadit ještě do jednoho důležitého kontextu, jak k tomu přistupují ostatně státy Evropské unie,“ upozornil ministr na výroky ekonoma Lukáše Kovandy. Podle něj zdraží pohonné hmoty minimálně o deset korun za litr.

„Říkat dnes, že (dokumenty) dopadnou nějak na konečné ceny produktu, je naprosto mimo,“ řekl také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Upozornil, že vláda má k dispozici nástroje, kterými může případný dopad změn kompenzovat tak, aby je konečný spotřebitel nepocítil.