Deník FORUM 24 položil několik otázek českým europoslancům, kteří z Bruselu sledují kauzu Čapí hnízdo. Jsou to právě oni, kdo přímo na místě vidí také důsledky, jaké problém premiéra Andreje Babiše České republice způsobil. Ptali jsme se Luďka Niedermayera, Pavla Poce a Tomáše Zdechovského.
Pokládali jsme následující otázky:
Jak se díváte na to, že český premiér je předmětem vyšetřování OLAF a že závěrečnou zprávu odmítá zveřejnit české ministerstvo financí?
Má celá aféra – a zároveň fakt, že menšinová vláda hnutí ANO nemá důvěru – vliv na kredibilitu Česka v EU?
Může kauza ovlivnit další čerpání dotací pro ČR?
Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09)
Osobně nemám detailní znalosti o pravidlech fungovaní OLAF, které jsou upraveny unijním nařízením, ale nemohu vyloučit, že otázka toho, co a jak lze ze šetření OLAF zveřejnit, možná není tak úplně jednoduchá.
Zajisté platí, že OLAF sám výsledek nezveřejňuje, jen jej ve formě zjištění a doporučení posílá odpovídajícím orgánům členského státu.
A je možné, že i ty jsou vázány jistou formou důvěrnosti ve vztahu k tomuto doporučení, i když se mi zdá jasné, že by jej ve své činnosti měly zohlednit (zde je ale třeba podotknout, že naše policie již dotaci jako podvod šetří).
Takže to, že ministerstvo zjišťuje, jak přesně postupovat, může být v pořádku (i když jistě nejde o první takovou kauzu, takže by postup měl být již „ustálený“). Ale nemyslím, že by to mělo trvat dlouho. A nevím, zda to omezuje možnost, aby v jisté míře obecnosti o výsledku šetření OLAF informovalo.
Pavel Poc (ČSSD)
Předmětem vyšetřování bylo samotné přidělení dotace na Čapí hnízdo, nikoliv český premiér. Celý proces vyšetřování navíc začal v době, kdy Andrej Babiš ještě premiér nebyl. Zveřejnění závěrečné zprávy je citlivá věc, informace z vyšetřování podléhají určitému stupni utajení a ministerstvo je nemůže zveřejnit bez souhlasu zainteresovaných českých orgánů, orgánů činných v trestním řízení a také samotného OLAF. Doufám samozřejmě, že ministerstvo činí kroky, které mu to zveřejnění co nejdříve umožní.
Komplikace při sestavování vlády dané volebním výsledkem jsou běžnou záležitostí. Vliv na kredibilitu České republiky by ale samozřejmě měla situace, kdy by došlo k nějakému narušení ústavního pořádku nebo ústavních zvyklostí. To jsou ostře sledované věci. Totéž platí pro kauzu Čapí hnízdo. Problémem by se ta věc stala ve chvíli, kdy by v jejím důsledku nebo za účelem jejího zahlazení došlo v České republice k narušení vlády práva.
Určitě ne přímo. Může se nicméně stát dalším argumentem v rukávu odpůrců samotného kohezního financování, kteří usilují o jeho omezení a postupné zrušení. To je samozřejmě problém.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
Nejprve posílám obecné vyjádření pro média, protože Babišovi „vypršela lhůta“ (viz přiloženou TZ z 29/2):
Na pana eurokomisaře Günthera Oettingera se oficiálním dopisem obracíme s dalšími členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Všichni totiž situaci dlouhodobě sledujeme a silně nás přístup českých úřadů znepokojuje, protože:
a) závěry zprávy OLAF nemohou v současné době ovlivnit české vyšetřování. Už při podání žádosti o vydání Andreje Babiše měla policie dostatek důkazů,
b) není potřeba zveřejňovat a překládat celý text. Stačí zveřejnit, zda došlo/ nedošlo k porušení předpisů EU. Ať mi nikdo neříká, že na Ministerstvu financí nemají nikoho, kdo umí anglicky,
c) občané/daňoví poplatníci mají právo na informaci, zda došlo podle OLAF k porušení pravidel – je to veřejný zájem. K oddalování této informace není důvod,
d) je běžnou praxí, že si europoslanci o zprávy mohou požádat, nevidím důvod, proč by to teď mělo být jinak.
Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí už vyjmulo projekt Čapí hnízdo z programu financování EU, nesou teď čeští daňoví poplatníci 100 % následků nesrovnalostí v souvislosti s tímto projektem, což znamená, že ne vlastníci Čapího hnízda, tedy Andrej Babiš, ale přímo čeští občané budou muset neoprávněně udělenou dotaci zaplatit.
