Dana Kyndrová, jejíž fotografie přinášíme na těchto stranách, navštívila Rusko nesčetněkrát. Vytvořila tu podstatnou část svého díla. Pohybovala se přitom nejen v Moskvě a dalších velkých městech, ale zejména v odlehlých krajích této nekonečné a v mnohém podivné země. Jako málokdo poznala to, čemu se říká ruská duše se všemi jejími protiklady. Duše, v níž se snoubí dobro a zlo, nenávist a láska, zpupné sebevědomí i mužická poníženost.

Kdy jste poprvé navštívila tehdejší Sovětský svaz?
V roce 1976. Jela jsem za příbuznými, kteří tam tenkrát pracovali. Dva roky předtím jsem nastoupila na filozofickou fakultu, obor ruština-francouzština. Jenže po roce jsem studium přerušila, protože táta odjel do Toga trénovat volejbalisty. Vlastně jsme ho s mámou donutily, aby tam jel, jemu se vůbec nechtělo. Ale my toužily poznat svět. Na fakultě se k tomu musel vyjádřit každý vůl. Báli se, abych v Togu nezůstala. Ale nakonec se vše podařilo a já na půl roku odjela. Když jsem se vrátila, měla jsem ještě půl roku volna. V Togu jsem procvičila francouzštinu, teď byla na řadě ruština, takže jsem v jednadvaceti vyrazila na měsíc k příbuzným do Moskvy.

V té době jste už fotila?
Asi tři roky a do SSSR jsme se s mámou vrátily v roce 1977. Koupily jsme si zájezd až do Jerevanu v Arménii. Autem. Dohromady deset tisíc kilometrů. Pět tisíc tam. Pět tisíc zpátky. Celé jsem to odřídila. A byl to zážitek, hned na hranicích ve Vyšném Německém jsme spadly do montážní jámy, kam nás celníci nahnali, když chtěli prohledat auto. Vyměnily jsme kolo a jely dál…

A cestou jste fotografovala?
Ano, začala jsem na Ukrajině. Pamatuji si, jak jsme šly s mámou na trh, a já měla pocit, že nás někdo sleduje. Máma říkala, neblázni. Ale samozřejmě jsem měla pravdu. Když mě policajti viděli, že fotím, tak nás hned odvedli na stanici. A teď: Umí rusky a má foťák, co tu ksakru pohledává? Pamatuji si, jak pořád někam telefonovali a opakovali – „dvě ženštiny“ – a to nám nakonec nejspíš pomohlo. Dneska už je to i v Rusku jiné, ale tenkrát – „nějaké dvě ženské“, čím by tak mohly být nebezpečné…

Musely jste jet po předem vytýčené trase?
Samozřejmě….