Prestižní epidemiologové, virologové, etici nebo ekonomové se rozhodli vystoupit se svým manifestem Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky. Chtějí tak pomoci v situaci, kdy vláda Andreje Babiše ztratila důvěru veřejnosti a počty nakažených rostou i přes přísná opatření. Manifest přináší řešení, která by situaci mohla změnit za 40 dnů.
„Ze současné situace je možné se dostat. Dokonce ne za nějakou neurčitě dlouhou dobu, nebo po dalších desítkách tisíc mrtvých, ale třeba za 40 dnů,“ uvádí vědec Jan Kulveit, který se zabývá globálními riziky na Oxfordské univerzitě. Manifest, který připravil spolu se svými kolegy – odborníky – reaguje na těžkou situaci, v níž se ocitla Česká republika v rámci sílící koronavirové epidemie.
Přichází v době, kdy počty nakažených rostou i přes razantní opatření, v době, kdy nemocnice narážejí na hranu svých kapacit. „Pokračování v tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích ve vážném stavu,“ píší odborníci ve svém manifestu, který poukazuje na nezbytnosti, jež by měly být v rámci boje s šířením koronaviru zavedeny.
Vysvětlují také, proč se pro takovýto návrh řešení rozhodli. „I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a zavření škol působí dlouhodobé škody,“ upozorňují odborníci.
Podle nich byl tento stav způsobem mylným přístupem, kdy se v Česku epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. „Protiepidemická opatření přicházejí pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a frustraci všech,“ stojí v jejich prohlášení.
Navrhli proto seznam úkolů, které by měl stát v boji proti epidemii učinit. „Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout. V závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení. Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě,“ poukazují na problém s komunikací mezi resorty, který častokrát vyvěrá formou problematické komunikace k veřejnosti.
Pokračovat v dosavadních nařízeních, ke kterým společnost stejně nemá přílišnou důvěru, podle nich nedává smysl. A také považují za nepřijatelné, aby stát v této situaci nadále rezignoval na ochranu zdraví a životů svých obyvatel.
„Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil. Odmítáme jak strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a škody společenské, zdravotní i ekonomické,“ uvádí.
Cílem manifestu je přesvědčit vládu k potlačení šíření koronaviru natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021, byl počet nově potvrzených případů pod hranicí jednoho tisíce za den.
„Postup řešení pandemie proto musí zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu. Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečný návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury,“ domnívají se vědci.
„Je možné s manifestem nesouhlasit, ale myslím, že by bylo fér, pokud by nesouhlasící popsali, co si představují jako cíl, a převzali za to odpovědnost,“ sdělil expert Kulveit, který se objevil mezi signatáři této výzvy.
Kromě nich manifest podepsali například virolog Libor Grubhoffer, lékař a bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch, imunolog Václav Hořejší, biochemik Jan Konvalinka, šéf České lékařské komory Milan Kubek, sociolog Daniel Prokop nebo viroložka Ruth Tachezy.
Kompletní seznam signatářů:
MUDr. Stanislav Adamec, internista
Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom
MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog
PhDr. David Černý, Ph.D., etik
Mgr. Jakub Drbohlav, analytik
Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D., environmentální fyzioložka
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog
Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař
RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog
Rozálie Horká, MPhil, ekonomka
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka
RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog
PhDr. Michal Janata, kulturní historik
RNDr. Helena Jiřincová, viroložka
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom
Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik
Jan Kulveit, Ph.D., vědec
Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník
MUDr. Milan Kubek, lékař internista
Ing. René Levínský, Ph.D, matematik
Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., infektolog
MUDr. Marek Matoušek, stomatolog
MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS., stomatolog
Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof
Mgr. Daniel Prokop, sociolog
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička
MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog
Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom
MUDr. Martin Straka, internista
MDDr. Jakub Studený, stomatolog
Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., vysokoškolský pedagog
RNDr. Martin Šmíd, Ph.D., matematik
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka
Mgr. Vít Tuček, Ph.D., matematik
RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička
Ing. Jakub Weiner, analytik