Především severské a baltské země požadují, aby se zvýšila cla na veškeré ruské zboží, na které se dosud nevztahují sankce Evropské unie. Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Irsko a Polsko zaslaly v pátek dopis, kde k tomu vyzývají Evropskou komisi.

„Chceme maximálně poškodit ruskou válečnou ekonomiku. A peníze, které EU na clech vydělá, mohou být také použity na podporu Ukrajiny,“ řekl deníku Dagens Nyheter švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa.

Cla EU by se podle něj měla vztahovat na co nejvíce produktů, ideálně také na ropu a zkapalněný zemní plyn.

Dále čtěte

Nebezpečné vraky dál rozvážejí ruskou ropu, i vinou stovky let starých pravidel. Okolí může jen přihlížet

Princip námořní svobody ze sedmnáctého století komplikuje zastavení tankerů převážejících po Baltském moři ruskou ropu, uvedla…

„Musíme udělat více pro podporu Ukrajiny a vyvinout na Rusko hospodářský tlak. Doufáme, že společně ztížíme ruský vývoz do EU a oslabíme ruskou ekonomiku. Švédsko proto spolu s podobně smýšlejícími zeměmi prosazuje, aby Evropská komise předložila návrh na zavedení rozsáhlých dovozních cel na zboží z Ruska,“ uvedl ministr v tiskové zprávě švédské vlády.

Od roku 2022 přijala Evropské unie vůči Rusku čtrnáct balíčků sankcí. Obchod se výrazně snížil, ale dovoz z Ruska do EU loni přesto činil v přepočtu více než bilion korun.

Země jako Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland už vysoká cla na ruské zboží uvalily.

Zprávu doplňujeme.