Rozhodnutí Řecka požadovat po cestujících z České republiky negativní test na COVID-19 komplikuje plány desítkám tisíc lidí. Zároveň ale odkrývá nedořešené systémové problémy a nesplněné sliby, včetně zlevnění testů pro samoplátce. Názorně se ukazuje, kde jsou vládní priority.
Zvykáme si, že kolotoč kolem koronaviru hned tak neskončí a přináší stále nové žánrové obrazy. Co se však nemění, je stálá nepřipravenost státní správy na tento vývoj, kdy je nárazově odhalována jedna díra v systému za druhou. Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přitom ujišťují veřejnost, že se vláda z první vlny epidemie poučila, nastavila nejmodernější technologie a neobává se příchodu dalších vln.
Byl to jen falešný marketing. Vážným kiksem bylo nezvládnuté ohnisko koronaviru v karvinských dolech OKD, přičemž pozdní zákrok státu diskutabilně zasáhl celý Moravskoslezský kraj. Ukázalo se, že špatně funguje chytrá karanténa, testování, přenos informací a včasná a srozumitelná komunikace s veřejností.
Mezi rizikovými zeměmi
Aktuálním důkazem selhávající role státu je chaos po oznámení řecké vlády, že zařazuje Českou republiku mezi několik rizikových zemí, pro jejichž občany platí povinnost prokázat se při vstupu negativním PCR testem na COVID-19. Nesmí být starší než tři dny a od 17. srpna budou kromě českých občanů vyžadovány i po cestujících ze Švédska, Belgie, Španělska a Nizozemska.
Toto opatření má platit dva týdny, ovšem řecká strana si vyhrazuje právo termín prodloužit. Vzniká tak modelová situace, která se může v budoucnu kdykoli opakovat. Poprvé se objevila v případě Slovinska počátkem července, ale nyní se jedná o podstatně širší záběr. Dotýká se dovolené 32 tisíc lidí, kteří už mají zaplacené pobyty v Řecku. Příští týden jich odlétá téměř pět tisíc.
Bylo by docela nefér jim nyní předhazovat, že s touto eventualitou mohli počítat. Hranice byly otevřené a nikdo nesignalizoval ani nevaroval, že může dojít ke změně stavu. Ostatně příkladem šel samotný premiér Babiš, který strávil dovolenou na Krétě, ačkoli farizejsky vyzýval spoluobčany, aby zůstali doma. Zřejmě aby neprovokoval, nepřidal tentokrát na sociální sítě žánrové obrázky z mořské pláže.
Je to pro nás překvapení
Českou vládu tento krok zaskočil. „Je to pro nás překvapení. Psal jsem ráno řeckému premiérovi, aby se na to ještě podívali,“ reagoval premiér. Nová situace současně odkryla nové i staronové problémy.
Reakce Řecka (a nejen jeho) se dala vzhledem k přírůstku onemocnění v posledních dnech očekávat. Současný vývoj je u nás z hlediska počtu aktivních případů COVID-19 v poměru k počtu obyvatel nejhorší ve střední Evropě. Ty tam jsou Babišovy sny o „celosvětovém vzoru“, jimiž sebechvalně okořeňoval téměř každý brífink.
Stát zaspal a nemá dosud vybudované dostatečné testovací kapacity, ačkoli nouzový stav skončil už před dvěma měsíci. O jejich navýšení se hovořilo už na jaře, ale zatím zůstalo jen u slov.
Zanedbané testování
Toto téma znovu výrazněji rezonovalo až v souvislosti s nezvládnutou situací se šířením nákazy na Karvinsku. Teprve koncem července oznámil ministr Vojtěch, že se s velkými fakultními nemocnicemi, které mu podléhají, dohodl na rozšíření testů na COVID-19 na 15 tisíc denně.
Impuls přichází příliš pozdě, jelikož nehledě na řecký budíček stoupal počet lidí, kteří se chtěli nechat otestovat na vlastní náklady. Ať už kvůli cestování, práci (mj. pendleři), nebo z preventivních důvodů kvůli rodině. Stát nehradí testování těm, kdo nemají příznaky a doporučení lékaře.
Opozice už dříve Vojtěcha kritizovala, že testování zanedbal. Celkové kapacity podle ní vyžadují až 30 tisíc testů denně (zhruba čtyřnásobek současného maxima), což je žádoucí už jen vzhledem k předpokládanému zhoršení infekčního rizika v podzimním a zimním období. Ministr zdravotnictví, který ve funkci přežívá zřejmě jen z důvodu personální nouze hnutí ANO, dosud nepokročil a odběrová místa jsou stále poddimenzovaná.
Proto následuje další improvizace. Premiér Babiš prohlásil, že je nutné posílit odběrová místa v každém kraji, aby lidé, kteří do Řecka pojedou, měli možnost testování. Dokonce přednostně bez předchozí registrace, což je velmi nestandardní a do budoucna neudržitelné.
Drtivá většina cestujících pravděpodobně testy absolvuje, i když čtyřčlenné rodině prodraží dovolenou minimálně o sedm tisíc korun. Alternativa je ovšem mnohem nákladnější, jelikož cestovky v případě zrušení cesty zaúčtují stornoplatky, jelikož zaplatily pobyty včetně letecké dopravy a od vlády už nemohou nic očekávat.
Babiš: Testy pro rodinu za 600 korun
Určitě není systémovým řešením, když některé velké cestovní kanceláře svým klientům přispějí na testy. Drtivá většina cestovek a agentur si tento vstřícný krok nemůže dovolit, jelikož by dovolenou svých klientů prakticky dotovaly.
V této souvislosti vystupuje do popředí další nesplněný slib vlády levnějších testů na COVID-19. Dnes je situace taková, že ve fakultních a krajských nemocnicích je cena testu zastropována ve výši 1756 korun. Soukromé laboratoře si mohou účtovat více, zejména v případě expresní služby, kdy je vzorek zpracován téhož dne.
O cenovém stropu rozhodl ministr Vojtěch už v polovině května. Do té doby se ceny testů nejčastěji pohybovaly mezi dvěma a třemi tisíci korunami, jenže Babišovi připadala sleva nedostatečná.
„To se mi zdá drahé, měla by být větší konkurence. Měl jsem představu, že pro rodiny by kumulovaný test mohl vyjít na 600 korun,“ oznámil tehdy premiér a prý o cenovém předpisu s Vojtěchem ještě promluví. Jeho elán vyšuměl do vytracena, i když na zlevnění testů pro samoplátce už v té době apelovali zástupci cestovních kanceláří.
Testy nebo vata pro mediální domy?
Nyní pomiňme, že v sousedním Německu je možné nechat se otestovat na letišti zadarmo. Že na to nejsou peníze?
Premiér Babiš si letos nechal schválit půlbilionový schodek rozpočtu a prohlašuje, že peněz je dost. Zřejmě jak na co. Nedávno byl neplánovaně zveřejněn záměr ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové investovat do reklamní kampaně na podporu domácího cestovního ruchu neuvěřitelné dvě miliardy korun.
Dostálová sice tento absurdní projekt po masivní kritice stáhla a prochází prý změnami, ale je zjevné, že vláda má „vaty“ dost. V tomto konkrétním případě na podporu velkých mediálních domů včetně Babišovy Mafry, které by si před volbami zavázala stamilionovými reklamními a inzertními zakázkami.
Za dvě miliardy by stát zaplatil 1,2 milionu testů, čímž by v případě potřeby vyšel vstříc nejen lidem, kteří překračují hranice, ať už pracovně či rekreačně, ale i všem, kdo se chovají zodpovědně a sázejí na prevenci. V případě spoluúčasti samoplátců ve výši 500 korun, jak navrhují zástupci cestovek, by mohlo být hrazených testů ještě o několik stovek tisíc víc. Jenže to vládu ani nenapadne, má jiné priority.