V deníku Právo vyšel tento týden rozhovor s předsedou Pirátské strany Ivanem Bartošem s jednoduchým a jednoznačně znějícím titulkem Bartoš: Chci být lídrem koalice se STAN a příštím premiérem. Šéf Pirátů se proti titulku na svém facebookovém profilu ohradil, že něco takového nikdy neřekl. Celá záležitost je zajímavá tím, že lecos vypovídá o Ivanu Bartošovi i mediálním prostředí, které vyžaduje zkratky a jasná sdělení. Nejzajímavější je však na ní to, že obě strany mají v podstatě pravdu a zároveň se mýlí. Základní otázka, ale zůstává: Chce být Ivan Bartoš premiérem?
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš ve čtvrtek na svém facebookovém profilu napsal: „Dnes vyšel v Deníku Právo podle mě velmi věcný a precizně zpracovaný rozhovor. Díky Jiřímu Machovi, který ho se mnou vedl, za čas i dobrou práci. Ale, a není to poprvé, jak se editor, či šéfredaktor popasovává s tím, že do dvou hlavních titulků, včetně titulní strany dá něco, co jsem nikdy neřekl. A ještě to staví (nejsou tam uvozovky, ale kdo řeší uvozovky), jako moji přímou řeč. Podle mě je to manipulace a profesní vostuda. Já jsem v politice (a snažím se i v životě) docela pokornej člověk. Politika je služba,“ zdůraznil Bartoš.
A dodal: „Nevystupuju velkohubě, nedělám prázdný gesta, a to co říkám, říkám na rovinu a formuluji pokud možno přesně. Doufám, že v článku je to jasně vysvětlené. No nic. Od médií čekám kultivaci veřejného a politického prostoru…od nebulvárního deníku obzvlášť, tu editor nebo šéfredaktor touhle manipulací rozhodně nepodpořili. Budu asi do redakce posílat ty sprostý e-maily od lidi, že jsem ambiciózní …. ….., kterej nic nedokázal a o sobě prohlašuji, že budu premiér. Pánové vaše lež, jsou hodiny mé práce s poměrně primitivní nenávisti, kterou pak musím snášet, protože na rozdíl od vás, se já lidem snažím odpovídat na vše.“
Bartoš v rozhovoru na otázku, jestli je připraven být premiérem, odpovídá velmi opatrně a diplomaticky: „Budu-li lídrem a výrazně uspějeme, tuto výzvu přijmu.“ Podle zvukového záznamu, který Právo zveřejnilo, byl šéf Pirátů ještě opatrnější a opravdu hodně vážil slova. Titulek rozhovoru zní ale Bartoš: Chci být lídrem koalice se STAN a příštím premiérem.
Žádné obezličky a vytáčky
Jakou informaci takhle věta obsahuje a jakým dojmem může na čtenáře působit? V první řadě je z ní patrné odhodlání a vůle se premiérem stát. Tak velké odhodlání a tak velká vůle, že to na leckoho může působit až nepříjemně, drze, přehnaně ambiciózně či nafoukaně.
Zároveň je v ní ale obsažené jasné sdělení, které jde k podstatě věci. Zkrátka ideální sdělení do titulku. Žádné obezličky a vytáčky, jemné náznaky či složitě podmíněné vyjádření, které ve skutečnosti nic neříká. Má to jen jeden malý háček – Ivan Bartoš se tímto způsobem nevyjádřil.
Věta uvedená v rozhovoru naopak patří mezi ty, ze kterých, pokud se pokusíte udělat titulek, a přitom zachovat její přesný význam, zaujme asi tak osm lidí v republice, které bych mohl zkusit i vyjmenovat. Protože ona sama už je tím titulkem. Každé její další zjednodušení by už bylo na úkor jejího přesného významu. Také si všimněte, že její délka a délka titulku z Práva, je prakticky shodná.
Čistě věcně ani jedna z těch vět („Chci být lídrem koalice se STAN a příštím premiérem“ X „Budu-li lídrem a výrazně uspějeme, tuto výzvu přijmu.“) žádnou novou a podstatnou informaci nepřináší. Každému, kdo Ivana Bartoše delší dobu sleduje a zároveň pozoruje i Piráty a jejich rostoucí preference, musí být jasné, že jejich předseda směřuje k tomu, aby premiérem byl, a že kdyby jím být v žádném případě nechtěl, asi by si počínal dost jinak.
Spor můžeme vést o to, jestli systematicky a usilovně dělá vše, proto aby premiérem byl, protože jím prostě být chce, a nebo jestli, když se věci určitým způsobem vyvinou, tak tuhle výzvu přijme. Právo svým titulkem čtenářům předkládá první verzi. Bartoš svou odpovědí a zmiňovaným facebookovým statusem variantu druhou.
Klacek na ambiciózního politika
Otázka je, co je blíž pravdě. Ono totiž říct „chci být premiérem“, skutečně zní nepokorně a drze, a pokud takhle Bartoš nechce působit, tak to neříká. Na druhou stranu, co je špatného na tom, že někdo k tomu, aby něco prosadil a zlepšil v České republice, chce být premiérem? To se mají stávat premiérem jen lidé, které do toho někdo dotlačil a kteří to ve skutečnosti dělat nechtějí?
Kdyby se Ivana Bartoše někdo zeptal, jestli se mu několikrát do týdne chce ráno cvičit, tak by asi řekl, že se mu často nechce, ale zároveň má své důvody pro to, aby cvičil, takže se k tomu zkrátka přiměje. To ale přece znamená, že na nějaké obecné úrovni chce cvičit tak moc, že překoná i to, když se mu zrovna cvičit nechce.
Pokud je někdo předsedou politické strany, jako jsou Piráti, tak asi na té základní obecné úrovni premiérem být chce, protože by to prostě jinak nedělal, byť může existovat spousta dílčích situací, kdy jím být úplně nechce. A stejně tak lze být ve vysoké politické funkci a nebýt ambiciózní? No spíš ne. Možná je na čase si přiznat, že Václav Havel chtěl být prezidentem a byl ambiciózní člověk, i když možná tvrdil něco jiného.
Potíž je, že, když se tomu dá forma, ke které se uchýlili v Právu svým titulkem, stane se z toho klacek, kterým lze daného politika mlátit po hlavě. Takže se dá rozumět Ivanu Bartošovi, proč se proti tomu brání a proč je ve svých výrocích opatrný. Rovněž mu můžeme věřit i to, že je pokorný člověk, který nevystupuje velkohubě a nedělá prázdná gesta, ale pokud nechce být premiérem, nemá být předsedou Pirátů.
I když samozřejmě, když někomu řeknete, že chcete být předsedou vlády, působí to, jako že se nemůžete dočkat auta s řidičem a pěkné velké kanceláře a vysokého platu, přestože vám jde ve skutečnosti o něco úplně jiného. Takže ono je to zkrátka těžké.