Kdo si dá tu práci a pročte si volební program koalice SPOLU, dojde nakonec k jednoduchému závěru: Je to přesně to, co by člověk od koalice občanských demokratů, lidovců a TOP 09 očekával. Bohužel se ale nekoná žádné výraznější překvapení. Pokud chce však koalice, v jejímž čele stojí předseda ODS Petr Fiala, překročit svůj vlastní stín, získat v říjnových volbách více než dvacet procent a zabojovat o volební vítězství, musí kromě solidního, ale velmi obecného programu přijít ještě s něčím dalším. Co by to mohlo být?
Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 představila svůj program pod názvem: „SPOLU dáme Česko dohromady“. Nezní to vůbec špatně a je v tom jasné sdělení: Po letech, co byla u moci Babišova vláda, která rozvrátila, co mohla, přichází někdo, kdo slibuje, že dá všechno zase do pořádku a napáchané škody napraví. Teď už by to chtělo mít jen seznam výrazných, uchopitelných a možná i trochu provokativních bodů, které koalice vyšle do světa a které obsadí veřejný prostor tak, aby o nich všichni mluvili a diskutovali.
To se ale zatím nestalo. Koalice SPOLU v tuhle chvíli přišla jen s obecným programovým základem, který vytyčil přesně takový směr, jaký se čekal. Nic víc, nic míň. Pokud by to mělo být všechno, je to rozhodně málo. Pořád ještě zbývá dost času jenom u toho neskončit. Nyní je třeba na tento program ideálně nabalit konkrétní návrhy, které budou nápadité a které nebude snadné přehlédnout a přeskočit.
Stejně jako nešlo zavřít oči před složenkou ve výši 121 tisíc korun na úhradu českého státního dluhu, kterou před volbami do sněmovny v roce 2010 posílal občanům Miroslav Kalousek. Nebyl to sice konkrétní návrh, nýbrž předvolební gesto, ale s jasným obsahem. Jistě, byl to kontroverzní krok, který byl hojně kritizovaný, ovšem nelze mu upřít to, že splnil svůj účel. Nějakou dobu se nemluvilo o ničem jiném.
Kalouskův tah se složenkou zjevně padl na úrodnou půdu a velká část voličů se s ním ztotožnila. Tehdejší volební výsledek TOP 09 (16,7 procenta hlasů) svědčí o tom, že tento počin byl součástí kampaně, která byla korunovaná značným úspěchem. V té době se nová strana, kterou do voleb vedl Karel Schwarzenberg, umístila na třetím místě a za první ČSSD (22,08 procenta) a druhou ODS (20,22 procenta) zaostávala jen o několik procentních bodů.
Svěží nápady a neotřelá gesta
Už je jedno, jakou přesně cestu koalice SPOLU zvolí. Může jít o konkrétní programové návrhy, které by podtrhly a zdůraznily odhodlání Petra Fialy, Mariana Jurečky a Markéty Pekarové Adamové dát Česko znovu dohromady. Nebo to mohou být s nadsázkou pojatá gesta, která nápaditě a neotřele zvýrazní to, o co koaličním stranám jde, a trefně na to upozorní.
Na tom už zase tolik nezáleží (byť programové návrhy by byly o něco lepší, protože by zvýšily důvěryhodnost poněkud obecně zaměřeného programu), mnohem důležitější je to, aby z předvolební kampaně občanských demokratů, topky a lidovců sálala energie.
Důležité je, aby bylo zjevné, že nejsou žádnými okoralými rutinéry, nýbrž partou lidí, kteří jsou sice rozumní, ale zároveň mají svěží nápady a taky se nebojí do toho trošku šlápnout a troufnout si i na něco odvážnějšího, když je to potřeba. Ostatně situace je v mnoha ohledech skutečně vážná a vyžaduje velkou míru kuráže a odvahy.
Koalice SPOLU a její lídr Petr Fiala, pokud chtějí opravdu uspět, musí udělat vše proto, aby byli těmi, kdo určuje předvolební agendu. Miroslavu Kalouskovi se to v roce 2010 podařilo, ačkoli ho zpětně z různých pozic můžeme zkritizovat jakkoli. Jestli se to podaří i představitelům ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v letošní volební kampani, prozatím nevíme. Jisté je však to, že musí ještě hodně zabrat.
Obrana před oligarchy či odstranění dotací
Oblastí, na které se mohou zaměřit, se přitom nabízí celá řada. Co přijít s nějakými neotřelými a razantními nápady, jak dostat pod kontrolu zadlužování České republiky (snížit počet státních úředníků o 13 procent nestačí, zvlášť když ani není zřejmé, co přesně se tím myslí)? Nebo na tento problém nějak nově upozornit a zviditelnit ho? Co třeba zveřejnit nějaké návrhy, jak bránit demokracii před oligarchy, nebo jak čelit konfliktům zájmů, ve kterých se ocitají? A nebo jak odstranit dotace pro agrobarony?
Je toho spoustu, stačí si jen něco vybrat a pořádně se do toho opřít. A hlavně všechno jsou to opravdu zásadní témata, která jsou pro občany a naši zemi navýsost důležitá. Klidně to Petr Fiala, Marian Jurečka a Markéta Pekarová Adamová můžou trochu přehnat a přepálit. Pořád to bude lepší, než nechat voliče usnout, což se vymstí koalici SPOLU i celé České republice.
Předseda občanských demokratů při představení programu koalice, kterou vede, řekl následující: „Chceme ozdravit veřejné finance, proto povýšíme fiskální ústavu na ústavní zákon. Rozhodně nepůjdeme cestou zvyšování daní, naopak zavedeme daňovou brzdu, která určí hranici, nad kterou nebude možné daně zvyšovat. Chceme vzdělanou společnost, proto navýšíme rozpočet školství na 5,2 % HDP a garantujeme, že učitelé budou pobírat 130 % průměrné mzdy,“ zdůraznil Fiala.
A dodal: „Počítáme také s reformou vzdělávacích programů, abychom dosáhli souladu vzdělávacího systému s nároky 21. století. Do konce volebního období dosáhneme výdajů 2 % HDP na obranu, abychom naplňovali spojenecké závazky a byli schopni čelit moderním hrozbám. Do zahraniční politiky vrátíme sílu hodnot, podporu demokracie a lidských práv. To je jen zlomek toho, co lidem nabízíme. Jsem na celou koalici opravdu hrdý, těším se, až budeme moci program prosazovat a SPOLU dáme Česko dohromady.“
S tím vším jádro voličů ODS, KDU-ČSL a TOP 09 počítá. Na výhru to však nestačí. Petr Fiala, Marian Jurečka a Markéta Pekarová Adamová musí zkrátka od obecných deklaracích postoupit dál. Odrazit se od toho, co uvedl lídr koalice SPOLU, k něčemu, u čeho se velká část lidí zarazí a řekne si: Tak to je pecka. A sednou si z toho na zadek.