Situace ve vrcholovém i rekreačním sportu je podle České unie sportu (ČUS) nejhorší v historii. Svůj podíl na tom mělo dlouhodobé uzavření sportovišť a zákaz sportování v době koronavirové pandemie, ale také pokles státní podpory a v neposlední řadě nastupující energetická krize projevující se zvyšováním cen.
Podle koncepce Sport 2025 schválené vládou v roce 2016 by v roce 2025 mělo jít na sport minimálně 19 miliard korun. To by však znamenalo, že by výdaje v následujících dvou letech musely být podle šéfa ČÚS Miroslava Jansty meziročně navyšovány až o sto procent. Letos se totiž počítá s částkou 4,6 miliardy korun. Česká unie sportu dříve upozornila na to, že to znamená reálný meziroční pokles o čtvrtinu. Například Švýcarsko do sportu dává v přepočtu přibližně čtyřicet miliard korun, Maďarsko asi třicet miliard.
Tok peněz do českého sportu je navíc velice složitý, neboť nejrůznějších zastřešujících organizací je spousta, v případě některých populárních sportů to jsou až desítky organizací a svazů. Sportovní činovníci vsadili na taktiku čím více svazů, tím je reálnější šance získat od státu či sponzorů nějaký finanční příspěvek.
Na červnové valné hromadě České unie sportu, která zastupuje přes sedmdesát národních sportovních svazů a přes sedm tisíc klubů či tělovýchovných jednot, prohlásil její předseda Miroslav Jansta: „V době, kdy je nutné děti přivádět k pohybovým aktivitám a do organizovaného sportu, nám budou kluby zanikat z ekonomických důvodů.“
Krátce po valné hromadě unie sportu se na politiky obrátili s prosbou o pomoc sportu i delegáti sjezdu České obce sokolské, kteří navrhovali, aby financování sportu mělo stejnou prioritu jako financování kultury. Požadovali také přijetí dotačních pravidel na úhradu rostoucích nákladů na energie u sokolské sportovní infrastruktury. „Česká obec sokolská je oproti sportovním svazům dlouhodobě a dramaticky podfinancovaná,“ uvedl mluvčí České obce sokolské Jiří Reichl.
Zlepšit úroveň tuzemského sportu nezvládla ani v roce 2019 založená Národní sportovní agentura, jež měla pomoci s průhledným a spravedlivým financováním sportovních svazů. Ovšem nedlouho po jejím založení zjistila kontrola z ministerstva financí, že agentura porušovala rozpočtovou kázeň a její hospodaření nebylo v žádném případě optimální. V agentuře nefungoval systém kontroly, dotace či zakázky se vypisovaly špatně, došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši přes 10 milionů korun a navíc byli protizákonně najímáni externisté na práci, kterou měla v popisu práce přímo agentura. To všechno vedlo k odstoupení tehdejšího předsedy Milana Hniličky (za ANO), jenž byl nahrazen současným předsedou Filipem Neusserem.
Nyní chtějí koaliční poslanci novelou zákona o podpoře sportu změnit fungování Národní sportovní agentury. Nově by ji měla řídit pětičlenná rada v čele s předsedou. Členy rady by jmenovala a odvolávala vláda na návrh premiéra. Vznikla by též desetičlenná dozorčí komise, pět míst by volili poslanci a zbytek senátoři. Zároveň má podle představ poslanců vzniknout dozorčí komise, jíž připadne kontrolní funkce. Polovinu jejích členů má volit poslanecká sněmovna a polovinu senát.
Organizační změny mají podle poslance STAN a bývalého ministra školství Petra Gazdíka jít v ruku v ruce s jednáním o penězích pro sport pro příští rok. Koaliční desetičlenná skupina zabývající se sportem chce jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Místopředseda krajského sdružení Pirátů v Královéhradeckém kraji Arnošt Štěpánek uvedl, že cílem novely je transparentnost financování sportu. „Subjekty, které mají ve statutárních orgánech pravomocně odsouzené za manipulaci veřejných zakázek, by se nemohly ucházet o žádné dotace,“ uvedl Štěpánek. Zároveň je podle něj nutné podporovat sportování mládeže, protože při koronavirové pandemii velká část dětí sport opustila.