Bývá zvykem křestní jména amerických politiků používat v jejich důvěrnější podobě, takže mnoho lidí vlastně ani netuší, jak se možná hlava světové velmoci, Spojených států amerických, přesně jmenuje. Joe Biden je celým jménem Joseph Robinette Biden a narodil se ve Scrantonu v Pensylvánii jako nejstarší dítě v katolické rodině. Pro představu, bylo to 20. listopadu 1942, dva roky a necelé dva měsíce po narození Johna Lennona a necelé dva týdny předtím, než Enrico Fermi provedl první uměle vyvolanou jadernou řetězovou reakci. Druhá světová válka byla přibližně ve své polovině a po ní měla začít nová etapa historie.
Na rozdíl od svého rivala Donalda Trumpa pochází Biden z jiného patra americké společnosti. Bidenův otec byl zpočátku bohatý, ale v době, kdy se Joe narodil, se ocitl ve finančních potížích. Scranton se dostal v 50. letech do ekonomického úpadku a Bidenův otec nemohl najít stálou práci. Nakonec se rodina přestěhovala do Delaware, kde se Joe Biden Sr. pak stal úspěšným prodejcem ojetých automobilů. To rodině umožnilo udržet si životní styl středních vrstev.
Zpočátku to nevypadalo, že by Joe měl být jednou protřelým řečníkem na politických mítincích, tedy aspoň do té míry, jak je to v Americe třeba. Jako chlapec koktal, což se zlepšilo až kolem jeho dvaceti let. Sám říká, že se učil mluvit před zrcadlem a recitoval poezii. Tvrdil ale, že to poznamenalo i jeho výkon v letošních prezidentských debatách v roce 2020. Ze své rodiny si odnesl ještě jednu věc, nepije alkohol. Říká: „V mé rodině je alkoholiků dost.“
Joe Biden nakonec v roce 1965 získal bakalářský titul na Delawarské univerzitě a v roce 1968 právnický titul na Syracuské univerzitě v New Yorku. V té době se v roce 1966 oženil s Neilií Hunterovou a pár měl později tři děti. Vojenskou službu nenastoupil ze zdravotních důvodů kvůli astmatu.
Jeho vstup do politiky pak proběhl rychle. Po absolvování právnické fakulty se Biden vrátil do Delaware, kde pracoval jako advokát a v letech 1970 až 1972 působil v okresní radě v New Castle. V roce 1972 byl ve věku 29 let zvolen do Senátu Spojených států.
Hned poté ale přišla tragédie, která mohla jeho další dráhu obrátit zcela jiným směrem. Měsíc po jeho zvolení jeho žena a malá dcera zahynuly při autonehodě a jeho dva synové byli vážně zraněni. Uvažoval tehdy o přerušení své politické kariéry, ale okolí ho přesvědčilo, aby pokračoval. Ve volbách do Senátu pak byl zvolen celkem šestkrát a stal se nejdéle sloužícím senátorem Delawaru. V roce 1977 se opět oženil, tentokrát s Jill Jacobsovou, pedagožkou, se kterou má jednu dceru. Coby senátor ještě přednášel v letech 1991 až 2008 na Wilmingtonské univerzitě v Delaware.
Jako senátor se Biden zaměřil na zahraniční vztahy, trestní právo a drogovou politiku. Obzvláště otevřeně se vyjádřil k otázkám souvisejícím s kosovským konfliktem na konci 90. let a nabádal k akci na ochranu Kosovanů před ofenzivou srbských sil Slobodana Miloševiće. V době irácké války Biden navrhl plán rozdělení země jako způsob, jak udržet jednotný a klidný Irák. Byl také členem Výboru pro mezinárodní kontrolu omamných látek a hlavní postavou při tvorbě zákona, který ustavil úřad „drogového cara“, což je funkce, která dohlíží na národní protidrogovou politiku.
Do Bílého domu se pokusil zamířit několikrát. O prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu usiloval už v roce 1988, ale odstoupil poté, když vyšlo najevo, že části jeho předvolebního projevu byly bez patřičného zdrojování opsány od šéfa britské Labouristické strany Neila Kinnocka. Jeho prezidentská kampaň v roce 2008 se zase nezdařila a odstoupil z ní, když obsadil v demokratických primárkách v Iowě páté místo.
Nakonec se do Bílého domu dostal, ale jako viceprezident. Jako partnera si ho do volebního boje vybral Barack Obama. Dne 4. listopadu 2008 porazili Johna McCaina a jeho spolukandidátku Sarah Palinovou. Joe Biden pak 20. ledna 2009 složil přísahu jako viceprezident. V listopadu 2012 byli Obama a Biden znovu zvoleni na druhé funkční období, když porazili republikánskou kandidátku Mitta Romneyho a Paula Ryana.
Úřad amerického viceprezidenta býval dlouho poměrně symbolickou záležitostí a funkce nabývala významu většinou tehdy, když prezident v době výkonu úřadu zemřel a viceprezident automaticky nastupoval na jeho místo. Přesto se později objevilo několik výraznějších postav, z nichž některé se později samy staly zvolenými prezidenty.
Jako viceprezident Biden působil coby vlivný poradce Baracka Obamy a výrazný stoupenec jeho iniciativ. Pomohl odvrátit několik rozpočtových krizí a sehrál klíčovou roli při formování americké politiky v Iráku.
Pak přišla další rodinná tragédie. V roce 2015 zemřel ve 47 letech jeho nejstarší syn Beau na rakovinu mozku a Biden oznámil, že v prezidentských volbách v roce 2016 nebude kandidovat. Místo toho vedl kampaň pro Hillary Clintonovou, která ovšem nakonec prohrála ve volebním zápase s Donaldem Trumpem.
Politice se bývalý viceprezident věnoval i nadále a vystupoval jako výrazný kritik Donalda Trumpa. Sám ale také čelil obviněním, když v roce 2019 různé ženy prohlásily, že se vůči nim dopustil nevhodného fyzického kontaktu, zejména objímání a líbání. Jeho reakce byla ironická: „Je mi líto, že jsem tomu víc nerozuměl. Nelituji ničeho, co jsem kdy udělal. Nikdy jsem nebyl úmyslně neuctivý k muži nebo ženě.“ Jeho popularita ale i tak zůstávala vysoká.
Nakonec se pustil do svého posledního možného boje o Bílý dům a v dubnu 2019 ohlásil svou kandidaturu.
Jeho výhodou bylo, že mnozí demokraté se obávali, že radikálnější kandidát, jako třeba Bernie Sanders, by nebyl u voličů průchozí. V červnu 2019 se mu ale nepovedla volební debata, a tak to vypadalo, že by nakonec přece jenom strana mohla do boje poslat Sanderse. To umírněnější demokraty polekalo a Biden slavil koncem února v Jižní Karolíně jasné vítězství. Když pak další kandidáti odstupovali, zbyli Biden a Sanders. Biden pak postupně posiloval svou pozici a Sanders to také vzdal.
Joe Biden pak převzal témata, která byla pro progresivnější stoupence sympatická. Podpořil vládní pomoc nízkopříjmovým komunitám, velkorysou legislativu v oblasti změny klimatu, dostupnou péči o děti a rozšíření federálních plánů zdravotní péče, jako je zákon o ochraně pacientů a dostupné péči, který byl přijat za prezidentství Baracka Obamy.
Dlouho mohly panovat pochybnosti, jestli to všechno bude ve střetu s Donaldem Trumpem stačit. Pak se najednou objevil nikým nečekaný faktor – čínský koronavirus. Především s tím nepočítal Donald Trump, pro jehož postoj bylo charakteristické zlehčování situace a různé zmatené návrhy na léčbu, které budily posměch. Jenže pandemie se šířila a do dne voleb si vyžádala v USA 239 tisíc obětí. Nakonec onemocněl i Donald Trump a řada jeho spolupracovníků. Přišly také očekávatelné ekonomické problémy. V srpnu 2020 si Biden vybral za spolukandidátku Kamalu Harrisovou, Afroameričanku, která mohla uspokojit radikálnější voliče demokratů.
Výsledkem toho všeho je, že Joseph Robinette Biden stojí těsně před prahem Bílého domu a okolo něj stále ještě zuří bouře kolem počítání hlasů. Vstoupil by do něj na jedno volební období a čekala by na něho řada amerických problémů. Ty mu v jeho boji pomohly, teď je ale někdo bude muset skutečně řešit.