Hospodářská komora zveřejnila výsledky svého šetření, z nichž vyplývá, že největším rizikem pro české podnikatele je v roce 2021 zavádění dalších mimořádných opatření vlády v souvislosti s pandemií koronaviru. Pro již tak ochromené podnikatele mohou být totiž likvidační.

Deník FORUM 24 proto oslovil několik expertů na ekonomiku, kteří přehledně shrnuli největší problémy v oblasti podnikání při současné koronakrizi. Jak pomáhá vláda? Čeho se podnikatelé nejvíce bojí? A pomáhá nyní stát efektivněji než při jarní vlně? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Čeho se v souvislosti s nouzovým stavem obávají podnikatelé nejvíce?

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Nejistoty. S vývojem epidemiologické situace a souvisejícími opatřeními mohou plánovat maximálně na měsíc dopředu, a to je opravdu VELICE krátká doba. Pochopitelně se obávají opatření, která omezí přímo či nepřímo jejich provoz. Přímo: viz restaurace a omezení otevírací doby, nepřímo: zavřené školy či pozitivní rodinní příslušníci zaměstnanců, kteří pak musejí do karantény a chybějí v provozu. Jejich práce se přelévá na jejich již tak přetížené kolegy a firmy mají opravdu velké problémy.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20:

Omezení pohybu osob, zavření provozů, ochromení provozu firem absencí zaměstnanců. A do myslí podnikatelů se stále vkrádá myšlenka a obava z kompletního lockdownu jako na jaře, uzavření prvního stupně základních škol a školek, které by opět stejně jako na jaře poslaly nemalou část pracujících domů na ošetřovné.

Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a investičního fondu Tilia Ventures:

Zmatečné komunikace, neočekávatelných reakcí, populistických kroků, které nejsou racionální ani předvídatelné. Absence rychlé, transparentní a účinné pomoci ohroženým sektorům ekonomiky. Šíření paniky mezi spotřebiteli kombinované s absencí dlouhodobého plánu, jak přestát tuto krizi nejen ekonomicky, ale i sociálně.

Pomáhá stát firmám dostatečně?

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Podnikatelé nejsou hloupí a vědí, že nějaká opatření se přijmout musí, ale mrzí je, že nejsou součástí odborných týmů, které připravují daná omezení, často bohužel bez znalosti praxe. Vždy je třeba si promítnout i dopady ekonomické a hledat rozumný kompromis. Běží stále jednání o podpoře vybraných sektorů, jako je cestovní ruch, hotely, průvodci apod., kteří jsou postiženi opravdu nejvíce a se zlepšením v nedohlednu. Stát (ministerstvo pro místní rozvoj) připravuje i kampaň na osvětu a podporu využívání lokálních produktů a služeb českými občany.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20:

Situace není lehká ani pro podnikatele, ani pro stát. Stát ale někdy zbytečně zvyšuje už tak vysokou míru nejistoty podnikatelů změnami pravidel, prodlužováním pomoci na poslední chvíli, často za pochodu. Po vypnutí lockdownu většina státní pomoci měla být ukončena a stát se měl z ekonomiky stáhnout. Místo toho zaujímá stále větší pozici a sílu v ekonomice.

Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a investičního fondu Tilia Ventures:

Menšině ano, většině ne. Nejde vždy jen o peníze, ale také o rychlost, transparentnost a spolehlivost, tj. že to, co bylo oznámeno, tak zůstane a několikrát se to nezmění nebo neodloží, bude to dostupné pro všechny a bude to brzy. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Kromě zpackaného krizového managementu chybí dlouhodobá vize, kterou by vláda skutečně realizovala, chybějí tak odpovědi na otázky: kdy přijmeme euro, jak se budeme podílet na modernizaci a transformaci naší ekonomiky (např. energetiky a mobility) k udržitelnějším modelům s vyšší přidanou hodnotou, jsme opravdu ukotveni v Evropě, nebo převládne oligarchizace ve stylu Ruska a Číny, jak se chceme podílet na rozvoji EU a hluboké spolupráci. To vytváří nejisté prostředí, které nepřeje dlouhodobým zahraničním i domácím investicím.

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN:

Česko také panikou ohledně nekoncepčního řešení covidové krize a zcela promarněného léta naprosto rozvolněnými opatřeními vrhá do rizika malé i střední podnikatele v mnoha navazujících sektorech – jako je i recyklace a další klíčová infrastruktura.

Vnímáme přibývající množství firem v bankrotu, což jde naprosto proti plánům a vizím například v oblasti oběhového hospodářství. Tato situace je velmi kritická. Všechna pozornost je věnována na likvidaci škod často unáhlených a nekoncepčních rozhodnutí vlády, která stojí společnost mnohonásobné výdaje v rámci řešení těchto kroků.

Stát se navíc snaží řešit krizi na základě politiky, a ne odbornosti. Nouzový stav také nahrává naprosto netransparentnímu nákupu, který často eliminuje české firmy a nakupuje se od čínských dodavatelů. Například po veřejném prohlášení pana ministra Prymuly v Otázkách Václava Moravce, kdy byla řeč o investici do výstavby lokální továrny na nanomateriály, nedošlo k žádným krokům. Chybí koncepce, do vedení se opět dostávají ti, kteří z toho nejvíce profitují.

Kterých odvětví se nová opatření v České republice nejvíce dotknou?

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Restaurací, eventových agentur, kultury, hudby.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20:

Bohužel už tak dost zasažených odvětví, jako je HORECA (hotely, restaurace, kavárny, catering – pozn. red.). Některých osobních služeb, mimoškolního vzdělávání, některých oborů závislých na osobním kontaktu apod.

Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a investičního fondu Tilia Ventures:

Struktura negativního dopadu nových opatření bude nejspíš podobná jako při první vlně. Zároveň nejvíce postiženým sektorům může už velmi brzy dojít dech, např. pohostinství, cestovnímu ruchu, kultuře nebo sociálním službám poskytovaným neziskovými organizacemi.

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN:

Ze strany firem zjišťujeme, že banky přicházejí s ráznými opatřeními, kterými sice snižují svoje plošná rizika, ale například podnikatelům (HORECA) s půjčkami nebyl představen žádný záchranný plán a mnoho z nich kvůli neschopnosti splácet uvrhá do bankrotu.

Je možné srovnat přístup státu k podnikatelům při první vlně koronaviru a nyní, během druhé vlny?

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Druhá vlna není tak radikální. Krize však postihne postupně všechny obory, protože, jak známo, postihuje různá odvětví v různých časových vlnách. Očekávají se problémy v průmyslu, na něj je navázáno stavebnictví a následně např. nábytkářský průmysl apod. Nervozita je velká, lidé začnou šetřit a sníží se spotřeba. Mohly by to pocítit i e-shopy a všechny online služby, které nyní jedou na plné obrátky.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20:

Stát promarnil čas na přípravu testovacích kapacit, trasování atd. na další vlny covidu-19, ač se vědělo, že jistě přijdou. Zatímco v první vlně se vše muselo vytvářet „na koleně“, nyní už máme programy pomoci podnikatelům v běhu. To ale neznamená, že mají jen příznivý dopad na ekonomiku.

Program Antivirus B například blokuje přesun zaměstnanců od firem v problémech k prosperujícím firmám, které stále shánějí zaměstnance a chybějí jim. Kurzarbeit je připraven, ale ne po německém vzoru, ale bohužel „po česku“, takže chybí snížení odvodů za zaměstnance, které naše firmy velmi zatěžují, povinnost zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a apolitické spouštěcí mechanismy nezávislé na politické (ne)vůli.

Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a investičního fondu Tilia Ventures:

V první vlně to byla opravdu velká improvizace, zmatek a obrovské průtahy. Jednalo se o plošná opatření a také o plošné programy pomoci. Celá koronakrize byla redukována na dimenzi zdravotnickou a ekonomickou. V této vlně to snad bude lepší jak na straně opatření, tak na straně programů pomoci.

Zároveň věřím, že v této vlně budeme krizi vnímat s větším nadhledem, to znamená v dlouhodobějším horizontu a také kromě dimenze zdravotnické a ekonomické i v dimenzi sociální a environmentální.

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN:

Komunikačně je ve všem téměř stejný zmatek, jen se dá predikovat, jaké další kroky budou přicházet. Vnímám také absolutní absenci strategického plánu.

Hospodářská komora zveřejnila výsledky svého šetření. Mohu poprosit o krátký komentář k němu? 

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Není mi známa metodika průzkumu HK, ale neoznamuje nic nového a nelogického. Obavy firem z dopadů covidu-19 jsou jasné, vysoká cena práce, administrativní zátěž a nedostatek kvalifikované síly jsou témata známá několik posledních let.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV-20:

Není co dodat. Průzkum velmi trefně vystihuje současné trable české ekonomiky. Tomu prvnímu, šíření covidu-19, jsou vystavení všichni na světě. Těm dalším už jen naše české firmy, které dennodenně narážejí na útrapy spojené s vysokými odvody, byrokratickou zátěží atd. Překvapuje mě, že riziko divokého brexitu je vnímáno jen okrajově, méně, než by odpovídalo významu a váze Spojeného království na zahraničním obchodě ČR.

Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a investičního fondu Tilia Ventures:

Ten průzkum je hodně obecný. Řada podniků i celých odvětví jede na krev. Je jasné, že každé další omezení ekonomiky a zároveň nejasné, nevhodné, nedůvěryhodné či zmatečné řízení očekávání konečných spotřebitelů i firem povede k obrovským škodám. Efektivní alokace zdrojů není možná v atmosféře plné nejasností, nedůvěry a zmatků. Jednotlivci i firmy tak budou odkládat svá investiční rozhodnutí a provozní rozhodnutí budou dělat neefektivně.

V tom průzkumu chybí dimenze problémů, které vnímají především velcí hráči se zahraničními vlastníky. Problémy systémové a dlouhodobé – klimatická krize a rozpad biodiverzity a stability ekosystémů, úpadek demokracie, selhávající systémy školství, nárůst technologické ztráty v tak klíčových oborech, jako je umělá inteligence.

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN:

Chybí zde sledování multiplikačního efektu kritického ohrožení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Při zavření restaurací dochází i k ekonomickému ohrožení zemědělského a potravinářského sektoru, což platí i pro celý HORECA segment. A takových příkladů jsou stovky v každém odvětví.

My sledujeme obrovský nárůst jednorázového plastu bez navýšení recyklačních kapacit – naopak mnohé recyklační firmy bez podpory krachují a celý systém se opět odvrací ke skládkování. Česká republika není dlouhodobě na podobné krize například v odpadovém hospodářství připravena a teď se tato slabá stránka projevuje naplno. Výsledkem bude rozšiřování nejhoršího způsobu nakládání s odpadem – skládkování.