Násilí v americkém Charlotesville vyvolalo emoce po celém světě. Dvacetiletý James Alex Fields najel do davu demonstrantů proti srazu krajní pravice. Zabil dvaatřicetiletou ženu a dalších devatenáct lidí zranil.

Zatímco se média hádají, zda to je nebo není terorismus, začíná veřejnost pronikat do komplexního klubíčka bělošského nacionalismu, jehož vlákna vedou na klíčová místa Bílého domu.

Indicie jsou jasné. Pachatel jednoznačně sympatizoval s myšlenkami Adolfa Hitlera a propagoval extremistickou symboliku. Fields měl vazby na hnutí Vanguard America, které je otevřeně antisemitské, nabírá na síle a snaží se oslovit především mladé a frustrované bělochy. Ke svému činu se odhodlal na srazu fandů americké krajní pravice, kteří měli původně protestovat proti odstranění sochy generála Roberta Lee, jenž v americké občanské válce vedl jižanská vojska.

Pravicové klubíčko

Sraz ve Virginii se konal pod hlavičkou United Right, tedy spojené pravice. Nejde však o žádné oficiální sdružení. Mnozí zarytí konzervativci se těmto lidem vysmívají. Když se podíváte na fotky z akce, možná pochopíte proč. Srazilo se tam nevábné podhoubí elementů americké pravicové scény, jež oscilují od tradičních protistátních postojů přes kritiku moderní progresivní levice po otevřený rasismus a neonacismus. A nechyběl ani známý popírač holocaustu a bývalý šéf Ku Klux Klanu a kolem vzato velký „sympaťák“ David Duke.

Pochopitelně že ne všichni, kdo se akce zúčastnili, jsou rasisté nebo adorují Hitlera. Ale to se těžko vysvětluje, když máte v průvodu chlápka s nacistickou vlajkou, spoustu dobře živených potetovaných týpků s automatickými zbraněmi a jižanskými nášivkami či borce s německou vojenskou přilbou na hlavě.

Důležitou (přinejmenším inspirativní) součástí tohoto nesourodého klubíčka jsou představitelé fenoménu takzvané alternativní pravice (častěji alt-right), volného uskupení převážně bílých mužů, jejichž dominantní platformou je internet. Kritizují tradiční pravicové konstrukty a pranýřují současnou levici. Vykazují také rysy xenofobie a nacionalismu.

Někteří věří v nadřazenost bílé rasy, jiní v nadřazenost amerického národa, někteří v oboje. Dalším vadí imigranti a politická korektnost. Někteří cítí ohrožení bělošské identity a slábnutí konzervativních hodnot. Další berou vše dohromady.

Jedno mají společné – milují Donalda Trumpa. Armáda těchto zapálených trollů loni v internetové válce před volbami ničila propagátory demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Dělali to zadarmo. Z lásky.

Původním guru tohoto hnutí je Richard Spencer, muž, který je často považován za bílého supremacistu (tedy ten, kdo věří v nadřazenost bílé rasy). Podle něj je alt-right hnutí, kterému jde především o bílou identitu. Netají se však tím, že jeho snem je etnocentrický stát pro bělochy. Spencer sám v poslední době některé své dřívější postoje mírnil, aby se vymanil ze škatulky „nácek“. Na jednom z jeho loňských proslovů se nicméně hajlovalo, jak zaznamenal magazín The Atlantic.

Všichni prezidentovi pravičáci

Alt-right ale zdaleka nelze míchat s neonacisty, to by byla velká chyba. Tento fenomén je mnohem sofistikovanější a má až překvapivě silné pouto na současnou americkou vládu. Sympatizanti tohoto proudu používali jako jednu ze svých základen konzervativní server Breitbart, kterému donedávna šéfoval Trumpův šéfporadce, stratég kampaně a duchovní otec jeho ekonomického nacionalismu Steven Bannon.

Tento strašidelný muž a zarytý odpůrce globalismu v roce 2016 vyhlásil Breitbart za platformu alt-right. Ačkoli drtivá většina konzervativních médií se hnutí zřekla, Bannon mu poskytl velký prostor.

A pak je tu Sebastian Gorka, také bývalý zaměstnanec Breitbartu. Údajně protiteroristický poradce Donalda Trumpa, ačkoli nikdo pořádně neví, co vlastně dělá. Podle některých zpráv je navázaný na maďarský řád Vitézi Rend, který za druhé světové války kolaboroval s nacisty. Gorka to popírá. Během svého působení v maďarské politice ale psal pro antisemitistické publikace a posílal peníze krajně pravicové partaji Jobbik.

Hnutí alt-right udělalo za poslední dva roky hodně proto, aby dalo bělošskému nacionalismu nový „brand“, přitažlivější, masovější. Tito často zahořklí mužové vystoupili ze stínů obskurních internetových fór, jako jsou Stormfront a 4chan, aby vešli do politického mainstreamu. Donald Trump jim svou rétorikou dodal odvahy a oni foukali do plachet jeho volebního korábu. Svým způsobem je to obdivuhodný úspěch.

Ruka ruku myje

A vracíme se oklikou k Charlotesville. Trump se po nedávných událostech nechtěl otevřeně postavit proti této množině, která tvořila důležitou část jeho elektorátu a vlastně i jeho týmu. Trump ve své první reakci na víkendové násilí hovořil o odpovědnosti „mnoha stran”. Mimo jiné řekl, že levicoví demonstranti „napadli druhou skupinu”.

Teprve po silném tlaku médií a politiků v pondělí kritizoval rasisty a neonacisty. Podle něj nesou vinu obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé. Za toto prohlášení sklidil na Twitteru pochvalu mimo jiné od Davida Duka, který napsal: „Děkuji, pane prezidente, za upřímnost a odvahu říci pravdu o tom, co se stalo v Charlottesville.“ To je z mediálního hlediska velmi problematické. Od podobných elementů se musí prezident otevřeně distancovat a dát jasně najevo, že to nehodlá byť vzdáleně tolerovat.

Jenže stejně jako Trump, i lídři pravicové scény se obtížně distancují od událostí v Charlotesville. Někteří to nechtějí udělat. Jiní se snaží odstavit rovnou od celého hnutí alt-right, jako třeba Mike Cernovich, jeden z nejslavnějších konzervativních trollů. „Tihle pitomí ču..ci, děláte si srandu? Oni se nechají vyfotit s nacistickou vlajkou? To je jediné, o co jde alt-right, jsou to bílí nacionalisté. Teďka už nejsou jeden od druhého k rozeznání. Ještě hůř, jsou spojováni s domácím terorismem,“ řekl Cernovich v narážce na víkendový nájezd mladíka do davu protestujících. Otázka je, nakolik jsou výroky myšleny upřímně.

Fakt, že jsou zastánci alternativní pravice spojováni s politickým násilím, může být do budoucna problém pro jejich marketingovou kampaň, která usiluje o vytvoření image bojovníků proti politické korektnosti obrácenému rasismu a tak dále. „Doufám, že se teď hájení bělošských práv nebude automaticky spojovat s násilím a konfrontací,“ říká Jared Taylor, zakladatel magazínu American Renaissance, který každoročně pořádá konferenci pro bělošské nacionalisty.

Po nedávných událostech je ale značná část veřejnosti hodí do mixéru s hitlerovskými vlajkonoši a promíchá do směsice barvy nacistické vlajky. A nutno říct, že si za to mohou z velké části sami.