Pirátská strana a hnutí STAN chtějí v rámci svého koaličního programu přepracovat volební systém, který se jim v nejrůznějších aspektech zdá být zastaralý.  Chtějí usnadnit volbu mimo trvalé bydliště, zavést korespondenční i online hlasování. Pirátský poslanec a místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal, který je garantem tématu, v rozhovoru pro deník FORUM 24 popsal, co přesně by to mohlo znamenat. 

„Cokoli se může stát v rukou dezinformátorů nástrojem, jak něco zpochybnit. Důležité je proto vycházet z ověřitelných dat a informací, dle kterých je korespondenční hlasování statisticky bezpečnou a široce užívanou metodou po celém světě,“ myslí si Pikal.

V programu píšete, že možnost volit omezuje řada přežitků. Co je podle vás na současném volebním formátu špatně?

Jsou to na jedné straně administrativní překážky – stále není možné volit korespondenčně, a to ani ze zahraničí, ve volbách do Evropského parlamentu nejde v zemích mimo EU hlasovat dokonce vůbec. Taktéž by bylo možné sčítat hlasy důvěryhodnějšími způsoby, například na sčítacích místech s odborným aparátem a dohledem. Chybí nám elektronický registr voličů, který by umožnil volit kdekoli a spolehlivě zabránil dvojímu hlasování.

Na druhé straně jsou to pak samotné volební systémy – v komunálních volbách stávající systém nerespektuje velmi rozdílné velikosti obcí, což vede k situaci, že v řadě obcí volby prakticky ani neprobíhají nebo se systém obchází. Preferenční způsob hlasování v komunálních volbách, tzv. panašování, je pro voliče často špatně pochopitelný a může vyústit ve výsledek, který volič nezamýšlel. Senátní volby mají v druhém kole velmi nízkou účast, za použití sofistikovanějšího volebního systému by bylo možné odhlasovat v jednom kole a vyznačit preference více kandidátům.

Je potřeba hledat správný model online hlasování. Jak by měl podle vás vypadat ten nejvhodnější?

Správný model by měl především dodržet všechny ústavněprávní požadavky, pro zavedení on-line hlasování musí být zajištěna tajnost a přímost hlasování, jistota, že každý hlasoval pouze jednou a především velmi vysoká míra zabezpečení a důvěra v integritu celého volebního systému. Důležitá je také možnost zpětného přezkumu. Všechny tyto požadavky může být obtížné splnit současně, některé z nich ohrožuje už samotný stav státní IT infrastruktury.

Jaká je vaše představa o korespondenčním hlasování?

Korespondenční hlasování, tak jak jsme ho navrhovali, je založeno na systému dvou obálek. V doručovací obálce se nachází obálka s volebním lístkem a identifikační lístek. Komise podle identifikačního lístku ověří, že jde o oprávněného voliče a volí pouze jednou, následně vhodí obálku k ostatním. Jde o široce užívaný způsob.

Jedním ze zmiňovaných rizik korespondenčního hlasování je narušení principu přímosti hlasování – může docházet k tzv. „family votingu“, kdy jedna autoritativní osoba dohlédne na to, jak volí ostatní v jejím okolí, nebo dokonce odhlasuje za ně. Tomuto efektu lze předejít tak, že se voliči umožní následně přehlasovat vlastní hlas ve volební místnosti. V tom případě se korespondenční hlas odloží, protože komise ví, že daný volič již odhlasoval osobně. Díky tomu může vyjádřit svoji skutečnou preferenci.

Nemohla by korespondenční varianta dávat do rukou dezinformátorů nástroj, jak zpochybňovat výsledky voleb (jak se to stalo např. v USA) a zamíchat tak atmosférou ve společnosti?

Cokoli se může stát v rukou dezinformátorů nástrojem, jak něco zpochybnit. Důležité je proto vycházet z ověřitelných dat a informací, dle kterých je korespondenční hlasování statisticky bezpečnou a široce užívanou metodou po celém světě.

Podstatně ulehčuje voličům přístup k jejich základnímu politickému právu, nadto je velmi bezpečnou variantou například při probíhající pandemii, která ještě dále ztěžuje výkon volebního práva. Navíc je v porovnání se zřízením drive-in stanovišť, nebo i s nutností dojíždět v zahraničí na ambasádu, finančně nenáročné.

Zvýší se podle vás touto změnou volební účast?

Zde hraje roli několik faktorů, které se nedají předem odhadnout, ale dle analýzy po zavedení korespondenčního hlasování v sousedním Slovensku lze odhadnout, že se zvýší, ale velmi mírně. Samotné využívání korespondenčního hlasování má zpočátku postupný růst a poté se ustálí. V prvních volbách by mělo jít odhadem o jednotky tisíc hlasů, pokud bychom uvažovali pouze o možnosti korespondenčního hlasování v zahraničí. U internetového hlasování by zřejmě šlo ještě o větší zvýšení účasti.

Jak se stavíte k posunutí věkové hranice pro možnost volit od 16 let?

Snížení věkové hranice by se mělo učinit systematicky a promyšleně, obecně se k němu stavíme příznivě. Zájem mladých lidí o veřejné dění je důležitý a v 16 letech jsou zpravidla stejně dobře vybavení pro utvoření vlastního názoru, jako o něco starší voliči, mnohdy i lépe.