Prezident Miloš Zeman se postavil za Jana Hamáčka ve sporu o délku trvání stavu nouze. Vychválil ho stejně jako epidemiologa Romana Prymulu, jemuž chce udělit státní vyznamenání. Prymula mezitím mění názor a chce uvolnit tvrdé restrikce dřív než Hamáček, podobně jako premiér Babiš. Kdo vlastně ten chaos řídí?

Dále čtěte

Babiš ustoupil opozici, shodil Hamáčka a zesměšnil Schillerovou

Premiér Babiš předvedl další číslo svého marketingového eskamotérství. Vykročil z mediálního stínu a ustoupil opozici v délce pokračování stavu nouze.

Prezident Zeman poskytl rozhovor deníku Blesk, kde se projevil v obvyklé formě. Pozurážel opozici a její právo na kritiku často nekompetentních kroků vlády, když se zřejmě zhlédl v čínském modelu stabilizace společnosti. Naopak bohorovně přehlíží i zjevné vládní lapsy a zanedbanou přípravu na pandemii, což si dnes navzájem vyčítají i koaliční partneři. Už dávno rezignoval na objektivitu a spojující roli hlavy státu. Nekriticky chválí jen své oblíbence a nadále hloubí příkopy ve společnosti.

Spor Hamáčka s Babišem

Prezident v rozhovoru vyslal signál, jímž se pokouší zamíchat mocenskými kartami v době vládních svárů o další postup v boji proti koronaviru. Krátce předtím proběhlo jednání jeho expertního týmu v Lánech, kde podpořil kroky Ústředního krizového štábu vedeného ministrem vnitra Janem Hamáčkem.

Hamáček je dnes ve sporu s premiérem Babišem v názoru na délku trvání nouzového stavu a uvolňování tvrdých restrikcí. Stav nouze končí 11. dubna a o jeho prodloužení musí rozhodnout Poslanecká sněmovna na nejbližší schůzi 7. dubna.

Hamáčkův Ústřední krizový štáb prosazuje maximálně možné třicetidenní prodloužení stavu nouze do 11. května. Drtivá většina opozice však zejména kvůli chybějící jasné strategii podporuje kratší dobu nastavenou o dva týdny, maximálně do konce dubna. Jelikož se k ní tentokrát přidali i komunisté, není dnes jisté, zda by vláda s Hamáčkovým návrhem uspěla.

V této situaci obrátil i premiér Babiš, který původně držel Hamáčkovu verzi. „Třicátý duben je fajn, alespoň si to všichni zapamatují. Za mě, my s tím budeme souhlasit,“ řekl České televizi, a tím shodil původní vládní dohodu. Do jeho rozhodování se však jistě promítá i tlak podnikatelského sektoru, hrozícího ekonomickým kolapsem země.

Zeman podpořil Hamáčka

Hamáček stále trvá na svém a nyní cítí v zádech i oporu Hradu. „Nesmíme teď propadnout nějaké euforii, že už je to za námi, že můžeme nějak radikálně ta opatření uvolňovat,“ prohlašuje.

Dále čtěte

Ve vládě narůstá napětí. Babiš a Vojtěch ohrožují zdraví tisíců lidí, tvrdí exministr Němeček

Dnes už není tajemstvím, že v zákulisí probíhají ostré spory mezi Andrejem Babišem a ČSSD o postupu proti epidemii koronaviru. Zatímco…

Zeman jeho přístup ocenil jako „racionální“ a také on se vyslovil pro delší termín. „Chceme-li nouzový stav použít jako nástroj boje proti koronaviru, tak je rozumné, aby ten nouzový stav trval o několik týdnů déle,“ sdělil Blesku.

Ve skutečnosti je to jen zástupná hra. Vláda nedávno schválila změnu právního rámce, podle kterého bude nadále přijímat krizová opatření. Z původního zákona o krizovém řízení, na jehož základě vyhlásila stav nouze, přešla na zákon o ochraně veřejného zdraví. Oponenti ji obviňují z podlého chování, jelikož tak ztížila podnikatelům postiženým státními zásahy přístup k náhradě škody.

Současně však vyvstávají právní otázky, zda má v takovém případě trvání na stavu nouze vůbec smysl. Vládě i mimo jeho rámec zůstávají v rukou rozsáhlé pravomoci, které jí umožňují uvolňovat, ale případně i přitvrzovat krizová opatření.

Jde o dodávky materiálu?

Zásadním rozdílem jsou jednodušší a rychlejší nákupy chybějícího zdravotnického materiálu mimo režim zákona o veřejných zakázkách. To opravdu není možné ani během dalšího měsíce dostat tyto obchody pod veřejnou a transparentní kontrolu? Kromě toho existují výjimky, tak aby nedocházelo k neúnosnému prodlení výběru dodavatelů.

Zeman i dnes prokazuje, že on sám a jeho okolí působí jako obchodník s čínskými zájmy. I proto Hamáčka chválí, jelikož nyní postupuje v souladu s česko-čínským lobbistou Jaroslavem Tvrdíkem, jehož byznysové působení za sebou zanechává temné stíny. Hrad se tak ocitá ve střetu zájmů a na jeho postoje lze nahlížet s velkými pochybnostmi.

Aby zmatků nebylo málo, téhož dne zveřejnil portál DVTV rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. Epidemiolog se mezitím bez svého vědomí ocitl na webových stránkách hnutí ANO mezi Babišovými ministry. Vzpomněl si na něj ale i prezident Zeman, když poněkud předčasně oznámil jeho ocenění nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Bílého lva za boj s koronavirem.

Prymulovi určitě „nepřitížilo“, že v roce 2014 původně kandidoval do Senátu jako jeden z hlavních volebních taháků Zemanovy Strany práv občanů. Nakonec z toho sešlo, podobně jako z jeho záměru zřídit ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde tehdy působil jako ředitel, kliniku tradiční čínské medicíny. 300 milionů korun do ní měla investovat dnes už zkrachovalá Tvrdíkova čínská společnost CEFC.

Prymula otočil

Prymula, který prosadil razantní kroky státu při nástupu epidemie, získal silnou vládní pozici i podporu veřejnosti. Dnes se věnuje projektu chytré karantény cílící na lidi ohrožené nákazou. V rozhovoru pro DVTV překvapivě změnil názor a odklonil se od vlastní dosud šířené teze dlouhodobé udržitelnosti tvrdých státních nařízení a zavřených hranic. Tím se odlišil od setrvačné pozice Hamáčka a Zemana.

„Naše první údaje vycházely z trochu vyfabulovaných údajů z Číny. Ale ukazuje se, že koronavirem se promořuje poměrně vysoká část populace,“ řekl Prymula. Řízený postup promořování s cílem získat bez následků imunitu pro většinu obyvatel, „který by nebyl až tak restriktivní, jako je to teď v naprosté většině zemí“, podle něj zasluhuje pozornost. Stejně jako současné zacílení na ohrožené skupiny.

„Není možné držet tvrdá opatření nekonečně dlouhou dobu. Pokud křivka nárůstu případů bude v příštích dnech nadále lineární, jde očekávat uvolnění zákazů,“ sdělil a opakovaně upozorňoval na tvrdé dopady pro ekonomiku.

Náhle připouští, že by se mohly brzy otevřít hranice do některých zemí s povinností dvoutýdenní karantény po návratu, nebo otevření škol v polovině května. Povinnost nosit roušky na vyhrazených místech by přitom padla až jako poslední.

Dvě centra

O čem tento komunikační chaos svědčí? Vytvářejí se dvě centra s odlišnými přístupy k řešení následků boje s koronavirem? Na jedné straně něco sděluje Ústřední krizový štáb jištěný Hradem, na druhé straně premiér Babiš, který chce restrikce uvolňovat rychleji.

Jelikož se situace a názory stále mění, lze jen obtížně odhadnout následující vývoj. Jde jen o to, aby tuto válku proti koronaviru, do které se promítají i osobní a prestižní zájmy, tato země a ekonomika přežily. O to licoměrnější jsou Zemanova nenávistná slova na adresu oponentů, kteří se na tohle zoufalství a disharmonii v přímém přenosu musí dívat.