Události na Ukrajině ukazují, že energetická nezávislost je pro Evropskou unii důležitější než progresivní snižování oxidu uhličitého. Tzv. zelená taxonomie EU již zařadila jádro na seznam zelených investic, ale pouze dočasně, a to do roku 2045. Pro mnohé členské země to může být problém, protože po tomto termínu se buď může zvýšit jejich závislost na komoditách z Ruska, nebo budou nuceny omezit spotřebu elektřiny. Na tento seznam se pochopitelně řadí i Česká republika. Věřím, že vzhledem k odporu jak k expanzivní Ruské federaci, tak k podpoře její ekonomiky bude jádru udělena skutečná zelená a projekt výstavby elektrárny v Dukovanech opět začne dávat větší smysl.
K nelibosti Ruska, Číny a Pražského hradu, resp. hlavně poradců prezidenta Zemana, byly již na samotném začátku, před odesláním bezpečnostního dotazníku, z tendru vyloučeny ruský Rosatom a čínská firma CGN. Zásah do soutěže byl dán primárně obavou z možného rozšíření politického vlivu Ruska a Číny v České republice.
I přes otázku bezpečnosti a spolehlivosti provedení stavby i následného provozu elektrárny je nutno zmínit, že vláda udělala vše pro zachování bezpečnosti českých občanů, což se v době války na Ukrajině ukazuje jako skvělá minimalizace politického rizika i za cenu zásahu do ekonomiky.
Dává dukovanský projekt opravdu smysl?
Dosavadní energetický mix v České republice dle společnosti OTE (burza elektřiny a plynu v ČR) je k roku 2020 tvořen majoritně tepelnými zdroji, z čehož 52,5 % tvoří fosilní zdroje. Jedním z nich je i zemní plyn, ten byl zastoupen z 9,61 %. Jaderné zdroje k roku 2020 vyrobily v ČR 40 % elektrické energie, čímž se přiblížily množství vyrobené elektrické energie z hnědého uhlí.
Jaderná elektrárna Dukovany obsahuje čtyři bloky s tlakovodními jadernými reaktory o výkonu 4 × 510 MW. Všechny čtyři reaktory byly spuštěny v roce 1987, blíží se tedy doba jejich nutného nahrazení. Dle plánu mají nové reaktory vyrábět elektřinu pomocí výkonu 2 × 1200 MW, což v konečném důsledku není sice nikterak závratný nárůst, ale na tento projekt je potřeba nahlížet spíše jako na prodloužení životnosti než na rapidní zvýšení výkonu. Už z tohoto důvodu dává rekonstrukce Dukovan smysl.
Zabrání nové bloky energetickým problémům v Česku?
Primárním problémem energetiky u nás je nedostatečná kapacita jaderných bloků v kombinaci s politikou Evropské unie, která prozatím razí myšlenku dekarbonizace, jež se energetiky velmi úzce dotýká. Zamezení používání uhlí dává prostor pro provoz jaderných elektráren. Ty jsou sice z hlediska přímých emisí oxidu uhličitého šetrnější, ale problematičtější z důvodu nutnosti odkladu vyhořelého jaderného odpadu v hlubinných úložištích.
V případě úplného zamezení používání hnědého uhlí při spalování v tepelných elektrárnách mohou i přes nové dukovanské bloky nastat komplikace s nízkou produkcí elektřiny, což povede k výraznému omezování obyvatel a častým blackoutům vlivem snížení frekvence v přenosové síti pod 49,5 Hz. Dlouhodobým řešením vedoucím k zamezení energetické krize je postupné budování jaderných bloků a pomalé, nikoliv překotné odstraňování tepelných elektráren používajících hnědé uhlí. Cestou ze závislosti na tradičních komoditách proudících z Ruské federace je bezpochyby stavba modulárních reaktorů. Ty by měly mít dle Tomáše Pleskače z představenstva skupiny ČEZ výkon až 1000 MW.
Zásadní roli sehraje čas aneb Čas jsou peníze
Prodloužení dokončení jakékoliv stavby se propíše do zvýšení konečné ceny za stavbu. U rodinného domu se náklady mohou za týden zpoždění pohybovat v řádech desítek tisíc korun, u megalomanského projektu Dukovany to mohou být miliardy.
Bezpečnostní dotazník byl již odeslán, následně bylo zahájeno územní řízení o umístění jaderného bloku. Druhý krok je však následován obstrukcemi spolku Děti Země, který v září loňského roku vznesl námitku systémového rizika podjatosti městského úřadu v Třebíči, protože se domnívá, že v lokalitě stavby existují politické zájmy týkající se protlačení výstavby.
K prodražení stavby a narušení jejího časového harmonogramu mohou přispět jednak technologické komplikace spojené například s přetrhanými odběratelsko-dodavatelskými řetězci, s nimiž se po covidové krizi a následné válečné krizi na Ukrajině můžeme potýkat, nebo to mohou být právě obstrukce ze strany aktivistů, kteří nepřicházejí do debaty s konstruktivními návrhy, ale pouze využívají veškerých dostupných prostředků k odložení problému na později, podobně jako to činí Tomio Okamura ve sněmovně. Za běžných okolností by měl být zkušební provoz nového bloku zahájen v roce 2036.
Budou Dukovany synonymem úspěšného projektu?
Projekt na dostavbu bloků v Dukovanech se nevyhnul kritice ze strany Ruska a Číny s tím, že se jedná o diskriminaci. Vzhledem k aktuálnímu dění ve světě se nelze tomuto kroku ze strany vlády České republiky divit. Celé směřování české energetiky je však v rukou Evropské unie a přehodnocení jejích priorit, zejména v oblasti jádra a uhlí, protože v případě strukturálních změn tzv. Zeleného údělu by se otevřela cesta pro modulární reaktory, které by mohly posílit energetickou soběstačnost a nezávislost naší země.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
